|
== Historie ==
Dějiny tohoto toskánského městečka začínají asi ve [[4. století př. n. l.]] založením [[Etruskové|etruské]] osady, pojmenované [[Velathri]] podle etruské bohyně lesů. Z této doby se v muzeu dochovaly kamennéarchologické nálezy, keramika a fragmenty etruskýchkamenných sarkofágů.
V období antického [[Řím]]a bylo založeno sídlo jménem [[Silvia]] (latinskyz leslatinského ''silva'' strom, keř), jež v období stěhování národů obsadili Langobardové. Pozůstatky jejich osady byly nalezeny vuvnitř hradu [[Castel Vecchio]].
Nynější jméno město získalo až v 10. století,. podlePodle jedné verze legendy je pojmenoval na své misijní cestě [[Sigericus, arcibiskup z Canterbury]] mezi lety 990-994. Podle druhé verze jde o patrocinium Svatého[[San Gimignano|svatého Gimignana]], biskupa [[Modena|modenského]], který za [[Ostrogóti|ostrogótských válek]] (v [[5. století]]) zachránil město před vojsky barbarských Hunů pod vedením krále [[Attila|Attily]].
Roku [[998]] byla osada opevněna hradební zdí a svou hradní rezidenci si zde vybudovalvybudovali biskupbiskupové z [[Volterra|Volterry]]. Zásadní hospodářský, obchodní a politický rozvoj města nastal kolem poloviny [[12. století]], díky situaci na důležité křižovatce na cestáchcest z [[Pisa|Pisy]] a [[Siena|Sieny]]. BohatloTržní a zemědělská osada bohatla jednak díky výhodné poloze na Via Francigena, obchodní spojnici mezi [[Italie|Itálií]] a [[Francie|Francií]]), ale také díky pěstování [[šafrán]]u, [[vinná réva|vinné révy]] odrůdy Vernaccia a dalších plodin.
Roku [[1199]] město vyhlásilo svou nezávislost na volterrském biskupovi. V čele jeho správy stály politické strany guelfů a ghibellinů, v době krvavých bojů od 13. do 14. století reprezentované zejména rodinami papežských přívrženců [[Ardinghelli]] a a císařskými straníky rodiny [[Salvucci]]. Roku 1261 v bitvě o [[Montaperti]] zvítězili ghibellini za pomoci Florencie a Sieny. Další boje ukončil roku 1348 mor, který zdecimoval počet obyvatelstva San Gimignana natolik, že se město spontánně přidalo do svazku měst podřízených Florencii. Konec samostatnosti přinesl ovšem San Gimignanu [[obchod]]ní [[restrikce]], které také ruinovalyzruinovaly [[export]]. Floreňťané svou nadvládu upevnili také stavbou [[Pevnost (stavba)|pevnosti]] Rocca.
Šlechtické rodiny vystavěly kromě kostelů honosné [[palác]]e a hranolové obranné věže. Ve [[14. století]] zde stálo 72 věží a za každou zbouranou byl vlastník povinen postavit věž novou. TakRod seSalvucciů prezentoval svou moc dokonce dvěma věžemi. dodnes dochovanými (a připomínajícími newyorská ''dvojčata''). Dodnes se dochovalo 15 věží. V době gotiky a počátků renesance do konce 15. století vznikla většina uměleckých památek ve městě.
Hospodářství města postupně upadalo, městečko zůstalo střediskem zemědělství a nezachytilo nástup průmyslu. Díky tomu si zachovalo urbanistické jádro v nezměněné [[gotika|gotické]] podobě, bez pozdějších přístaveb. Ve [[20. století]] se stalo vyhledávaným [[turistika|turistickým]] cílem a dodnes profituje z prodeje místního vína, destilátů a tvrdých sýrů.
== Pamětihodnosti ==
| 