Wikipedie

Hedvika z Anjou: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
106 944 editací
m r2.7.1) (Robot: Přidávám fi:Jadwiga
tabulka
Řádek 1:
{{Infobox Osoba |jméno= Hedvika,|panovnice
| jméno =Hedvika z Anjou
příjmení=královna polská|
| barva = orchid
obrázek= Matejko Jadwiga.jpg|▼
| titul =Polská královna
popisek= Portrét J. Matejky |▼
▲| obrázek= =[[Soubor:Matejko Jadwiga.jpg|200px]]
datum_narození=[[18. únor]]a|
▲| popisek= =Portrét J. Matejky |
rok_narození=1374|
| vláda =1384–1399
místo_narození=[[Budín (Budapešť)|Buda]], [[Maďarsko]] |▼
| korunovace =16. října [[1384]]
datum_úmrtí=[[17. červen|17. června]] |▼
| tituly =
rok_úmrtí=1399|
| celé jméno =
místo_úmrtí=[[Krakov]], [[Polsko]]}}▼
| předchůdce =[[Ludvík I. Veliký]]
| následník =[[Vladislav II. Jagello]]
| typ dědice =
| dědic =
| Královna =
| král =
| partner1 =[[Vladislav II. Jagello]]
| partner2 =
| partner3 =
| partner4 =
| partner5 =
| potomstvo =
| rod =
| dynastie =[[Anjouovci]]
| hymna =
| motto =
| otec =[[Ludvík I. Veliký]]
| matka =[[Alžběta Bosenská]]
| narozen =[[18. únor]]a [[1374]]
▲místo_narození| místo narození =[[Budín (Budapešť)|Buda]], [[Maďarsko]] |
▲datum_úmrtí| úmrtí =[[17. červen|17. června]] |[[1399]] (25 let)
▲místo_úmrtí| místo úmrtí =[[Krakov]], [[Polsko]]}}
| pochován =
| místo pochování =[[Wawel]]
|}}
 
'''Svatá Hedvika''' ({{Vjazyce2|pl|''Św. Jadwiga Andegaweńska''}}, {{Vjazyce2|de|''Hedwig''}}, {{Vjazyce2|lt|''Jadvyga''}}, {{Vjazyce2|hu|''Hedvig''}}, {{Vjazyce2|la|''Hedvigis''}}) ([[18. únor]]a [[1374]], [[Budín (Budapešť)|Budín]], [[Maďarsko]] – [[17. červen|17. června]] [[1399]], [[Krakov]], [[Polsko]]) byla polská královna, která vládla v letech [[1384]] až [[1399]].
 
== Dětství ==
Hedvika byla nejmladší dcerou uherského a polského krále [[Ludvík I. Veliký|Ludvíka I. Velikého]] z Anjou a [[Alžběta Bosenská|Alžběty/Elišky Bosenské]]. Byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů [[Piastovci|Piastovců]], a to jak po otcovské, tak i po mateřské linii. Její babička z otcovy strany [[Alžběta Polská]] byla dcerou krále [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]], který v roce [[1320]] znovu sjednotil [[Polsko]].
 
Hedvika byla vychována na královském dvoře v [[Budín (Budapešť)|Budě]] a [[Visegrád]]u v Uhersku. V roce [[1378]] byla zaslíbena potomku [[Habsburkové|habsburského rodu]] [[Vilém Habsburský|Vilémovi Rakouskému]] a strávila rok na císařském dvoře ve [[Vídeň|Vídni]]. V roce [[1364]] u příležitosti slavnostních Dnů Krakova se Hedviččin otec Ludvík I. Veliký dohodl se svým dřívějším tchánem římským císařem a českým králem [[Karel IV.|Karlem IV.]], že se Karlův syn a budoucí císař [[Zikmund Lucemburský]] zasnoubí s Ludvíkovou nejstarší dcerou [[Marie Uherská|Marií]]. Původní Ludvíkův plán spočíval v tom, že království polské přenechá Marii, neboť i Zikmund měl dědičná práva k Polsku, zatímco HedviččinHedvičin rakouský manžel Vilém bude vhodnější pro Uhry s ohledem na geografickou blízkost.
 
