Národní hnutí pracující mládeže: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dokončení, nepracuje se |
m typo |
||
Řádek 4:
Organizace vznikla v roce 1936 pod názvem ''Československý ženevský výbor'' (ČŽV) jako reakce na [[Světový mírový sjezd mládeže]] v [[Ženeva|Ženevě]] a sdružovala levicovou, protifašisticky smýšlející mládež. V roce 1938 došlo k přejmenování na ''Československý výbor mládeže''. Během mnichovské krize organizace absorbovala i [[Pravice|pravicovou]] mládež a přijala název ''Mladé Československo''. Ve svém programu se stavěla za obranu země. Po mnichovské krizi se organizace přejmenovala na ''Jednotu mladého Československa'', z níž se vydělilo levicové křídlo a přijalo název ''Národní hnutí pracující mládeže''.
Ustavující schůze organizace pod názvem NHPM se konala 13. listopadu [[1938]]. Desetičlenný přípravný výbor (odrážel rozložení uvnitř hnutí) se skládal ze čtyř [[Česká strana sociálně demokratická|sociálních demokratů]], čtyř [[Česká strana národně sociální|národních socialistů]] a dvou [[Komunistická strana Československa|komunistů]]. Při činnosti hnutí byl kladen především důraz na hájení sociálních zájmů dělnické mládeže. Hnutí vydávalo vlastní časopis, Hlas Mladých, který byl 30. ledna 1939 úředně zastaven. Do okupace Čech a Moravy se hnutí podařilo vybudovat síť místních organizací a uspořádat několik akcí, z nich
NHPM velmi aktivně uplatňovalo demokratické postoje: postavilo se proti útokům na [[Karel Čapek|Karla Čapka]], podporovalo [[Osvobozené divadlo]] či uspořádalo oslavu narozenin [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryka]]. A. Zimmer shrnul programové zásady hnutí do pěti bodů: zachování národní nezávislosti, svobodu lidu, demokratickou kontrolu hospodářství, sociální spravedlnost a politickou i občanskou poctivost. Mládež se snažilo vést v národně-kulturním odkazu [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Žižka|Jana Žižky]], [[Karel Havlíček Borovský|Karla Havlíčka Borovského]] a dalších.
== Po okupaci ==
První a zároveň likvidační sjezd se konal 8. dubna [[1939]] v Lidovém domě, činnost NHPM pak probíhala ilegálně. Početně hnutí dosahovalo až 20 000 členů. Po německé okupaci bylo hnutí zakázáno, ovšem na tzv. likvidační schůzce v dubnu 1939 bylo rozhodnuto o přechodu do ilegality a zahájení odbojové činnosti. Pro tento účel byly vybudovány
Na podzim 1939 se [[Gestapo|gestapu]] podařilo do NHPM poprvé proniknout. Zatčeni byli redaktoři ilegálního časopisu vydávaného NHPM a členové vedení organizace. Do dubna 1940 bylo pozatýkáno 31 příslušníků organizace. Velkou zásluhu na rozkrytí měl bývalý člen a pozdější významný konfident gestapa [[František Šmíd]]. 29. května 1940 došlo k druhé zatýkací vlně, při které byli zatčeni všichni známí členové NHPM.
| |||