Železniční trať Košice–Žilina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněk z sk:Wiki |
m typo |
||
Řádek 179:
===Otvírání jednotlivých úseků===
* 1. 9. [[1870]]: [[Košice]] - [[Kysak]] - [[Prešov]]
* 1. 2. [[1871]]: [[Bohumín]] - [[Český
* 8. 2. 1871: Český Tešín - [[Žilina]]
* 8. 12. 1871: Žilina - [[Poprad]]
Řádek 188:
Trať byla původně jednokolejná, ale koncese stanovovala povinnost zdvojkolejnit trať, pokud roční hrubý zisk přepočtený na jednu [[Míle|míli]] tratě prevýší dva po sobě jdoucí roky 150 000 zlatých. Kompletní zdvojkolejnění bylo dokončeno až v roce [[1955]].
Po skončení [[První světová válka|první světové války]] Rakousko-Uhersko zaniklo a pro mladé [[Československo]] měla tato trať klíčový význam. Jako jediná totiž spájala [[České země]] s východním [[Slovensko|Slovenskem]], o které Československo bojovalo s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Rozdělen byl také Tešín, ale trať i železniční stanice zůstaly na území Československa, okolo kterého poté vzniklo nové město [[Český
Strategická Košicko-bohumínská železnice byla [[1. únor]]a [[1921]] převzata do provozu společností [[Československé státní dráhy]], ale zůstala v vlastnictví soukromé společnosti.
Řádek 195:
== Průběh tratě ==
[[Soubor:Domašínsky meander, tunel.jpg|thumb|left|Tunel za [[Nezbudská Lúčka|Nezbudskou Lúčkou]] překonává [[Domašínský meandr]] na [[Váh]]u]]
Trať začíná v důležitém dopravním uzlu, kde se setkávají tratě z [[Bratislava|Bratislavy]] a [[Pováží]], z [[Ostrava|Ostravska]] a [[Slezsko|Slezska]] a z východu země. Vede převážně východo-západním směrem údolími řek [[Váh]] a [[Hornád]]. Od Žiliny překonává vícerými [[tunel]]y pohoří [[Malá Fatra]] ([[Stečnianský průsmyk]]) a [[Velká Fatra]], vede [[Liptovská kotlina|Liptovskou]], [[Popradská kotlina|Popradskou]] a [[Hornádska kotlina|Hornádskou kotlinou]]. Údolím Hornádu překonává [[Slovenský ráj]] a východní část [[Slovenské rudohoří|Slovenského rudohoří]] a [[Košická kotlina|Košickou kotlinou]] pak směřuje již jižním směrem do [[Košice|Košic]].
| |||