Korporatokracie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Halalí (diskuse | příspěvky)
m formální úprava 2 vět
rozšíření
Řádek 2:
 
Konstrukce korporatokracie stojí na předpokladu, že moc v rukou státu slábne ve prospěch korporací (z čehož nejvíce těm největším a nejbohatším). Zastánci existence korporatokracie tento předpoklad extrapolují do budoucnosti a někteří z nich otevřeně varují před úskalími, které by to přinášelo (např. fakt, že ředitelé korporací nejsou demokraticky voleni a běžný občan by neměl možnost politiku korporací ovlivnit).
 
Mezi vlastnosti a průvodní jevy korporatokracie patří:
* [[moc]] korporací stoupá nad moc státu a státních a regionálních orgánů
* korporace disponují většími finančními prostředky než státní orgány a tam, kde poddimenzovaná státní infrastruktura selhává, jsou životaschopnější
* invaze korporací do života občanů (např. školy, sídliště nebo celé obce vlastněné korporacemi)
* eroze práv a svobod občanů ve prospěch potřeb korporace (pracovní podmínky, trh práce), zájmy jednotlivce se stávají podřadnější nad zájmy korporace (prvek podobný fašismu)
* korporace začíná přebírat a suplovat funkce a služby státu – to, co bylo dříve státní (doprava, vzdělání, telekomunikace, média, výzkum, zdravotní pojištění, rekvalifikace, mateřské školy) je nyní firemní
* za korporatokracii může být považován i případ, ve kterém státní orgány fungují pouze formálně a ve skutečnosti skrze [[korupce|korupci]] je skutečná exekutivní, soudní a zákonodárná moc „koupena“ korporacemi, prorostlými do státní správy
* vysoká míra [[patent]]ování, zpoplatňování dříve veřejných služeb občanům, aplikace tržních principů na vše, příkré sledování maximalizace zisku
* moc korporací v korporatokracii je konsolidována a neustále upevňována též pomocí jimi vlastněných nebo koupených médií, je čím dál obtížnější je svobodně kritizovat
 
Korporatokracie je významově podobná [[plutokracie|plutokracii]] (vládě bohatých), [[oligarchie|oligarchii]] (vládě elity), ale někteří historici nalézají i podobné znaky s [[fašismus|fašismem]] v dobách [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]]. Podle stoupenců existence korporatokracie, v dnešním světě, zašla nejdál ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Dalšími příklady jsou [[Singapur]] a [[Chile]] za vlády [[Augusto Pinochet|Augusta Pinocheta]].