Avraham Stern: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Alija, studia a členství v Irgunu: oprava překladu písně |
m linky |
||
Řádek 25:
'''Avraham Stern''' ({{vjazyce|he}}: אברהם שטרן, ''Avraham Štern''; [[23. prosinec|23. prosince]] [[1907]] – [[12. únor|12. února]] [[1942]]) byl [[židé|židovský]] [[básník]] a zakladatel a vůdce radikální militantní [[revizionistický sionismus|revizionistické]] skupiny [[Lechi]], též známé jako Sternova skupina či Sternův gang. V podzemí vystupoval pod přezdívkou '''Ja'ir''' ({{cizojazyčně|he|יאיר}}).
Pocházel z [[Polsko|polské]] části [[Ruské impérium|carského Ruska]]. Nedlouho po příchodu do [[Britský mandát Palestina|mandátní Palestiny]] nastoupil ke studiu na [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě]], kde díky vynikajícímu prospěchu získal [[stipendium]] ke studiu na [[Florentská univerzita|univerzitě ve Florencii]]. Již během studií byl členem [[Hagana|Hagany]], z níž v roce 1931 odešel do revizionistického [[Irgun]]u. Během studií v [[Itálie|Itálii]] se vzhlédl ve [[Italský fašismus|fašistickém režimu]] [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]], byť sám se nikdy fašistou nestal. Studijní pobyt ukončil předčasně a věnoval se podzemním revizionistickým aktivitám. Britskou správu [[země izraelská|země izraelské]] vnímal jako nepřátelskou a ostře se stavil proti [[MacDonaldova bílá kniha|imigračním kvótám]], které Britové stanovili pro židovské uprchlíky.
Po vypuknutí [[druhá světová válka|druhé světové války]] nesouhlasil s postojem Irgunu, který se v roce 1940 zavázal neútočit proti britským vojenským cílům. Z Irgunu proto odešel a založil skupinu, známou jako Lechi, která [[Spojené království]] vnímala jako úhlavního nepřítele. Z této pozice Stern dokonce neúspěšně vyjednával s fašistickou Itálií a [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] o spolupráci. Lechi byla vždy malá skupina, čítající maximálně několik set příslušníků. Páchala především
== Mládí ==
Řádek 176:
}}</ref> V polovině 30. let se za ním do [[Florencie]] vypravil jeho přítel a velitel Tehomi, aby ho povolal zpět a jmenoval jej svým zástupcem v Irgunu.<ref name="ben-tor"/> Zbytek třicátých let Stern strávil cestováním po východní Evropě, kde organizoval revoluční buňky v Polsku a propagoval emigraci Židů do Palestiny navzdory britským imigračním kvótám. V roce 1937 došlo k rozkolu v Irgunu, kdy se část jeho příslušníků vrátila do Hagany. Stern však v Irgunu zůstal a nadále se věnoval militantním aktivitám.<ref name="JVL"/>
Během svého života Stern sepsal desítky básní, které byly prostoupeny láskou k židovské domovině a k [[Mučedník|mučednictví]] v její věc, přičemž jeho poezie byla silně ovlivněna ruskou a polskou poezií, zejména pak [[Vladimir Vladimirovič Majakovskij|Vladimirem Majakovským]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ginossar
| jméno = Yaira
Řádek 231:
| url = http://books.google.cz/books?id=cX0tVB5nu_YC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Irgun se pak skutečně v roce 1940 zavázal po dobu války s [[Německo|Německem]] neútočit na britské vojenské cíle,<ref name="čejka57"/> což vedlo Sterna k založení vlastní skupiny, která si dala za cíl proti Britům nadále bojovat. Jmenovala se [[Lechi]] ([[akronym]] pro ''Lochamej Cherut Jisra'el'', tj. Bojovníci za svobodu Izraele) a byla též označována jako Sternova skupina, či Brity [[Pejorativum|pejorativně]] jako Sternův gang.<ref name="čejka57">{{Citace monografie
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
Řádek 246:
[[File:18 Principles of Rebirth.jpg|thumb|left|upright|18 principů obrození národa]]
Sternova skupina, která nikdy neměla více než pár set členů, byla silně [[Nacionalismus|nacionalisticky]] zaměřena.<ref name="tucker649">''The Encyclopedia of the Arab-Israeli Conflict''. S. 649</ref> Stern odmítl [[Kolaborace|kolaboraci]] s Brity a tvrdil, že pouze soustavný protibritský boj nakonec povede ke nezávislému židovskému státu, který vyřeší židovskou situaci v diaspoře. Jeho odpor proti britské koloniální správě však nebyl založen na konkrétní britské politice. Britský mandát definoval jako „cizí mocnost“ bez ohledu na jeho aktuální politiku a proti takovéto formě [[imperialismus|imperialismu]] zastával radikální postoj nehledě na to, jak benevolentní byl.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Eldad
| jméno = Jisra'el
Řádek 262:
