Cukrová řepa byla pěstována jako krmivo již od antických dob. Její použití pro výrobu cukru[[cukr]]u však bylo objeveno relativně nedávno. Roku [[1590]] poprvé extrahoval francouzský [[botanik]] [[Olivier de Serres]] z kořene cukrové řepy sladký sirup. Jeho postup však nenašel praktické uplatnění. Jako další se extrakcí cukru zabýval [[Prusko|pruský]] [[chemik]] [[Andreas Sigismund Marggraf]], který k extrakci cukru použil [[alkohol]]. Ani jeho postup však nebyl využit k průmyslové produkci. Jeden z Marggrafových bývalých studentů [[Franz Karl Achard]] se začal věnovat [[šlechtění]] cukrové řepy a pomocí selektivního křížení se mu podařilo dosáhnout obsahu 5-6% [[Sacharóza|sacharózy]]. První [[cukrovar]] na výrobu cukru z řepy byl otevřen pod patronací [[Fridrich Vilém III. Pruský|Fridricha Viléma III. Pruského]] ve [[Slezsko|Slezsku]]. Za napoleonských válek došlo k obrovskému rozvoji cukrovarnictví, neboť britské námořnictvo zavedlo námořní blokádu Francie a tím byl znemožněn dovoz cukru z [[Karibik]]u. Na konci války bylo v Evropě již na tři sta cukrovarů. Ve Spojených státech amerických byl první cukrovar na řepu otevřen roku 1838.
