Jan Žižka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upright, relativní velikosti
Bez shrnutí editace
Řádek 30:
[[Soubor:Court of Zizka.jpg|thumb|left|Základy dvorce objevené roku [[1956]] u Trocnova archeologem dr. Antonínem Hejnou. Lze předpokládat, že právě zde strávil Jan Žižka alespoň část dětství a dospělosti]]Přestože historicky není přesně doloženo kdy se Jan Žižka narodil, je pravděpodobné, že světlo světa spatřil kolem roku 1360 na jednom ze dvou poplužních dvorců na Trocnově. Z rozmezí let 1360 – 1400 se o budoucím husitském vojevůdci uchovalo jen nepatrné množství informací. Enea Silvio Piccolomini, pozdější papež [[Pius II.]], jenž měl své zprávy od přímých účastníků husitských válek (mimo jiné i od [[Oldřich z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Silvio | jméno = Enea | odkaz na autora = Pius II. | titul = Historie česká | vydavatel = Dialog | url = | místo = Litvínov | rok = 2010 | strany = 75 | poznámka = [Dále jen: ''Enea Slvio''] | isbn = 978-80-7382-136-4}}</ref>), se v literárním díle s názvem ''Historie česká'' zmiňuje o tom, že Žižka byl ''chudý a při královském dvoře od dětství živený''.<ref>Enea Silvio, s. 70.</ref> Pokud se zpráva italského humanisty zakládá na reálném základě, je pravděpodobné, že se tak stalo ještě v době panování [[Karel IV.|Karla IV.]]. Nicméně se lze pouze domnívat kolik let u královského dvora strávil,<ref>{{Citace monografie | příjmení = Urbánek | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Urbánek | titul = Jan Žižka | vydavatel = Mánes | místo = Praha | rok = 1925 | strany = 8 | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref> neboť první autentická zmínka o Žižkově osobě pochází z [[3. duben|3. dubna]] [[1378]], tedy z období, kdy se nacházel zpět na jihu Čech a mohlo mu být zhruba 18 let. Touto první písemnou zmínkou je úřední listina sepsaná v [[Krumlov]]ě, v níž Mikuláš řečený Plachta z Boršova urovnává majetkové náležitosti po své smrti. Jako druhý jmenovaný svědek zde figuruje Johanes dictus (řečený) Zizka de Trucznow.<ref name="Tomek, 1">{{Citace monografie | příjmení = Tomek | jméno = Václav, Vladivoj | odkaz na autora = | titul = Jan Žižka | vydavatel = V ráji | místo = Praha | rok = 1993 | strany = 1 | isbn = 80-900875-7-4 | poznámka = [Dále jen: ''Tomek'']}}</ref> Druhý písemný pramen pochází z [[11. červenec|11. července]] téhož roku. V dlužním úpisu se Jaroslav z Krupé zavazuje splatit dvěma budějovickým Židovkám dluh 3 kopy a 10 grošů (asi 380 zlatých korun) a Žižka je zde uváděn jako ''„rukojmě sám druhý“'', tedy spoludlužník či druhý rukojmí.<ref>Žižka a jeho doba – díl II, s. 9.</ref> Ve třetí veřejné listině, sepsané o tři týdny později ([[1. srpen|1. srpna]]) opět v Krumlově, figuruje jako třetí svědek při prodeji zboží Matěje z Holkova. V zápisu je uváděn jako Ješek řečený Žižka z Trocnova.{{#tag:ref|Jan i Ješek jsou dvě verze totéž křestního jména.<ref>Tomek, s. 3.</ref>|group=pozn.}} Ve čtvrté listině z roku [[1381]] se jistý Jesco de Trocznow, tedy Ješek z Trocnova, neúspěšně uchází o dědictví po jakémsi Mikešovi, jenž zemřel bez přímých dědiců.{{#tag:ref| U této písemnosti existují určité pochybnosti zda se skutečně jedná o osobu Jana Žižky, neboť v zápisu chybí obvykle vložená slova ''dictus Žižka''.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Ivanov | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Ivanov | titul = Kdy umírá vojevůdce | vydavatel = Panorama | místo = Praha | rok = 1983 | strany = 33 | isbn = 80-207-0385-3 | poznámka = [Dále jen: ''Ivanov'']}}</ref>|group=pozn.}} V další písemnosti z roku [[1384]] Johanes dictus Zyzka de Trocznow prodává lán v Čejřově, jež věnem náležel jeho ženě Kateřině.{{#tag:ref|Václav Vladivoj Tomek ve své knize Jan Žižka z roku [[1879]] publikoval domněnku, že v těchto případech se nejedná o husitského vojevůdce, nýbrž o jeho otce.<ref name="Tomek, 1" /> Nález čáslavské lebky v roce 1910 však tuto tezi vyvrátil, neboť kalva s velkou pravděpodobností patří k ostatkům Jana Žižky a laboratorní analýzou bylo určeno, že kost náležela muži, jemuž ve chvíli smrti bylo něco mezi 60&nbsp;–&nbsp;65 lety.<ref>Ivanov, s. 392.</ref>|group=pozn.}} Existuje ještě poslední záznam z let [[1390]] – [[1400]] v [[Nekrologium|nekrologiu]] krumlovského konventu [[Řád menších bratří konventuálů|řádu minoritů]], v němž se doslova uvádí: ''„Den Mikuláše biskupa a vyznavače. Ješek sládek z Krumlova. Zemřel Peška, lovčí páně. Řehoř, otec Jana řečeného Žižka, matka Johana a manželky obě jeho Kateřiny, se svými předky.“'' Tato věta dokládá, že každý rok v den, kdy měl biskup Mikuláš svátek, se konala [[zádušní mše]] za celou trocnovskou rodinu. Minority o zápis zřejmě požádal sám Žižka.<ref>Ivanov, s. 33 a 34.</ref>
 
Událostí, která historikům pomohla alespoň nepatrně nahlédnout do raných let Žižkova života, byl objev čáslavské kalvy. Antropologickým ohledáním bylo zjištěno, ''že na levé očnici je snížen její strop jako následek poranění krajiny levého oka utrpěného pravděpodobně ještě před ukončením růstu individua''.<ref>Ivanov, s. 267.</ref> Za předpokladu, že kost skutečně náleží husitskému vojevůdci, se dá dovodit, že o okokouly přišel zhruba ve věku 1015012300 let úderem sečné zbraněvibrátoru do tvářeprdele. Zranění ŽižkůvŽižkůvy obličejprdele zdeformovalo a způsobilo pokles levéholevé okakoule oproti okukouly pravémupravé o 3 – 3,4 mm a vyhnulo jeho orlí nos doleva.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vlček | jméno = Emanuel | odkaz na autora = Emanuel Vlček | titul = Jan Žižka z Kalichu a antropologicko lékařský průzkum tzv. čáslavské kalvy | vydavatel = Národní muzeum | místo = Praha | rok = 1981 | strany = 22 | poznámka = [Dále jen: ''Vlček''] | isbn = <!--neuvedeno-->}}</ref>
 
== Zbojnická léta (1408 – 1409) ==