Přídavné spalování: Porovnání verzí

Účelem přídavného spalování je obstarání dočasnéhodočasné zvýšení [[tah]]u proudového motoru v situacích, kdy je vyžadováno krátkodobé, rapidní zvýšení výkonu stroje,. jakoJsou jsouto především vzlet, bojové manévry, nebo [[nadzvukový let]]. Zvýšení tahu je dosaženo vstřikováním paliva přímo do [[výtoková tryska|výtokové trysky]] za turbínou. Palivo je zažehnuto horkými [[výtokový plyn|výtokovými plyny]] a zvyšuje okamžitě tah proudového motoru zhruba o jednu třetinu. SamotnýZ principprincipu jejje přídavné děláspalování velmi náročnýmnáročné na spotřebu paliva, proto se používá pouze v určitých situacích, a po omezenou dobu. Výjimkou je motor [[Patt & Whitney J58]], motor použitý k pohonu legendárního [[SR-71 Blackbird]], který byl konstruován pro dlouhé lety v režimu zapnutého přídavného spalování.

Palivo je vstřikováno do výtokové trysky, kde výtokové plyny už spotřebovaly většinu kyslíku při hoření ve spalovací komoře proudového motoru. Proto je přídavné spalování velice neefektivní, vzhledem k množství paliva, které spotřebuje. Jeho efekt také slábne s přibývající letovou výškou, jak se tlak ve výtokové trysce úměrně snižuje. Naopak na příkladu SR-71 můžeme vidět, že je tento letoun relativně učinný právě ve velkých výškách, při rychlostech přesahujících Mach 3 a v režimu „wet“ (mokrý, čili přídavné spalování zapnuto). Je to ale dáno unikátní konstrukcí motorů (turbonáporové, s [[ramjet]] efektem) a jednoúčelovou konstrukcí celého letounu, který byl projektován pouze za účelem velice rychlého letu ve velkých výškách. Proudové motory mohou být přizpůsobeny pro vetší účinnost bud pro režim wet (mokrý), nebo dry (suchý). BohuželMotor, letoun s motorem uzpůsobenýmuzpůsobený pro režim letu „wet“, budeje sice relativně účinný a úsporný při použití přídavného spalování, zatoale má velkou žíznivýspotřebu v režimu letu bez forsáže. Inženýři musejí vždy vytvořit kompromis mezi těmito dvěma extrémy.

Přídavné spalování vytváří markantní nárust tahu, stejnějeho takprojevem jakojsou úchvatnétaké dlouhé plameny, šlehající z trysek motoru. V plamenech můžeme vidět tzv. [[shock diamonds]], neboli prstence, tvořené [[rázová vlna|rázovými vlnami]] ve výtokových plynech.

Jediné civilní letouny, vybavené motory s přídavným spalováním, jsou [[Concorde]] a [[Tupolev Tu-144]],. kteréTy používají „wet“ režim při startu a pro zkrácení času, stráveného v transonickém režimu letu, spro enormním odporem vzduchu (překonávání [[zvuková bariéra|zvukové bariéry]]), kdy je největší odpor vzduchu. Kromě těchto dvou civilních výjimek, můžetelze motory s přídavným spalováním najít pouze ve vojenských a experimentálních letounech.