Malá Fatra: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, linky, drobnost, počeštění
m →‎Geografická charakteristika: typo, styl, nevhodné ztučnněí pryč, neencyklopedické POV pryč
Řádek 26:
Hluboké údolí [[Váh]]u ([[Strečnianský průsmyk]]) rozděluje pohoří na dvě hlavní části:
* Severní [[Kriváňská Fatra]], s nejvyšším vrcholem [[Veľký Kriváň]] (1709 m n.m.), skalnatými dolomitovými štíty ([[Velký Rozsutec]], [[Malý Rozsutec]]), několika soutěskami (Tiesňavy, [[Jánošíkove diery]]) a uzavřenými dolinami (nejznámější [[Vrátná Dolina]]). V roce 1967 byla vyhlášena [[CHKO]] a v roce [[1988]] [[Národní park Malá Fatra|Národním parkem Malá Fatra]] o rozloze 226 km².
* Jižní [[Lúčanská Fatra]] je na východě ohraničená [[Turiec (region)|Turcem]], na západě [[Rajčanka|Rajčankou]] a na severu Váhem. Je tvořena žilnými a hlubinnými vyvřelinami mladšího [[Paleozoikum|paleozoika]] ([[karbon]]u) [[granodiorit]]y a křemennými [[diorit]]y, které postupně krystalizovaly a vyzdvihovaly se až do dnešní podoby. Nejvyšší vrchol, [[Veľká lúka]] (1476 m n.m.) je na rozdíl od Kriváně oblý kopec, také nazývaný '''[[Martinské hole]]'''. Pod ním je [[lyžař]]ský areál.. Přes celý hřeben, od '''[[Kľak]]u''' na jihu až na '''[[Minčol (Malá Fatra)|Minčol]]''' na severu vede hřebenová cesta, z níž je krásný výhled na okolní hory a je mimochodem téměř jediná známka toho, že tam kdy vkročila lidská noha.
 
Porost tvoří v nižších polohách [[bučinaBučina|bučiny]], výše s příměsí [[smrk]]u a [[jedle]] a v nejvyšších partiích borovice [[kosodřevina]].
 
== Externí odkazy ==