Hummus: Porovnání verzí

Základní složky hummusu - cizrna, sezam, citróny a česnek - jsou v oblasti původu hummusu konzumovány již po tisíciletí.<ref>Tannahill, Reay, Food in History, Stein and Day 1973, ISBN 0-517-57186-2, s. 25, 61</ref> Rozmačkaná studená cizrna se však na zdejším jídelníčku nevyskytovala až do doby vlády [[Abbásovci|dynastie Abbásovců]].<ref name="Zaouali">Lilia Zaouali, Medieval Cuisine of the Islamic World, University of California Press, 2007, ISBN 978-0-520-26174-7, translation of L'Islam a tavola (2004), s. 65</ref>

Hummus má velký obsah [[železo|železa]], [[vitamín C|vitamínu C]], [[kyselina listová|kyseliny listové]] a [[vitamín B6|vitamínu B6]].<ref>Bricklin, Mark (1994), Prevention Magazine's Nutrition Advisor: The Ultimate Guide to the Health-Boosting and Health-Harming Factors in Your Diet, Rodale, ISBN 0-87596-225-4, 9780875962252, s. 115.</ref> Díky cizrně má vysoký obsah [[Proteiny|proteinů]] a [[vláknina|vlákniny]], což je zároveň dobře doplněno [[methionin]]em obsaženým v sezamu v tahini. Hummus má své uplatnění ve [[Vegetariánství|vegetariánské]] a [[Veganství|veganské]] kuchyni, kde při konzumaci s chlebem může sloužit jako celkový zdroj proteinů.