Scintigrafie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Přidávám et:Stsintigraafia |
doplnek z wikiskript |
||
Řádek 1:
'''Scintigrafie''' (z [[latina|latinského]] ''scintilla'', „jiskra“) je [[lékařská diagnostika|diagnostická]] metoda používaná v [[nukleární medicína|nukleární medicíně]]. Je založena na snímání [[záření]] emitovaného vnitřně podanými [[radionuklid]]y (zde nazývanými [[radiofarmakum|radiofarmaka]]). Záření se snímá [[gamakamera]]mi do podoby dvojrozměrných obrazů.<ref>[http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/scintigraphy thefreedictionary.com > scintigraphy] Citing: Dorland's Medical Dictionary for Health Consumers, 2007 by Saunders; Saunders Comprehensive Veterinary Dictionary, 3 ed. 2007; McGraw-Hill Concise Dictionary of Modern Medicine, 2002 by The McGraw-Hill Companies</ref> Scintigrafie se liší od fotonové emisní výpočetní tomografie ([[SPECT]]) a [[pozitronová emisní tomografie|pozitronové emisní tomografie]] (PET) tím, že tyto metody produkují trojrozměrný obraz, byť se i v jejich případě používají gamakamery. Od [[Rentgenovy paprsky|rentgenových]] metod se zase liší původem záření (scintigrafie používá záření emitované z těla, kdežto RTG metody využívají externí zdroje záření).
== Stavba a princip scintilačního detektoru ==
[[Soubor:Scintillation Detector.gif|thumb|Princip scintilačního detektoru]]
Scintilační detektor se skládá ze luminiscenčního '''scintilačního krystalu''' (většinou thalliem aktivovaný jodid sodný NaI(Tl)), schopného zachytit [[ionizující záření]] ve formě γ nebo rentgenového paprsku. Pohlcením záření se excitují elektrony krystalu a při jejich následné deexcitaci emitují fotony '''viditelného světla'''.<ref name="Biofyz">
{{Citace monografie
| příjmení = Navrátil| jméno = Leoš| autor = Leoš Navrátil
| příjmení2 = Rosina| jméno2 = Jozef| autor2 = Josef Rosina
| příjmení3 =| jméno3 =| autor3 = a kolektiv
| titul = Medicínská biofyzika| vydavatel = Grada| místo = Praha| rok = 2005
| počet stran =524| isbn = 80-247-1152-4| strany = 422-424
| jazyk =
}}</ref>
Tyto velice slabé záblesky světla jsou vhodnými světlovodiči převedeny do '''fotonásobiče'''.
Úloha fotonásobiče je znásobit a transformovat paprsky viditelného světla na elektrický impuls, sestávající z velkého množství elektronů. Děje se tak při dopadu světelných záblesků z krystalu na '''[[Fotokatoda|fotokatodu]]'''. Z fotokatody se tak uvolní velmi malé množství elektronů, které interagují s '''dynodami''' (elektrodami), jejichž povrchová úprava umožňuje násobení impulsu. Uvolňuje se tak stále více elektronů (ke konci řádově 10<sup>6</sup>–10<sup>7</sup>), které jako salva dopadají na '''anodu''' fotonásobiče. Vytvoří tak měřitelný elektrický impuls, který se zpracovává v zesilovací soustavě. <ref name="Biofyz"/>
Mezi fotokatodu a anodu je přivedeno vysoké napětí o velikosti asi 1000 V. Prostředí fotonásobiče je udržováno ve vakuu.
[[Soubor:Pmside2.jpg|thumb|Fotonásobič]]
Zesilovací soustava se skládá z '''předzesilovače'''. V předzesilovači se amplituda elektrických impulzů upravuje přímo úměrně ve vztahu k počtu světelných fotonů dopadajících na fotokatodu. Zároveň je i počet světelných fotonů z krystalu úměrný energii fotonů na krystal dopadajících.
V '''zesilovači''' se signál impulsu z předzesilovače zvyšuje a propouští se do '''analyzátoru impulsů'''. Analyzátor impulsy třídí v závislosti na amplitudě. Rozlišuje se analyzátor:<ref name="Biofyz"/>
* Jednokanálový amplitudový – užívá horního a dolního diskriminátoru (tvoří hranici), amplitudy leží mezi těmito hranicemi. Velikost těchto dvou hranic se nazývá '''kanálem''' a je dána v '''eV'''. Zaznamenává se počet impulsů v jednom kanálu, poté se jeho hranice posouvají a vzniká tak postupně '''[[Spektrum zářiče|amplitudové spektrum]]'''.
