Verze z 2. 5. 2012, 06:03 editovat Jana Lánová (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 58 848 editací úprava vloženého textu do encyklopedického stylu, rv eo v textu, styl ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 5. 2012, 09:59 editovat zrušit editaci 80.188.79.90 (diskuse) →‎Přírodní sochařská expozice Přejít na další porovnání →
Řádek 42: Asi 300 m od vesnice Skála leží keltské starověké sídliště (cca 2200 př. n. l.) kruhového tvaru z [[Laténská doba\|doby laténské]]. Jedná se o ojedinělý druh tohoto tvaru se čtyřmi vstupy ve střední Evropě. Nejbližší podobné leží v Bretani. Toto kultovní místo je v současné době ve špatném stavu, stále však v památkové péči a zákonem chráněné. V místě proběhl archeologický průzkum. Nalezené předměty jsou v úschově muzea. === Přírodní sochařská expozice === V blízkosti vodovodního Aqvarelu mezi obcí Boháňka a její místní částí [[Skála (Boháňka)\|Skála]] vznikla v letech 1968-1969 stálá expozice sochařské skupiny "Boháňka" ('''Akad. soch. Ellen Jilemnická, Akad. soch. Pavel Ježek , Akad. soch. Jan Měšťan, Akad. soch. Michael Bílek, Prof. akad.arch. Petr Keil,, Soch. Ivan Jilemnický, Doc. ak. soch Pavel Jarkovský, Doc. akad. soch. Pavel Mizera, Akad. soch. Jiří Dostál.''' ~~Akad. soch. Jiří Dostál).~~ Sochy jsou vytesány z tvrdého boháňského pískovce pocházejícího z obecního lomu zvaného KUKS, odkud byl těžen pískovec i na stavbu Bílé věže v Hradci Králové. Umístění soch mělo svůj hlubší význam vzhledem k názvu obce Boháňka, kamenické minulosti a především vzhledem k nedalekému keltskému "hradišti" kruhového tvaru. Z prostoru přírodního rozmístění soch je výhled na vrcholky Krkonoš, vrch Zvičina. Leží na žluté turistické trase. == Části obce ==

Boháňka: Porovnání verzí