Stern zformuloval ideologii Lechi do dokumentu, známého jako „18 principů obrození národa“ ({{cizojazyčně|he|עיקרי התחיה}}).<ref name="land-beyond176">''The Land Beyond Promise: Israel, Likud and the Zionist Dream''. S. 176</ref> Ten sestával z 18 bodů, rozdělených do tří částí. V první rozepisuje postoj k židovskému národu, domovině, půdě a cílům skupiny. Mimo jiné uvádí: „Izrael dobyl zemi izraelskou mečem. Zde se stal velkým národem a pouze zde bude obrozen. Nejen, že má Izrael právo na tuto zem, ale toto právo je absolutní a nikdy nebylo ani nikdy nemůže být zrušeno.“<ref name="land-beyond176"/> Vysvětluje v ní i například vymezení hranic země izraelské podle [[Tóra|Tóry]] (tzv. [[Velký Izrael]]) s územím „od [[Nil|řeky Egyptské]] až k řece veliké, řece [[Eufrat]]u“ ([[Genesis]] 15:18),<ref>{{Citace bible|Gn|15|18||}}</ref> či cíle, mezi než řadí vykoupení a spásu země, ustanovení suverenity a obrození národa, přičemž dodává: „Neexistuje suverenity bez vykoupení země a není národního obrození bez suverenity“. V druhé části zmiňuje cíle během války, kde v souvislosti s níže zmíněným jednáním s Itálií a Německem uvádí: „dohody budou uzavřeny se všemi, kteří jsou ochotni pomoci Organizaci [Lechi] v boji a poskytnout jí přímou podporu“.<ref name="land-beyond176"/> Ve třetí části jsou obsaženy cíle v době suverenity a vykoupení. Zde kromě jiného vyjadřuje naději pro budoucí návrat z exilu ([[židovská diaspora|diaspory]]), obrození hebrejštiny, ale rovněž tak navrhuje vybudování [[Jeruzalémský chrám#Plány na zbudování třetího Chrámu|třetího Chrámu]], či odchod Arabů prostřednictvím výměny obyvatel.<ref name="land-beyond176"/>
Problémem, se kterým se skupina potýkala, byl nedostatek financí. Proto byla její první akcí loupež v [[Banka Le'umi|Anglo-palestinské bance]] (dnešní Banka Le'umi) v [[Tel
| příjmení = Bell
| jméno = J. Bowyer
Řádek 275:
| url = http://books.google.cz/books?id=Df_2trrOLPAC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Za první velkou akci a počátek operací Lechi se však počítá až bombový útok na imigrační úřad v [[Haifa|Haifě]] z prosince 1940, který byl reakcí na deportaci [[Alija Bet|ilegálních židovských přistěhovalců]] na [[Mauricius]].<ref name="bell66"/> Britové posléze označili Lechi za kriminálnickou organizaci, jejíž členové musí být neutralizováni.<ref name="tucker649"/> Z počátku se Lechi zaměřovala především na protibritské akce, které zahrnovaly atentáty (útoky na britské policisty), bombové útoky či bankovní loupeže.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kushner
| jméno = Harvey W
Řádek 316:
}}</ref>
Jakkoli nebyla spolupráce zemí [[Třetí svět|Třetího světa]] s nacistickým Německem neobvyklá, bylo jednání Židů s [[antisemitismus|antisemity]] přinejmenším bizarní.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Stern však měl pro podobný postup historické precedenty v podobě [[Theodor Herzl|Theodora Herzla]] a Ze'eva Žabotinského.{{#tag:ref|Zatímco Herzl se sešel s ministrem carského Ruska krátce po [[Kišiněvský pogrom|pogromu v Kišiněvě]], Žabotinský jednal s představitelem ukrajinského vůdce [[Symon Petljura|Symona Petljury]] několik let po masakru ukrajinských Židů.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>|group="pozn"}} Oba protagonisté si své jednání zdůvodnili tím, že bylo ve prospěch židovského lidu. Rozdíl mezi Herzlem, Žabotinským a Sternem však byl podle Shindlera v tom, že Stern pokládal záchranu a ochranu židovských životů až jako druhořadou. Na prvním místě u něj dle něho byla bezpečnost židovského státu.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>
V prosince 1940 Stern vyslal svého agenta do [[Bejrút]]u, který se sešel s Hitlerovy emisary.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Těm byl předán Sternův návrh na spolupráci Lechi a nacistického Německa. Stern v něm vyjádřil sympatie s nacistickým plánem na Evropu bez Židů ({{cizojazyčně|de|''Judenfrei''}}){{#tag:ref|Domníval se však, že Hitler plánuje dosáhnout tohoto cíle židovskou emigrací.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>|group="pozn"}} a ocenil nacistický postoj vůči sionistickým aktivitám v Německé říši.<ref name="hitchens256">{{Citace monografie
Řádek 333:
{{citát|Založení historického židovského státu na národní a totalitní bázi, vázaného smlouvou s Německou říši, by bylo v zájmu udržované a posilované budoucí německé pozice mocnosti na Blízkém východě. Vycházejíce z těchto úvah, nabízí Národní vojenská organizace v Palestině [Lechi], pod podmínkou, že výše uvedené národní aspirace izraelského hnutí za svobodu jsou uznány ze strany Německé říše, aktivní účast ve válce na straně Německa.||300}}
Za spolupráci při boji proti Britům však nepožadoval pouze německou podporu vzniku židovského státu, ale i podporu židovské emigrace z nacistického Německa do Palestiny. Je třeba uvést, že Stern vnímal [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] pouze jako jednoho z řady
| příjmení = Heller
| jméno = Joseph
| |||