* Vícekanálová amplitudový – mnoho jednotlivých analyzátorů zapojených paralelně, umožňuje tak mnohem rychleji získat amplitudové spektrum.
Impulsy jsou propouštěny do '''koncové jednotky''', kterou může být čítač, integrátor nebo paměťová jednotka.
== Užití scintilačního detektoru ==
Scintilační detektor se využívá v mnoha diagnostických oborech, zejména v '''[[Portál:Nukleární medicína|nukleární medicíně]]'''. Lze zde využít jako měřič [[Radioaktivita|radioaktivity]] látek, zejména tedy '''[[Radiofarmaka|radiofarmak]]''' nebo '''aktivity biologických materiálů''' (např. v těle pacienta). Stanovení aktivity se používá jako běžný postup před dalším zpracováním radiofarmak (tj. ředěním, aplikací) a je proto zásadní v oboru nukleární medicíny. Používají se:<ref name="medbio">{{Citace monografie
| příjmení = Navrátil| jméno = Leoš| autor = Leoš Navrátil
| příjmení2 = Rosina| jméno2 = Jozef| autor2 = Josef Rosina
| příjmení3 =| jméno3 =| autor3 = a kolektiv
| titul = Medicínská biofyzika| vydavatel = Grada| místo = Praha| rok = 2005
| počet stran =524| isbn = 80-247-1152-4| strany = 430-431
| jazyk =
}}</ref>
* '''automatické měřiče aktivity''' – založené na principu [[Ionizační komora|ionizační komůrky]] nebo scintilátoru, aktivita se měří nejčastěji v roztoku
* '''scintilační studnové detektory''' – odstíněné měřiče aktivity malých objemů radiofarmak založené na scintilačním detektoru
V moderní době se používají '''celotělové detekční systémy''', které měří aktivitu látek v těle pacienta bez ohledu na distribuci v organismu. Lze tak velmi výhodně měřit například kontaminace osob, sledovat vyšetřovaný orgán označený radioaktivní látkou, nebo provádět různé metabolické studie. K těmto měřením se výhradně užívá γ záření.
=== Scintigrafické zobrazovací systémy ===
Dělíme je na:<ref name="medbio"/>
* '''Planární''' zobrazovací systémy jsou založené na detekci záření a jeho převedení do dvojrozměrných obrazů. Těmto detektorům se také říká '''[[Gamakamera|gamakamery]]'''. Jedná se o systém složitějších zobrazovacích zařízení. S úspěchem se gamakamery používají i pro detekci rychlých dynamických dějů radiofarmak, bolusových technik nebo celotělových scintigramů.
* '''Tomografické''' zobrazovací systémy umožňují sledovat i třetí rozměr obrazu na tomografických řezech. Jedná se o '''emisní počítačové tomografy (ECT)''' , u kterých je záření emitováno z pacienta. Podle použitého radiofarmaka se užívá '''[[SPECT]]''' (zde běžně používané <sup>99m</sup>Tc) a '''[[PET]]''' (β<sup>+</sup> zářiče).
== Související články ==
Řádek 6 ⟶ 51:
* [[Nukleární medicína]]
==
=== Reference ===
* {{Překlad|en|Scintigraphy|419010228}}▼
<references />
=== Použitá literatura ===
▲* {{Překlad|en|Scintigraphy|419010228}}
*{{WikiSkripta
| článek = Scintigrafie
| revize = 155499
}}
*{{Citace monografie
| příjmení = Kupka| jméno = Karel| autor = Karel Kupka
| příjmení2 = Kubinyi| jméno2 = Jozef| autor2 = Jozef Kubinyi
| příjmení3 = Šámal| jméno3 = Martin| autor3 = Šámal
| titul = Nukleární medicína| vydavatel = | místo = Praha| rok = 2007
| počet stran =185| isbn = 978-80-903584-9-2| strany = 36-37
| jazyk =
}}
[[Kategorie:Biofyzika]]
[[Kategorie:Nukleární medicína]]
| |||