'''Nicolae Andruţă Ceauşescu''' ([[26. leden]] [[1918]], [[Scorniceşti]], [[Rumunsko]] – [[25. prosinec]] [[1989]], [[Târgovişte]], [[Rumunsko]]) byl rumunský [[politik]], v období od [[9. prosinec|9. prosince]] [[1967]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] [[prezident]] [[Rumunská socialistická republika|Rumunské socialistické republiky]], od [[22. březen|22. března]] [[1965]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] generální tajemník Komunistické strany Rumunska a od [[28. březen|28. března]] [[1974]] do [[22. prosinec|22. prosince]] [[1989]] třetí předseda Státní rady [[Rumunská socialistická republika|Rumunské socialistické republiky]].
== Mládí ==
[[Soubor:001.Nicolae Ceausescu la varsta de 15 ani in 1933.jpg|thumb|left|Zatčen jako patnáctiletý za šíření komunistických názorů]]
Nicolae Ceauşescu sa narodil v vesnici [[Scorniceşti]] na jihu [[Rumunsko|Rumunska]] v rodině zemědělce. Jako jedenáctiletý odešel do [[Bukurešť|Bukurešti]], aby tam pracoval jako obuvnický učeň. V roce [[1932]] se jako čtrnáctiletý přidal k tehdy ilegální [[Komunistická strana Rumunska|Komunistické straně Rumunska]]. O rok později reprezentoval „demokratickou mládež“ na protifašistickém sjezdu v [[Bukurešť|Bukurešti]] a byl zvolený do národního protifašistického výboru. Dne [[23. listopad]]u [[1933]] je poprvé zatčen za podněcovaní k stávce a distribuci komunistických a protifašistických letáků (vedoucí stranou v [[Rumunsko|Rumunsku]] byla v té době nacionalistická a fašistická [[Železná garda]]). V roce [[1934]] byl opět zatčen, tentokrát za sbírání podpisů na petici proti procesu se železničními zaměstnanci. Stejného roku je ještě dvakrát zatčen a ve svém spise je vedený jako „nebezpečný komunistický agitátor“ a „aktivní distributor komunistické a protifašistické propagandy“.
V roce [[1936]] ho vypověděli z [[Bukurešť|Bukurešti]] a poslali ho do vyhnanství do jeho rodné vsi [[Scorniceşti]]. Ceauşescu však přešel do ilegality a vrátil se do [[Bukurešť|Bukurešti]], aby pokračoval ve své politické činnosti. V květnu roku [[1936]] byl znovu zadržen a spolu s několika spolupracovníky odsouzen na dva roky a šest měsíců v Doftanské věznici.
Po propuštění z vězení roku [[1939]] poznal při komunistické činnosti svojí budoucí manželku [[Elena Ceauşescu|Elenu Petrescu]], taktéž komunistickou činitelku. V roce [[1940]] ho opět uvěznili, tentokrát ho poslali do Jilavské věznice. V roce [[1943]] byl přesunut do koncentračního tábora v [[Târgu Jiu]], který byl určený pro politické vězně (hlavně z řad Komunistické strany Rumunska), kde se seznámil s [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Gherghiu-Dejem]] a s dalšími komunistickými vězni. V roce [[1944]], kdy [[Sovětský svaz]] zahájil invazi do [[Rumunsko|Rumunska]], se mu podařilo spolu s dalšími vězni dostat z tábora a byl zvolený za vůdce [[Unie komunistické mládeže]].
V roce [[1945]] byl jmenován brigádním generálem v rumunské armádě. Mezitím už skončila [[druhá světová válka]] a [[Rumunsko]] zůstalo v sovětské sféře vlivu, což umožnilo vzestup komunistů. O rok později ([[1946]]) se oženil s [[Elena Ceauşescu|Elenou Petrescu]] a byl jmenován regionálním tajemníkem pro [[Oltenská (župa)|Oltenskou oblast]]. Po tom co se komunisté pod vedením [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gheorghe Gheorgiu-Deje]] definitivně ujali vlády v [[Rumunsko|Rumunsku]], se stal Ceauşescu roku [[1947]] zástupcem ministra zemědělství a potom pracoval jako zástupce velitele ozbrojených sil. V roce [[1948]] se [[Komunistická strana Rumunska]] a jedno křídlo socialistické strany spojilo a vytvořilo [[Rumunská dělnická strana|Rumunskou dělnickou stranu]] ([[rumunština|rumunsky]]: ''Partidul Muncitoresc Român''', '''PMR''). S pomocí [[Gheorghe Gheorghiu-Dej|Gherhgiu-Deje]] se Ceaușescu v roce [[1952]] dostal do ústředního výboru. V roce [[1954]] už byl tajemníkem Ústředního výboru Rumunské dělnické strany a kandidátem na člena [[Politbyro|Politbyra]], jehož plným členem se stal o rok později.
