Avraham Stern: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Národní vojenská organizace (Lechi): Překlep |
- sporný a matoucí název identický s názvem Irgunu + typo |
||
Řádek 23:
|poznámky =
}}
'''Avraham Stern''' ({{vjazyce|he}}: אברהם שטרן, ''Avraham Štern''; [[23. prosinec|23. prosince]] [[1907]] – [[12. únor|12. února]] [[1942]]) byl [[židé|židovský]] [[básník]] a zakladatel a vůdce radikální militantní [[revizionistický sionismus|revizionistické]] skupiny [[Lechi
Pocházel z [[Polsko|polské]] části [[Ruské impérium|carského Ruska]]. Nedlouho po příchodu do [[Britský mandát Palestina|mandátní Palestiny]] nastoupil ke studiu na [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě]], kde díky vynikajícímu prospěchu získal stipendium ke studiu na [[Florentská univerzita|univerzitě ve Florencii]]. Již během studií byl členem [[Hagana|Hagany]], z níž v roce 1931 odešel do revizionistického [[Irgun]]u. Během studií v [[Itálie|Itálii]] se vzhlédl ve [[Italský fašismus|fašistickém režimu]] [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]], byť sám se nikdy fašistou nestal. Studijní pobyt ukončil předčasně a věnoval se podzemním revizionistickým aktivitám. Britskou správu [[země izraelská|země izraelské]] vnímal jako nepřátelskou a ostře se stavil proti [[MacDonaldova bílá kniha|imigračním kvótám]], které Britové stanovili pro židovské uprchlíky.
Řádek 217:
Stern se pokusil v Polsku zorganizovat výcvik 40 tisíc mladých Židů, kteří se měli plavit do mandátní Palestiny, kde by provedli ozbrojenou invazi.<ref>''Free Jerusalem''. S. 86</ref> [[Druhá světová válka]] pak tyto plány překazila a přerušila emigrační trasy.<ref>''Free Jerusalem''. S. 153, 168</ref> Po návratu do mandátní Palestiny byl Stern v srpnu 1939 zatčen a vězněn až do června 1940.<ref name="JVL"/>
==
[[Soubor:Lehi.jpg|thumb|upright|Symbol Lechi]]
Po vypuknutí druhé světové války došlo ve většině revizionistického hnutí k přehodnocení odporu ke Spojenému království. Sám vrchní velitel Irgunu [[Vladimír Žabotinský|Ze'ev Žabotinský]] napsal před svou smrtí dopis veliteli Irgunu [[David Raziel|Davidu Razielovi]], v němž zdůraznil potřebu spolupráce s Brity v boji proti [[nacismus|nacismu]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 231:
| url = http://books.google.cz/books?id=cX0tVB5nu_YC&printsec=frontcover&hl=cs
| jazyk = anglicky
}}</ref> Irgun se pak skutečně v roce 1940 zavázal po dobu války s [[Německo|Německem]] neútočit na britské vojenské cíle,<ref name="čejka57"/> což vedlo Sterna k založení vlastní skupiny, která si dala za cíl proti Britům nadále bojovat.
| příjmení = Čejka
| jméno = Marek
Řádek 254 ⟶ 243:
| strany = 57
| poznámka = Dále jen: ''Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu''
}}</ref>
[[File:18 Principles of Rebirth.jpg|thumb|left|upright|18 principů obrození národa]]
Řádek 271 ⟶ 260:
}}</ref>
Stern zformuloval ideologii Lechi do dokumentu, známého jako „18 principů obrození národa“ ({{cizojazyčně|he|עיקרי התחיה}}).<ref name="land-beyond176">''The Land Beyond Promise: Israel, Likud and the Zionist Dream''. S. 176</ref> Ten sestával z 18 bodů, rozdělených do tří částí. V první rozepisuje postoj k židovskému národu, domovině, půdě a cílům skupiny. Mimo jiné uvádí: „Izrael dobyl zemi izraelskou mečem. Zde se stal velkým národem a pouze zde bude obrozen. Nejen, že má Izrael právo na tuto zem, ale toto právo je absolutní a nikdy nebylo ani nikdy nemůže být zrušeno.“<ref name="land-beyond176"/> Vysvětluje v ní i například vymezení hranic země izraelské podle [[Tóra|Tóry]] (tzv. [[Velký Izrael]]) s územím „od [[Nil|řeky Egyptské]] až k řece veliké, řece [[Eufrat]]u“ ([[Genesis]] 15:18),<ref>{{Citace bible|Gn|15|18||}}</ref> či cíle, mezi než řadí vykoupení země, ustanovení suverenity a obrození národa, přičemž dodává: „Neexistuje suverenity bez vykoupení země a není národního obrození bez suverenity“. V druhé části zmiňuje cíle během války, kde v souvislosti s níže zmíněným jednáním s Itálií a Německem uvádí: „dohody budou uzavřeny se všemi, kteří jsou ochotni pomoci Organizaci [Lechi] v boji a poskytnout jí přímou podporu“.<ref name="land-beyond176"/> Ve třetí části jsou obsaženy cíle v době suverenity a vykoupení. Zde kromě jiného vyjadřuje naději pro budoucí návrat z exilu ([[židovská diaspora|diaspory]]), obrození hebrejštiny, ale rovněž tak navrhuje vybudování [[Jeruzalémský chrám#Plány na zbudování třetího Chrámu|třetího Chrámu]], či transfer nepřátelských obyvatel (Arabů).<ref name="land-beyond176"/>
