Delta buňka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Wikun (diskuse | příspěvky)
hotový článek
Wikun (diskuse | příspěvky)
hotový článek
Řádek 1:
[[Soubor:Suckale08 fig2 islet structure.jpg|thumb||upright=2|250px|Schéma buněčného složení potkaního ​​a lidského pankreatického ostrůvku - somatostatin fialově]]
 
'''Delta buňka (D buňka)''' je jedním z buněčných typů [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansových ostrůvků]], což je [[žlázy s vnitřní sekrecí|endokrinní]] část [[slinivka břišní|slinivky břišní]]. Delta buňky produkují hormon [[somatostatin]] , který tlumí produkci [[glukagon]]u a [[inzulin]]u v [[alfa buňka|alfa]] a [[beta buňka|beta buňkách]].
 
Řádek 12 ⟶ 14:
 
== Funkce ==
Delta buňky se dělí na typ D a D1, které produkují hormony [[somatostatin]] a [[vazoaktivní střevní peptid|vazoaktivní intestinální polypeptid (VIP)]]. Delta buňky mohou také produkovat hormon [[gastrin]].
 
=== Somatostatin ===
Řádek 19 ⟶ 21:
Pankreatický somatostatin je identický se somatostatinem produkovaným v [[hypothalamus|hypothalamu]]. Inhibuje sekreci alfa, beta a D1 buněk, acinárních buněk exokrinní slinivky břišní a určité buňky produkující hormony v zažívacím traktu. Somatostatin tedy hraje regulační roli v [[homeostáza|homeostázy]] [[glukóza|glukózy]].<ref name="isbn0-7817-9516-8">{{citace monografie | jméno = Raphael| příjmení = Rubin|příjmení2 = Strayer | jméno2 = David S.|titul = Rubin's Pathology| vydavatel = Wolters Kluwer| místo = Philadelphia | rok = 2008| počet stran =1341 | isbn = 0-7817-9516-8| jazyk = anglicky}}</ref> a podílí se i na regulaci tkání gastrointestinálního traktu (Zamezuje pohybu živin ze střeva do oběhu: prodlužuje čas vyprazdňování žaludku, snižuje tvorbu žaludeční šťávy a gastrinu, zmenšuje sekreci exokrinního pankreatu, snižuje průtok krve splanchnickou oblastí a zpomaluje absorpci xylosy.)<ref name="isbn80-86022-56-0">{{citace monografie | příjmení = Greenspan| jméno = Francis S.| příjmení2 = Baxter| jméno2 = John D.| titul = Základní a klinická endokrinologie| překladatelé = Vratislav Schreiber| vydavatel = H & H| rok = 2003| počet stran = 843| isbn = 80-86022-56-0}}</ref>
 
Většina stimulátorů B buněk stimuluje i D buňky ([[glukóza]], [[arginin]], střevní hormony a tolbudamid).<ref name="isbn80-86022-56-0">{{citace monografie | příjmení = Greenspan| jméno = Francis S.| příjmení2 = Baxter| jméno2 = John D.| titul = Základní a klinická endokrinologie| překladatelé = Vratislav Schreiber| vydavatel = H & H| rok = 2003| počet stran = 843| isbn = 80-86022-56-0}}</ref> . Naopak inhibitorem sekrece D buněk je [[pankreatický polypeptid]] produkovaný taktéž ostrůvkovými buňkami.<ref name="isbn0-323-04527-8">{{citace monografie | jméno = Abraham L.| příjmení = Kierszenbaum| titul = Histology and Cell Biology: An Introduction to Pathology| vydavatel = Mosby Elsevier | místo = Philadelphia | rok = 2007| počet stran = 671| isbn = 0-323-04527-8 }}</ref>
 
=== Vazoaktivní intestinální polypeptid (VIP) ===
[[Vazoaktivní střevní peptid|VIP]] je produkován D1 buňkami. Stejně jako [[glukagon]] navozuje [[glykogenolýza|glykogenolýzu]], [[hyperglykemie|hyperglykemii]] a reguluje sekreci iontů a vody [[epitelová tkáň|epiteliálními buňkami]] zažívacího traktu.<ref name="isbn0-7817-9516-8">{{citace monografie | jméno = Raphael| příjmení = Rubin|příjmení2 = Strayer | jméno2 = David S.|titul = Rubin's Pathology| vydavatel = Wolters Kluwer| místo = Philadelphia | rok = 2008| počet stran =1341 | isbn = 0-7817-9516-8| jazyk = anglicky}}</ref>
 
=== Gastrin ===
Delta buňky mohou také produkovat hormon [[gastrin]]. Gastrin stimuluje produkci [[kyselina chlorovodíková|HCl]] [[parietální buňka|parietálními buňkami]], akteré jehose vyskytují v žaludečních žlázkách. Jeho uvolňování inhibuje somatostatin.<ref name="isbn0-323-04527-8">{{citace monografie | jméno = Abraham L.| příjmení = Kierszenbaum| titul = Histology and Cell Biology: An Introduction to Pathology| vydavatel = Mosby Elsevier | místo = Philadelphia | rok = 2007| počet stran = 671| isbn = 0-323-04527-8 }}</ref>
 
== Patologie ==
=== Somatostatinomy ===
 
Somatostatinomy (nádory delta buněk) jsou vzácné a způsobují syndrom mírného diabetu, žlučové kameny, steatorrheau (přítomnost přebytečného tuku ve výkalech) a hypochlorhydrii (snížené množství kyseliny chlorovodíkové v žaludeční šťávě). Tyto efekty vycházejí z inhibičních účinků somatostatinu na jiné buňky ostrůvků a na neuroendokrinní buňky trávicího traktu. Následně se sníží hladina insulinu a glukagonu v krvi. V závislosti na produkci somatostatinu, některé nádory delta buněk také produkují [[kalcitonin]] nebo [[adrenokortikotropní hormon|adrenokortikotropní hormon (ACTH)]]. Nádory se zpravidla vyskytují osamoceně. Většina je maligních, v době diagnózy jsou [[metastáza|metastázy]] již přítomny.<ref name="isbn0-7817-9516-8">{{citace monografie | jméno = Raphael| příjmení = Rubin|příjmení2 = Strayer | jméno2 = David S.|titul = Rubin's Pathology| vydavatel = Wolters Kluwer| místo = Philadelphia | rok = 2008| počet stran =1341 | isbn = 0-7817-9516-8| jazyk = anglicky}}</ref>
=== VIPomy (Verner-Morissonův syndrom) ===
VIPom (nádor D1 buněk) neboli Verner-Morissonův syndrom je zapříčiněn zvýšením hladiny VIP a je charakterizován četnými prudkými průjmy, jež jsou doprovázeny hypokalémií a hypochlorhydrií. Porucha je také označována jako pankreatická cholera. VIPomy jsou vzácné nádory (méně než 5 % všech nádorů ostrůvkových buněk), jsou obvykle velké a solitární, ve většině případů maligní.
== Reference ==
<references />
[[Kategorie:Typy buněk]]
[[en:Delta cell]]