Kutikula: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
|||
Řádek 50:
Kutikulu mají téměř všechny rostliny, chrání je zejména před slunečním zářením, nadměrným výparem a bariéra proti [[patogen]]ům. Nachází se na na povrchu nadzemních orgánů rostlin. Povrchová vrstva vosku, která pokrývá například pokožku listu ''[[Hosta sieboldiana]]'' působí [[hydrofobicita|hydrofobně]] a zároveň omezuje únik metabolitů z vnitřních pletiv a omezuje vstup znečišťujících látek z prostředí.
Hlavní složkou rostlinné kutikuly jsou degradovatelné biopolymery [[kutin]], nedegradovatelný polymer [[kutan]] a asociované rozpustné kutikulární vosky. Jako kutin označujeme skupinu vysokomolekulárních sloučenin složených z polyhydroxymastných kyselin.
Voda díky kutikule nezvlhčuje pokožku a v kapkách stéká, odnáší prach a znečištění s ním. Tato samočistící vlastnost, je více známa u rodu [[lotos indický]] (''Nelumbo nucifera''). Některé rostliny, zejména ty, které jsou přizpůsobené k životu ve vlhkém nebo vodním prostředí, mají zvýšenou odolnost proti namočení. Tato úprava není pouze fyzikálním nebo chemickým účinkem voskového povlaku, záleží do značné míry na mikroskopickém tvaru povrchu. <ref>Onda T., Shibuichi S., Satoh N., Tsujii K.; "Super-Water-Repellent Fractal Surfaces"; Langmuir, 1996, 12 (9), pp 2125–2127, DOI: 10.1021/la950418o</ref> <ref>Von Baeyer, H. C., The lotus effect, The Sciences, 2000, January/February, 12</ref>.
| |||