Problémem, se kterým se skupina potýkala, byl nedostatek financí. Proto byla její první akcí loupež v [[Banka Le'umi|Anglo-palestinské bance]] (dnešní Banka Le'umi) v Tel Avivu.<ref name="bell66">{{Citace monografie
Řádek 300 ⟶ 289:
=== Jednání s Itálií a Německem ===
[[Soubor:SternGang-Doc-Nazi-Collaboration.jpg|thumb|Kopie úvodu dopisu německému atašé v Istanbulu z ledna 1941, zmiňující nabídku na spolupráci ze strany „Národní vojenské organizace v Palestině“ (Lechi)]]
Stern zastával názor, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, a proto se rozhodl pro jednání s dvěma britskými nepříteli – fašistickou Itálií a nacistickým Německem.<ref>''The Triumph of Military Zionism''. S. 218</ref> V červnu 1940 byl propuštěn z vězení a zahájil jednání s Itálií.<ref name="farran's-hat15">{{Citace monografie
| příjmení = Cesarani
Řádek 329 ⟶ 318:
Jakkoli nebyla spolupráce zemí [[Třetí svět|Třetího světa]] s nacistickým Německem neobvyklá, bylo jednání Židů s antisemity přinejmenším bizarní.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Stern však měl pro podobný postup historické precedenty v podobě [[Theodor Herzl|Theodora Herzla]] a Ze'eva Žabotinského.{{#tag:ref|Zatímco Herzl se sešel s ministrem carského Ruska krátce po [[Kišiněvský pogrom|pogromu v Kišiněvě]], Žabotinský jednal s představitelem ukrajinského vůdce [[Symon Petljura|Symona Petljury]] několik let po masakru ukrajinských Židů.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>|group="pozn"}} Oba protagonisté si své jednání zdůvodnili tím, že bylo ve prospěch židovského lidu. Rozdíl mezi Herzlem, Žabotinským a Sternem však byl podle Shindlera v tom, že Stern pokládal záchranu a ochranu židovských životů až jako druhořadou. Na prvním místě u něj dle něho byla bezpečnost židovského státu.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/>
V prosince 1940 Stern vyslal svého agenta do [[Bejrút]]u, který se sešel s Hitlerovy emisary.<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Těm byl předán Sternův návrh na spolupráci
| příjmení = Hitchens
| jméno = Christopher
Řádek 342 ⟶ 331:
| jazyk = anglicky
}}</ref> Součástí návrh bylo následující:<ref name="hitchens256"/>
{{citát|Založení historického židovského státu na národní a totalitní bázi, vázaného smlouvou s Německou říši, by bylo v zájmu udržované a posilované budoucí německé pozice mocnosti na Blízkém východě. Vycházejíce z těchto úvah, nabízí Národní vojenská organizace v Palestině [Lechi], pod podmínkou, že výše uvedené národní aspirace izraelského hnutí za svobodu jsou uznány ze strany Německé říše, aktivní účast ve válce na straně Německa.||300}}
Za spolupráci při boji proti Britům však nepožadoval pouze německou podporu vzniku židovského státu, ale i podporu židovské emigrace z nacistického Německa do Palestiny. Je třeba uvést, že Stern vnímal Hitlera pouze jako jednoho z řady [[antisemitismus|antisemitských]] utlačovatelů a nikoliv jako člověka, který chce Židy vyhladit (v tomto názoru mimochodem nebyl zcela osamocen).<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Rovněž tak myšlenka [[Konečné řešení židovské otázky|konečného řešení židovské otázky]] byla v roce 1940 nemyslitelná (ostatně byla přijata až o dva roky později).<ref name="shindler-landbeyond24-25"/> Mimo to se Stern naivně domníval, že nacisté pragmaticky oddělují svou zahraniční politiku od své rasové teorie.<ref name="čejka57"/> Další pokus o navázání spolupráce uskutečnil v roce 1941, avšak neexistuje záznam o německé reakci ani v jednom ze zmíněných případů.<ref>{{Citace monografie
| |||