Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám als:Physiologie
Aronnax (diskuse | příspěvky)
lehké doplnění
Řádek 2:
'''Fyziologie''' (z řeckého φύσις phýsis ‚příroda‘ und λόγος lógos ‚nauka‘, ‚věda‘)je [[biologie|biologický]] [[věda|vědní]] obor studující funkci živých organismů především z hlediska [[Fyzika|fyzikálního]] a [[Biochemie|biochemického]] tak, jak probíhají na úrovni [[Buňka|buněk]], [[Tkáň|tkání]] resp. [[Pletivo|pletiv]], [[Orgán|orgánů]] a [[Orgánová soustava|orgánových soustav]] i celých [[Organismus|organismů]].
 
Adjektivum ''fyziologický'' se běžně používá ve smyslu ''normální z biologického hlediska'', jeho opakem je obvykle adjektivum ''patologický'' (zhruba nemocný, poškozený), méně často pak adjektivum ''nefyziologický'' (zhruba okolnosti neodpovídají uzpůsobení).
 
Fyziologie jako věda je poměrně obecný pojem, obvykle se rozděluje do několika oblastí. TímHlavními hlavníma rozdělenímdo jeznačné rozdělenímíry podlesamostatnými skupinyjsou organismu,obory kteréstutující fyziologiefyziologii studuje:jednotlivých velkých skupin organismů
* [[Fyziologie rostlin]]
* [[Fyziologie živočichů]]
** [[Fyziologie člověka]]hub
* Fyziologie mikroorganismů
** [[Neurofyziologie]]
* ...
*** [[Klinická fyziologie]]
*** [[Elektrofyziologie]]
 
Zvláštní postavení má [[srovnávací fyziologie]], která studuje rozdíly mezi funkcí jednotlivých skupin organismů. Díky výsledkům srovnávací fyziologie lze například přenášet výsledky pokusů na laboratorních zvířatech na člověka.
S fyziologií hraničí obor [[patologická fyziologie]], který studuje funkce organismů za podmínek poruchy, jejich reakce na ně a zákonitosti rozvoje poruch metodami podobnými jako fyziologie.
 
Z fyziologie živočichů se vyčleňují některé další obory, které mají samostatně tak význam. Jedná se např. o:
* [[Fyziologie člověka]] – velký význam pro medicínu, patří mezi teoretický základ medicíny
* Fyziologie hospodářských zvířat, fyziologie domácích zvířat – totéž pro veterinární medicínu
* [[Fyziologie hmyzu]]
 
 
Podle zaměření na konkrétní funkci lze hovořit například o následujících oborech:
* [[Neurofyziologie]] – studuje funkci nervového systému
* [[Psychofyziologie]] – studuje provázanost funkčních změn organizmu a psychických funkcí
* Fyziologie trávení, dýchání, rozmnožování,...
 
Poznatky fyziologie mohou být bezprostředně aplikovány. Takovými podobory fyziologie, které se zabývají bezprostřední aplikací fyziologických poznatků, mohou být např.:
* [[Klinická fyziologie]] – zabývá se vyšetřováním fyziologických funkcí konkrétních nemocných
* [[Elektrofyziologie]] – v tomto významu diagnostické vyšetřování vzrušivých tkání, zejména srdce ([[EKG]]), mozku ([[EEG]]), a nervů a svalů ([[EMG]])
* Fyziologie práce
* Fyziologie sportu
 
== Obory hraničící s fyziologií ==
S fyziologií hraničí obor* [[patologickáPatologická fyziologie]], který(patofyziologie) – studuje funkce organismů za podmínek poruchy, jejich reakce na ně a zákonitosti rozvoje poruch metodami podobnými jako fyziologie.
* [[Molekulární biologie]], [[Biochemie]], [[Biofyzika]],... – studují funkci organismu na "nižší" úrovni, fyziologie by měla jejich poznatky integrovat
* [[Imunologie]] – v zásadě jde o fyziologii a patofyziologii [[Imunitní systém|imunitního systému]]
* [[Biometeorologie]] a [[bioklimatologie]] – studují mimo jiné i fyziologické adaptace na charakter podčasí a podnebí
* [[Biokybernetika]] – může představovat teoretický rámec pro studium fyziologie jako vědy studující vztahy mezi prvky biologického systému organismus