Jaroslav Hilbert: Porovnání verzí

'''Jaroslav Hilbert''' ([[19. leden|19. ledna]] [[1871]], [[Louny]] – zemřel [[10. květen|10. května]] [[1936]], [[Praha]]), byl technik, český [[dramatik]] a [[spisovatel]].

Pocházel ze vzdělané a zámožné měšťanské rodiny v Lounech. Otec JUDr. Petr Hilbert byl [[advokát]] a starostoustarosta města. Bratr [[Kamil Hilbert|Kamil]] byl významný český architekt (autor dostavby svatovítskéSvatovítské katedrály a návrhů historizujících staveb v rodných Lounech).

Vystudoval vV Praze vystudoval nižší reálku, pak německou [[Vyšší průmyslová škola|Vyšší průmyslovou školu]] v [[Plzeň|Plzni]], kde roku 1889 odmaturoval a pak pokračoval ve studiu na strojní fakultě [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v Praze. Po studiích nastoupil jako inženýr asistent v [[Českomoravskě továrna na stroje|Českomoravské továrně na stroje]] v Praze -[[Libeň|Libni]]. Jenže když uspěla jeho první [[divadelní hra]] ''Vina'' na prknech [[Národní divadlo|Národního divadla]], zanechal po dvou letech práce v továrně a věnoval se pouze umění. Umožnila mu to finanční podpora rodiny. Od roku [[1906]] byl divadelním referentem, fejetonistou[[fejeton]]istou a redaktorem[[redaktor]]em <ref> [[František Götz|GÖTZ, František]], [[Frank Tetauer|TETAUER, Frank]]. ''České umění dramatické, Část I. – činohra'', Praha: Šolc a Šimáček, [[1941]], str.&nbsp;199</ref>, psal kritiky do různých časopisů, zejména 30 let do ''[[Venkov (časopis)|Venkov]]a'', také do ''[[Zlatá Praha (časopis)|Zlaté Prahy]]'' a ''[[Moderní revue |Moderní revue]]'' <ref name="Příruční">{{Citace monografie

}}</ref> a od roku [[1906]] byl v divadle denně. V roce [[1902]] bylse stal spoluzakladatelem [[Kruh českých spisovatelů|Kruhu českých spisovatelů]] a v roce [[1919]] společně s [[Karel Hugo Hilar|Hilarem]] [[Dramatický svaz|Dramatického svazu]]. Jeho byl předsedou až do své smrti. PoBěhem svých zahraničních cestáchcest Evropoupo Evropě i za [[Československé legie|československými legiemi]] psalnapsal mnoho zasvěcených fejetonů a pokračoval v tvorbě pro [[divadlo]] a později přidal i několik nepříliš významných románů[[román]]ů i [[Povídka|povídek]], odborných děl. Napsal celkem 22 divadelních her a řada z nich byla ovlivněna tvorbou norského dramatika [[Henrik Ibsen|Henrika Ibsena]].

*''O boha'' (1898), přezvaná později na ''Pěst'', náboženská [[tragédie]]

*''Česká komedie'' (1907), historická [[komedie]]

*''Rytíř Kura'' (1911), [[román]]

*''Léto v Indii'' (1915), sbírka fejetonů[[fejeton]]ů z cest