Hedvika byla velmi vzdělaná. Hovořila latinsky, bosensky, chorvatsky, maďarsky, polsky a německy, zajímala se o umění, hudbu i vědu. Proslulá byla i její zbožnost a úcta k [[Panna Marie|Panně Marii]] a samozřejmě k Hedvičině patronce [[Hedvika Slezská|svaté Hedvice Slezské]].
Řádek 21 ⟶ 46:
== Vláda ==
 
[[Soubor: Jadwiga Andegaweńska (sculpture).jpg|left|thumb|Socha v kostele sv. Josefa v Muszynie]]
 
Až do roku [[1370]] vládla v Polsku dynastie [[Piastovci|Piastovců]]. Jejich poslední král [[Kazimír III.]] (syn [[Vladislav I. Lokýtek|Vladislava I. Lokýtka]]) nezanechal legitimního syna. Měl sice vnuka, ale toho pro jeho mládí nepovažoval za schopného vlády. Prohlásil tedy za následníky svou sestru [[Alžběta Polská|Alžbětou Polskou]] ([[1305]] - [[1380]]) a jejího syna [[Ludvík I. Uherský|Ludvíka I. Uherského]]. Ludvík byl sice korunován, ale faktickou moc si podržela Alžběta až do své smrti v roce [[1380]].
Řádek 29 ⟶ 54:
Krátce po Hedvičině korunovaci se vynořili další uchazeči o sňatek a do Krakova přijel Hedvičin snoubenec Vilém Rakouský s požadavkem naplnění předchozích dohod. To se mu však nepodařilo. Z Krakova byl vypuzen a Hedvika sama zasnoubení zrušila. Vilém si později vzal Hedvičinu sestřenici Janu II. Neapolskou.
 
V roce [[1385]] došlo ke sjednocení Polska a Litvy. [[Litva]] byla v té době poslední pohanskou zemí v Evropě. Litevský králvelkokníže [[Vladislav II. Jagello|Jogaila]] přijal křesťanství a při křtu obdržel jméno Vladislav. V březnu [[1385]] se rovněž konala svatba 36letého Jogaila s 12letou Hedvikou a krátce po ní byl Jogailo korunován na polského krále jako [[Vladislav II. Jagello]].
 
O rok později byla patrně na Zikmundův rozkaz unesena Hedvičina matka Eliška a sestra královna Marie Uherská. Eliška byla zavražděna, ale Marie byla posléze propuštěna. Zemřela v roce [[1395]] ve vysokém stupni těhotenství a za velmi podezřelých okolností.
 
Jako královna měla Hedvika patrně velmi málo skutečné moci. Byla však velmi aktivní v politickém, diplomatickém a kulturním životě. Zasloužila se o překlady četných latinských knih do polštiny. Mnoho ze svého bohatství věnovala na dobročinné účely, zakládala nemocnice a kláštery. Zasloužila se o založení biskupství ve [[Vilnius]]u a věnovala značné finanční prostředky na znovuvybudování krakovské univerzity, která na počest její a jejího manžela nese jméno [[Jagellonská univerzita]]. Roku 1397 královna Hedvika založila Litevskou kolej a zvláštní odloučený internát pro Rusíny, resp. pro Ukrajince a Bělorusy při Pražské universitě.
Řádek 62 ⟶ 87:
 
{{Panovník|co=[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|kdy=[[1384]] – [[1399]]| pred = [[Ludvík I. Veliký|Ludvík I.]]|po=[[Vladislav II. Jagello|Vladislav II.]]|soubor=POL Przemysł II 1295 COA.svg}}
 
{{Posloupnost|co=[[Seznam polských královen|Polská královna]]| před = [[Alžběta Bosenská]]|po=[[Sofie Holszanská]]|kdy=[[1384]]-[[1399]]}}
 
{{Polští panovníci - Anjouovci}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Hedvika_z_Anjou“