Křída (hornina): Porovnání verzí

Křída vzniká rozpadem schránek mořských [[Mikroorganismus|mikroorganismů]]. Nejčastěji jde o planktonické [[Dírkonošci|foraminifery]] a hlavně [[kokolit]]y (schránky řas řádu ''[[Coccolithophoridaea]]'') ale i jiné organické zbytky<ref name="geology.cz">{{Citace elektronické monografie| url=http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?krida_(hornina)| titul=Křída (hornina)| vydavatel=geology.cz| datum=6.6.2009}}</ref>. Tyto organismy měly původně [[kalcit]]ovou (ne [[aragonit]]ovou) schránku. Protože je kalcit stabilní a nepodléhá v běžných povrchových podmínkách přeměnám, nedošlo k její výraznější [[diageneze|diagenetické]] přeměně a v důsledku platformního režimu nebyla [[litifikace|litifikována]] na [[vápenec]]<ref name="Mišík et al., 1985">Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1984: ''Historická a stratigrafická geológia.'' Bratislava, 541 s.</ref>

 

 

V křídách se běžně nacházejí [[rohovec|rohovce]] a [[pazourek|pazourky]]. Jde o tmavé zaoblené útvary nepravidelného tvaru, které vznikaly vyluhováním [[oxid křemičitý|SiO₂]] hmot v hornině [[kyselina křemičitá|kyselinou křemičitou]] a zpětným vysrážením těchto roztoků na jiných místech, často okolo jehlic [[fosílie|zkamenělých]] [[ježovky|ježovek]]. Může též obsahovat vyluhovaný [[pyrit]] a další [[minerál]]y. Někdy se v křídě nachází i příměs [[glaukonit]]u, který ji může zabarvit do zelena.