Harappská kultura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
EmausBot (diskuse | příspěvky)
m napřímení odkazu
Řádek 81:
}} [Dále jen Zbavitel (1985)]</ref> V&nbsp;roce 1886 M. Longworth Dames zveřejnil krátký článek, ve kterém informoval o&nbsp;dalším nálezu malého pečetítka podobné tomu Cunninghamovu. V&nbsp;pořadí třetí nález ohlásil v&nbsp;roce 1912 J. F. Fleet.<ref name="Possehl10"/>
[[Soubor:WellAndBathingPlatforms-Harappa.jpg|náhled|Pozůstaky studny a jakýchsi „městských [[lázně|lázní]]“ z&nbsp;Harappy s&nbsp;patrnými odvodňovacími kanálky]]
Předchozí nálezy pečetidel podnítily britského archeologa a tehdejšího vedoucího ''Archaeological Survey of India'' [[John Marshall (archeolog)|Johna Marshalla]], aby v&nbsp;oblasti Indu započal se systematickým archeologickým výzkumem. Ten odstartoval v&nbsp;roce 1921 za účasti britských i&nbsp;indických archeologů. Tým badatelů ještě počátkem dvacátých let objevil pozůstatky rozlehlého starověkého města, které se nacházelo přes 600&nbsp;kilometrů jižním směrem od Harappy. Tomuto městu se dostalo pojmenování [[Mohendžodaro]] podle názvu zdejšího pahorku s&nbsp;názvem ''Móhan džó daró'' („návrší mrtvých“), na kterém byly v&nbsp;minulosti nalezeny pozůstatky starých koster.<ref>Zbavitel (1997), str. 7.</ref> Velikost obou měst spolu s&nbsp;faktem, že Harappa a Mohendžodaro byly od sebe stovky kilometrů vzdáleny, dávala archeologům tušit, že stojí před objevem rozsáhlé a vyspělé civilizace. Výzkumy v&nbsp;údolí Indu v&nbsp;následujících desetiletích se děly především pod záštitou ''Archaeological Survey of India''. V&nbsp;roce 1986 založil George F. Dales z&nbsp;[[Kalifornská univerzita|University of California]] projekt s&nbsp;názvem ''Harappa Archeological Research Project'' (zkráceně HARP) sdružující vědce z&nbsp;různých oborů za účelem studia harappské civilizace.<ref name="ArchOnline"/>
 
== Periodizace ==