Thomsonův model atomu: Porovnání verzí

Tento model [[atom]]u (nazývaný také Pudinkový model) navrhl objevitel elektronu ([[1897]]) [[J. J. Thomson]] v roce [[1904]] ještě před objevem [[atomové jádro|atomového jádra]]. Podle ThompsonovyThompsonova modelu se atom skládá z [[elektron]]ů (které však Thomson nazývá jen [[částice]]mi, i když [[George Johnstone Stoney|G. J. Stoney]] navrhl nazývat [[elektrické částice]] elektrony již v roce [[1894]]), které jsou obklopeny polévkou kladného náboje vyvažující tak záporný náboj elektronů (jako kdyby byly záporně nabité rozinky obklopené kladně nabitým pudinkem). Elektrony mohly být v atomu umístěny různě a mohly vytvářet různé struktury.

Model byl vyvrácen experimenty [[Hans Geiger|Geigera]] a [[Ernest Marsden|Mardsena]] ([[1909]]), který [[Ernest Rutherford|E. Rutherford]] v roce [[1911]] interpretoval jako pozorování velmi malého jádra atomu nesoucího velmi vysoký [[kladný náboj]] (dostatečný pro vyvážení přibližně 100 elektronů ve [[Zlato|zlatě]]). To vedlo k [[Rutherfordův modelu atomu|Rutherfordovu modelu atomu]] a následně (po tom co [[Henry Moseley|H. Moseley]] v roce [[1913]] poukázal na to, že jaderný náboj byl velmi blízký atomovému číslu) k předpokladu [[Antonius van den Broek|A. Broek]], že atomové číslo je nábojem jádra. Nakonec v roce 1913 představil [[Niels Bohr]] první [[kvantový model atomu]], ve kterém je jádro sestávající z kladného náboje (v množství, odpovídajícím [[atomové číslo|atomovému číslu]]) obklopené stejným počtem elektronů, umístěných v orbitálních hladinách.