Jan Žižka: Porovnání verzí

[[Soubor:Court of Zizka.jpg|thumb|left|Základy dvorce objevené roku [[1956]] u Trocnova archeologem dr. Antonínem Hejnou. Lze předpokládat, že právě zde strávil Jan Žižka alespoň část dětství a dospělosti]]Přestože historicky není přesně doloženo kdy se Jan Žižka narodil, je pravděpodobné, že světlo světa spatřil kolem roku 1360 na jednom ze dvou poplužních dvorců na Trocnově. Z rozmezí let 1360 – 1400 se o budoucím husitském vojevůdci uchovalo jen nepatrné množství informací. Enea Silvio Piccolomini, pozdější papež [[Pius II.]], jenž měl své zprávy od přímých účastníků husitských válek (mimo jiné i od [[Oldřich z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Silvio | jméno = Enea | odkaz na autora = Pius II. | titul = Historie česká | vydavatel = Dialog | url = | místo = Litvínov | rok = 2010 | strany = 75 | poznámka = [Dále jen: ''Enea Slvio''] | isbn = 978-80-7382-136-4}}</ref>), se v literárním díle s názvem ''Historie česká'' zmiňuje o tom, že Žižka byl ''chudý a při královském dvoře od dětství živený''.<ref>Enea Silvio, s. 70.</ref> Pokud se zpráva italského humanisty zakládá na reálném základě, je pravděpodobné, že se tak stalo ještě v době panování [[Karel IV.|Karla IV.]]. Nicméně se lze pouze domnívat kolik let u královského dvora strávil,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Urbánek | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Urbánek | titul = Jan Žižka | vydavatel = Mánes | místo = Praha | rok = 1925 | strany = 8 | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> neboť první autentická zmínka o Žižkově osobě pochází z [[3. duben|3. dubna]] [[1378]], tedy z období, kdy se nacházel zpět na jihu Čech a mohlo mu být zhruba 18 let. Touto první písemnou zmínkou je úřední listina sepsaná v [[Krumlov]]ě, v níž Mikuláš řečený Plachta z Boršova urovnává majetkové náležitosti po své smrti. Jako druhý jmenovaný svědek zde figuruje Johanes dictus (řečený) Zizka de Trucznow.<ref name="Tomek, 1">{{Citace monografie | příjmení = Tomek | jméno = Václav, Vladivoj | odkaz na autora = | titul = Jan Žižka | vydavatel = V ráji | místo = Praha | rok = 1993 | strany = 1 | isbn = 80-900875-7-4 | poznámka = [Dále jen: ''Tomek'']}}</ref> Druhý písemný pramen pochází z [[11. červenec|11. července]] téhož roku. V dlužním úpisu se Jaroslav z Krupé zavazuje splatit dvěma budějovickým Židovkám dluh 3 kopy a 10 grošů (asi 380 zlatých korun) a Žižka je zde uváděn jako ''„rukojmě sám druhý“'', tedy spoludlužník či druhý rukojmí.<ref>Žižka a jeho doba – díl II, s. 9.</ref> Ve třetí veřejné listině, sepsané o tři týdny později ([[1. srpen|1. srpna]]) opět v Krumlově, figuruje jako třetí svědek při prodeji zboží Matěje z Holkova. V zápisu je uváděn jako Ješek řečený Žižka z Trocnova.{{#tag:ref|Jan i Ješek jsou dvě verze totéž křestního jména.<ref>Tomek, s. 3.</ref>|group=pozn.}} Ve čtvrté listině z roku [[1381]] se jistý Jesco de Trocznow, tedy Ješek z Trocnova, neúspěšně uchází o dědictví po jakémsi Mikešovi, jenž zemřel bez přímých dědiců.{{#tag:ref| U této písemnosti existují určité pochybnosti zda se skutečně jedná o osobu Jana Žižky, neboť v zápisu chybí obvykle vložená slova ''dictus Žižka''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ivanov | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Ivanov | titul = Kdy umírá vojevůdce | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1983 | strany = 33 | isbn = 80-207-0385-3 | poznámka = [Dále jen: ''Ivanov'']}}</ref>|group=pozn.}} V další písemnosti z roku [[1384]] Johanes dictus Zyzka de Trocznow prodává lán v Čejřově, jež věnem náležel jeho ženě Kateřině.{{#tag:ref|Václav Vladivoj Tomek ve své knize Jan Žižka z roku [[1879]] publikoval domněnku, že v těchto případech se nejedná o husitského vojevůdce, nýbrž o jeho otce.<ref name="Tomek, 1" /> Nález čáslavské lebky v roce 1910 však tuto tezi vyvrátil, neboť kalva s velkou pravděpodobností patří k ostatkům Jana Žižky a laboratorní analýzou bylo určeno, že kost náležela muži, jemuž ve chvíli smrti bylo něco mezi 60&nbsp;–&nbsp;65 lety.<ref>Ivanov, s. 392.</ref>|group=pozn.}} Existuje ještě poslední záznam z let [[1390]] – [[1400]] v [[Nekrologium|nekrologiu]] krumlovského konventu [[Řád menších bratří konventuálů|řádu minoritů]], v němž se doslova uvádí: ''„Den Mikuláše biskupa a vyznavače. Ješek sládek z Krumlova. Zemřel Peška, lovčí páně. Řehoř, otec Jana řečeného Žižka, matka Johana a manželky obě jeho Kateřiny, se svými předky.“'' Tato věta dokládá, že každý rok v den, kdy měl biskup Mikuláš svátek, se konala [[zádušní mše]] za celou trocnovskou rodinu. Minority o zápis zřejmě požádal sám Žižka.<ref>Ivanov, s. 33 a 34.</ref>

 

 

== Zbojnická léta (1408 – 1409) ==