Latinskoamerická integrace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Přehled organizací: upřesnění info o CELAC |
m typo |
||
Řádek 40:
MERCOSUR se také během 90. let profiloval jako určitý protipól severoamerického [[NAFTA]]. Zatímco země integrované v regionální organizaci jako je [[Andské společenství]] (CAN) jsou přitahovány více ke spolupráci s MERCOSURem, naopak členské země Středoamerického integračního systém (CACM) a Karibského společného trhu a společenství včetně Kolumbie se připojily k oběma možnostem tím, že například uzavřely tripartitní dohody s Mexikem (členem NAFTA) ale zároveň spolupracují s MERCOSURem. Venezuela se ale později rozhodla pro spolupráci v rámci MERCOSURu, i když zároveň založila vlastní sdružení ALBA. Chile fluktuovalo v 90. letech mezi oběma možnostmi. Nejdříve se orientovalo spíše směrem k [[NAFTA]], později začalo blíže spolupracovat s MERCOSURem.<ref>Kirby (2003),s. 103.</ref> Tato situace potom v roce 2008 vyústila ve vznik [[Unie jihoamerických národů]] (UNASUR), ve které se spojily jihoamerické státy zúčastněné v rámci Mercosuru a v rámci Andského společenství.
První kroky k vytvoření [[Unie jihoamerických států]] byly učiněny v roce [[2004]], kdy se jihoameričtí lídři dohodli o tzv. Smlouvě z Cuzca. O čtyři roky (2008) později uzavřely potom ústavní smlouvu, která se stala základem unie, sdružující celkem 12 států ležích na území jihoamerického
Paralelně s UNASUR vznikala další latinskoamerická integrační organizace [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|Bolívarský svaz pro národy naší Ameriky]] (ALBA). Ten vznikl v roce 2004 především z iniciativy venezuelského prezidenta [[Hugo Chávez|Hugo Cháveze]] jako reakce na vznik [[FTAA|Americkou zóny volného obchodu]] (FTAA), iniciovanou Spojenými státy americkými. Původně sa jednalo o bilaterální spolupráci mezi Venezuelou a Kubou zaměřenou především na výměnu venezuelské ropy za kubánské zdravotnické lidské zdroje. Postupně se přičlenily některé další země.{{#tag:ref |Členy jsou Antigua a Barbuda, Bolívie, Dominika, Ekvádor, Kuba, Nikaragua, Svatý Vincenc a Grenadiny a Venezuela. V letech 2008-2010 také krátce Honduras. |group="p"}} Ideologickým základem ALBA je vedle bolívarské myšlenky také idea "socialismu pro 21.století" a především představa "nové mezinárodní gepolitiky" v multipolárním světě, která by vedla k vzniku nového mocenského bloku.<ref>Sanahuja 2010, s. 99.</ref> ALBA představuje projekt socialistického (alespoň ve své rétorice) bloku volného obchodu, který využívá rostoucích cen nafty jako základního nástroje své politiky. <ref>Lynch 2010, s. 101.</ref>
| |||