Verze z 21. 5. 2012, 11:03 editovat Jilovec (diskuse \| příspěvky) 5 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 6. 2012, 17:27 editovat zrušit editaci Zacatecnik (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 063 editací m typo (úprava refů, úprava ext. odkazu, úprava zkratky jména a datumu) Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Možná hledáte\|tento=strunném hudebním nástroji\| jiné=[[cymbál]], součást věžních hodin}} [[Soubor:BuikCymbaal.jpg\|right\|thumb\|Cimbál]] '''Cimbál''' (latinsky ''[[cembalo]] ungarico''<ref name="Michels">Ulrich Michels: ''Encyklopedický atlas hudby''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 611 s.</ref>) je deskový úderný strunný [[hudební nástroj]]. Může být opatřen pedálem. Struny jsou zpravidla naladěné chromaticky v tónovém rozsahu C–a³. Jde o jistý druh stolní [[Citera\|citery]], obdoba německého [[hackbrett]]u.<ref~~>Ulrich~~ name="Michels:" ~~''Encyklopedický atlas hudby''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 611 s.<~~/~~ref~~> Hráč hrající na cimbál se nazývá ''cimbalista/cimbalistka''. [[Struna\|Struny]] rozeznívají cimbalisté převážně úderem paličky. Nejčastěji se používají dvě dřevěné paličky nejrůznějších tvarů. Ocelové struny jsou nataženy v rezonanční skříni [[lichoběžník]]ového tvaru. Pro každý jednotlivý [[tón]] jsou nataženy 1 až 4 struny. Struny jsou vedeny střídavě přes [[Kobylka (hudba)\|kobylky]]. To umožňuje přesnější úder paličkou. == Historie cimbálu == Řádek 16: Cimbál byl zdokonalen do koncertní podoby v Maďarsku, a to již v osmdesátých letech 19. století. Jeho tvůrcem byl Václav József Schunda (původem z [[Praha-Dubeč\|Dubče u Říčan]]). V roce 1874 vytvořil pevný pedalizační systém. Tímto revolučním činem započala éra využívání cimbálu jakožto koncertního hudebního nástroje. Pokračovatelem a posléze také konkurentem firmy Schunda se od roku 1900 stala firma Bohák. Její zakladatel Lajos Bohák se narodil 6. 8.srpna 1870 v obci Kvetná na Slovensku. Už před první světovou válkou se stal velkým konkurentem V. J. Schundy. Ten uznal jeho nový pedalizační systém a začal ho též používat u svých nástrojů. Po smrti L. Boháka přebral firmu jeho syn Lajos Bohák ml. Profesionální výroba velkých cimbálů v Československu byla zavedena firmou Josef Lídl v Brně roku 1947. Roku 1950 začala výroba velkých nástrojů, konstrukčně inspirovaných osvědčenými instrumenty značek Schunda a Bohák. Na jejich tvorbě se podílel především František Wallinger, Karel Stehlík a poté Jaroslav Rybníček spolu s vedoucím díla M. Kotoulem. Ti postavili okolo 100 nástrojů s firemní značkou PRIMAS. V roce 1960 byla výroba cimbálů zastavena "v rámci plánovaného řízení hospodářství jako bezperspektivní". Nutno podotknout, že tyto nástroje však nedosahovaly koncertní kvality maďarských nástrojů, a to především díky konstrukčním změnám ozvučné skříně provedenou nástrojaři firmy Lídl. V rozmezí let 1956-1992 se velké cimbály dovážely do Československa většinou z Maďarska. K obnově výroby došlo až na počátku devadesátých let ve firmách Josef Lídl, Galuška a Holak. Řádek 42: == Související články == * [[Cembalo]] http://www.cimbalistka.cz▼ == Externí odkazy == Řádek 48 ⟶ 47: * [http://cimbalom.profitux.cz/ Konstrukce, hráči, obrázky, ukázky [[MP3]]] * [http://cimbalova-muzika.eu/ Hráči, fotografie, ukázky [[MP3]]] ▲* [http://www.cimbalistka.cz cimbalistka.cz] ==Reference==

Cimbál: Porovnání verzí