Laënnec studovalStudoval v [[Nantes]] a působil poté r.od roku [[1799]] jako [[ranhojič]] u západní armády. Od roku [[1800]] si dále rozšiřoval vzdělání řádným studiem mediciny v [[Paříž]]i v nemocnici [[Charite]] - jeho učitelem byl slavnýproslulý [[Jean-Nicolas Corvisart]] - a roku [[1804]] se stal lékařem. Roku [[1816]] nastoupil v Neckerově nemocnici v Paříži. Zde soustavně pracoval na zvýšení možností dignostiky, zejména chorob plic a srdce. Za tím účelem vyvinul nástroj - stetoskop zvyšující intensitu zvuků při poslechu. Zásadním způsobem tak rozšířil diagnostické hranice fyziologie a zejména patologie kardiopulmonálního systému. Soustavná pozorování uložil do svého životního díla ''Traité de l’auscultation médiate'' (Paříž 1819, 2 svazky; - celkem 4 vydání - poslední r.roku [[1836]]). Roku [[1823]] se stal profesorem na [[College de France]], a následujícím rokem přednostou interní kliniky. Zemřel na plicní [[tuberkulosa|tuberkulosu]].
Vedle [[Auengruber]]a a [[Corvisart]]a stal se zakladatelem klasické fyzikální diagnostiky moderní medicíny. Roku [[1868]] byla na jeho počest postavena [[socha]] v jeho rodném městě.
Vedle objevu stetoskopu Laënnec jako první popsal [[jaterníJaterní cirhosa|jaterní cirhosu]] a dodnes obraz jedné chorobné změny jater nese jeho jméno ([[Laënnecova žlutá atrofie jater]]). Jedna ze 4 lékařských fakult University Claude Bernarda v Lyonu je po něm pojmenována na jeho počest.
