Úřední jazyk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.2) (Robot: Odebírám se:Virggálaš giella |
→Česká současnost: +spravni rad, castecna aktualizace |
||
Řádek 10:
== Česká současnost ==
Podle čl. 25 [[Listina základních práv a svobod|Listiny]] mají „národnostní nebo etnické menšiny“ oprávnění na vnější jazyk. Kromě mezinárodních smluv a právních předpisů k jejich provedení, je právní norma stanovící úřední jazyk v:
* § 16 [[správní řád|správního řádu]] určuje jako jednací jazyk pro [[správní řízení]] [[český jazyk]] s tím, že účastník řízení může jednat a písemnosti mohou být předkládány i v [[slovenský jazyk|jazyce slovenském]]. Dále [[Státní občanství České republiky|občan České republiky]] příslušející k uznané [[národnostní menšina|národnostní menšině]] může činit podání a jednat v jazyce své menšiny. Každý, kdo prohlásí, že neovládá jazyk, jímž se vede jednání, má právo na [[tlumočník|tlumočníka]], kterého si obstará na své náklady. V řízení o žádosti si žadatel, který není občanem České republiky, obstará tlumočníka na své náklady sám, nestanoví-li zákon jinak
* § 76 [[daňový řád|daňového řádu]] obsahuje shodnou úpravu s tím rozdílem, že neobsahuje speciální výhodu pro slovenský jazyk
*
* stejná úprava je v § 71 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., [http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/ o živnostenském podnikání] (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde byl zaveden bodem 108 novely č. 286/1995 Sb.
V [[Soukromé právo|soukromém právu]] je povinnost českých letáků stanovena v § 11 zákona č. 634/1992 Sb., [http://www.spotrebitele.info/kartoteka/index.php?page=410 o ochraně spotřebitele], ve znění pozdějších předpisů.
|