Žofie Dorotea z Celle: Porovnání verzí

* '''[[Jiří II.|Jiří August]]''' ([[30. říjen|30. října]] [[1683]], zámek Herrenhausen, Hannover - [[25. říjen|25. října]] [[1760]], [[Kensingtonský palác]], [[Londýn]]), jako následník svého otce pozdější král Velké Británie a hannoverský kurfiřt

 

 

Manželství, uzavřené jako dynastický svazek s cílem spojit majetky a panství rozdělené v předchozí generaci, nebylo šťastné. Manželé se - vyjma krátké počáteční doby - nesnášeli a tchyně (sama vnučka [[Anglie|anglického krále]] [[Jakub I. Stuart|Jakuba I. Stuarta]]) se chovala k Žofii odmítavě a pohrdala jí pro nízký původ její matky (vyjadřovala se o ní jako o [[bastard]]ovi a nazývala ji ''myším hovínkem v pepři (Mausdreck im Pepper)'' či ''hořkou pilulkou, pozlacenou 100 000 tolary''). Prostředí Žofiina domova na malém dvoře v Celle bylo diametrálně odlišné od hannoverského dvora, na jedné straně plného intrik a neřesti, na druhé straně však svázaného tuhou dvorskou [[etiketa|etiketou]] - nedodržování etikety bylo Žofii často vytýkáno. Manželé měli mezi sebou časté a ostré vády a půtky. Vztahy mezi nimi zcela ochladly po narození jejich dvou dětí; Jiří se záhy vrátil ke své dlouholeté milence ''Melusine von der Schulenburg'', dvorní dámě své matky [[Žofie Hannoverská|Žofie Hannoverské]] (s níž udržoval ještě před svatbou vztah, jehož ukončení si dala Žofie Dorotea jako podmínku svolení ke sňatku s ním; měl s ní nejméně tři nemanželské děti a později ji jmenoval vévodkyní Munster a Kendal v Irsku); brzy začal svou ženu natolik zanedbávat a chovat se k ní tak přezíravě, až ho rodiče prosili o zachování diskrétnosti v kontaktech s milenkou - obávali se, že manželství jejich syna bude zrušeno a budou muset vrátit věno Žofie Dorotey. Jiří na tyto prosby reagoval kladně a od té chvíle podváděl svou ženu méně okatě.