Tichá Šárka: Porovnání verzí

'''Tichá Šárka''' (Dolní Šárka), je východní část [[Šárecké údolí|Šáreckého údolí]], táhnoucí se mezi [[Jenerálka (přírodní památka)|Jenerálkou]] a údolím [[Vltava|Vltavy]]. Na protějším břehu vltavyVltavy se rozkládá oblast Podhoří, navazující na [[Trojská kotlina|Trojskou kotlinu]]. Útvar Šárky propojuje tuto oblast s dalšími přírodními enklávami přes údolí [[Housle (přírodní památka)|Housle]] u [[Lysolaje|LysolajLysolají]] a [[Roztocký háj - Tiché údolí|Tiché údolí]] až do [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztok]].

Základní význam pro utváření prostoru Tiché Šárky mělo viniční hospodářství, jehož pozůstatky lze na některých místech pozorovat dodnes. První vinice v údolí jsou známy již na počátku [[15. století]], kdy byly založeny [[Probošt|proboštem]] Jiříkem z Janovic. Nacházely se na jižním svahu vrchu [[Baba (přírodní památka, Praha-Dejvice)|Baba]], v místech pozdější usedlosti [[Paťanka|Paťanka]], vybudované z bývalého viničního lisu. Další vinice vzápětí vznikaly na dlouhém hřebenu kolem kostela [[Kostel svatého Matěje (Praha)|Kostela sv. Matěje]]. O rozvoj viničního hospodářství, ale také o zakládání [[chmelnice|chmelnic]], se na konci 15. století zasloužil pražský měšťan Stanislav Kadeřábek. Na jižním svahu Tiché šárkyŠárky začaly vznikat vinice po roce [[1528]], za [[Probošt|probošta]] Armošta ze Šlejnic. Jejich tehdejší existenci připomínají stupňovité terasy v zahradách, dobře viditelné zejména v zimě, kdy je nezakrývá listí stromů a křovin.<br />

Lisy na Vinicíchvinicích byly postupem času přestavovány v usedlosti, vytvářející atmosféru Tiché šárkyŠárky. Svými názvy dokládají dávné majitele. Jsou pojmenovány podle jejich příjmení nebo povolání. Například usedlost Žitná, vzniklá spojením tří vinic, patřila po roce Jiřímu Žitníkovi. V prostoru usedlosti byla v [[19. století]] postavena novorenesanční vila Zuzanka, patřící rodině Rottů. Pobývala zde spisovatelka [[Karolina Světlá]] (vlastním jménem Rottová), která do prostředí Šárky zasadila svou novelu "[[Česká literatura ve 2. polovině 19. století|Láska k básníkovi]]". V blízkosti vily Zuzanka se nachází Rakařka. Kdysi původně vinice, na níž byla v [[18. století byla]] postavena zemědělská usedlost. Rakařka byla pozdějí známa jako koupaliště, zřízené v zahradě v roce [[1935]]. Koupaliště je ale už několik let zavřené a poté, co byla v objektu provozována ubytovna pro cizince, chátrá.<br />

V Tiché Šárce byly v povodí [[Šárecký potok|Šáreckého potoka]] také zakládány mlýny. Nejznámější z nich je Dubový mlýn, který v 18. století patřil rodině Myslivečků, z níž pocházel slavný hudební skladatel [[Josef Mysliveček]]. Mlýn, jehož součástí byly také železné [[Hamr|Hamry]], vyhořel v roce [[1940]] a byl obnoven podle dochovaných fotografií.<br />

Další mlýn, zřízený kolem roku [[1592]] [[Vilém z Rožmberka|Vilémem z Rožmberka]], nejvyšším purkrabím [[Pražský hrad|Pražského hradu]], je zachován v domě zvaném Na Mlýnku, později upraveném na výletní hostinec. Z pozdější doby, z počátku 18. století, je také Malý mlýn.<br />

Rovněž rozlehlá usedlost ze [[16. století]], nazývaná Heřmanův dvůr, bývala mlýnem. Dnešní vzhled budov dvora je výsledkem přestaveb z druhé poloviny 18. století.