|
[[Soubor:Kette und Schuß num col.png|thumb|150px|Schéma struktury tkaniny. Osnova (1) a útek (2)]]
'''Tkanina''' je plochý [[Textilie|textilní]] útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav [[nit]]í, osnovy a útku. Tím se odlišuje od jiných textilních výrobků, např. [[pletenina|pletenin]], [[krajka|krajkovin]], všívaných, nebo tzv. [[netkané textilie|netkaných textilií]].
'''Tkanina''' je plochý útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav [[nit]]í (nebo drátů), [[osnova (textil)|osnovy]] a [[útek|útku]].
V některých souhrnných údajích a podle Československé státní normy (ČSN 153110) <ref>Kovová tkanina: http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=1005</ref> jsou jako tkanina označovány také [[drát]]ěnédrátěné mříže, síta a podobné [[kov]]ovékovové výrobky, zhotovené tkací technikou. Následující článek však pojednává výhradně o [[textil]]ních tkaninách.
== Vlastnosti tkanin ==
* šířka: [[stuha|stužky]] od cca 5 mm po šestimetrové [[koberec|koberce]]
* hmotnost: se pohybuje od 25 g/m² (plátno ze skleněného [[filament]]u v síle 0,03 mm) do témeř 1 kg/m² (těžká plachtovina)
* Užitné vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny finální úpravou (''zušlechtěním'') tkaniny. K zušlechťovacím procesům patří např.: [[bělení textilií|bělení]], [[mercerace|mercerování]], [[barvení textilií|barvení]], [[tisk]] (snímek <sup>(9)</sup>), [[postřihování textilií|postřihování]] (snímek <sup>(10)</sup>), [[počesávání textilií|česání]], [[plst|valchování]], [[impregnování textilií|impregnace]] atd
== Druhy tkanin ==
* Podle suroviny: bavlnářské (z [[bavlna|bavlny]] a směsí s bavlnou) (snímek <sup>(1)</sup>), vlanařské (z [[ovčí vlna|vlny]] a směsí s vlnou) (snímek <sup>(2)</sup>), syntetické (z [[filament|filamentových přízí]]), [[aramidová vlákna|aramidové]] (snímek <sup>(3)</sup>, kovové <ref>Definice kovové tkaniny: http://www.i-ploty.cz/207-kovova-tkanina-pozinkovana-zn-.html</ref> atd
* Podle účelu použití: např. prádloviny, šatovky, [[záclonovina|záclonoviny]], stuha|stuhy (snímek <sup>(4)</sup>atd
* Podle způsobu výroby: jednobarevné, pestře tkané (snímek <sup>(5)</sup>), [[smyčková tkanina|smyčkové]] (snímek <sup>(6)</sup>), [[žakárové vzorování textilií|žakárové]] , |<sup>(7)</sup> [[brožovaná tkanina|brožované]], [[3D tkanina|3D]] tkaniny atd.
* Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (tradiční výrazy s obsahem ne vždy jednoznačně definovaným), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny.
Například:
[[Brokát]] je těžší hedvábná tkanina v [[atlasová vazba|atlasových vazbách]]
== Příprava materiálu ke tkaní ==
Materiál ke [[tkaní]] musí (mimo jiné) dosahovat určité pevnosti v tahu a v ohybu. Těmto podmínkám vyhovuje většina [[Příze|přízí]] z textilních vláken a dráty z některých kovů. Pevnost osnovních (obzvláště [[Ovčí vlna|vlněných]]) přízí se často zvyšuje [[skaní]]m.
[[Popelínová tkanina|Popelín]] (snímek <sup>(1)</sup>) je jemná bavlněná tkanina na košile, halenky a pyžama. Obsahuje zpravidla na každý útek dvě osnovní nitě
Některé tkaniny se [[barvení textilií|barví]] až po odetkání, v rámci jejich úpravy - zušlechťování. Takovémuto zboží se říká kusobarevné. U pestře tkaného zboží se předkládají tkacímu stroji příze v různých barvách a osnovní nitě na [[džíny|džínové]] tkaniny (pravý ''blue denim'') jsou kompletně obarveny [[indigo|indigem]].
[[Manšestrová tkanina|Manšestr]] (<sup>(2)</sup>), podéně pruhovaný samety a plyše|samet na svrchní ošacení a k dekoračním účelům
[[Osnova|Osnovní]] [[příze]] se po [[snování|nasnování]] z [[cívka|cívek]] na osnovní vály šlichtují a jednotlivé nitě (v počtu několika tisíc) se musí před tkaním provléknout nítěnkami a paprskem [[tkací stroj|tkacího stroje]]. Tomuto procesu se říká "[[navádění]]" a navlékání do [[nítěnky|nítěnek]] se říká "návod do [[brdo (textil)|brda]]", navlékání do [[paprsek|paprsku]] se říká „návod do paprsku“.
[[Damašek (tkanina)|Damašek]] je bavlněná nebo lněná žakarová tkanina na ložní prádlo a ubrusy.
[[Útek]] se dodává zpravidla nasoukaný na cívkách, ze kterých se při tkaní odvíjí.
[[Gabardén]] je jemná, velmi hustá tkanina s viditelným strmým žebrováním. Vyrábí se z bavlněných, vlněných i hedvábných přízí a používá se převážně na obleky a kostýmy.
== Princip tkaní ==
[[Soubor:Weben 3.jpg|thumbnail|400px|Hlavní části tkacího stroje]]
[[Tvíd]] (snímek <sup>(8)</sup>), na který se zpracovávají hrubší melanžové (z různobarevných vláken) příze převážně z vlny. Tkanina se používá hlavně na saka, kostýmy a svrchníky.
Na vedlejším náčrtu je schematicky znázorněno zhotovení tkaniny:
Osnova se odvíjí z osnovního válu (1), jednotlivé niti procházejí ''nitěnkami'' (drátěnými očky 2), které jsou zavěšeny na ''listu'' (3). Soustava listů tvoří tzv.''brdo'', jehož úkolem je zdvihat jednotlivé listy a vytvořit tak [[prošlup]] (4), kterým prochází zanašeč útku (5). Osnovní niti jsou dále vedeny ''paprskem'' (6) který udržuje osnovu v patřičné šíři a přirazí každý zanešený útek k hotové části tkaniny. Tato se navíjí na zbožový válec (7).
== Tkací stroje ==
Podobným způsobem pracovala jednoduchá zařízení již před mnoha tisíci lety.
Z těch se vyvinul tkací stroj (hovor.: ''[[tkalcovský stav]]''), na kterém se postupně zdokonalilo zejména:
(a) '''Prošlupní ústrojí'''
Pohyb listů (až 25) může být programován a vytvářet komplikované [[Vazby tkanin|vazby]] osnovy s útkem. Vzory v téměř neomezené velikosti lze zhotovit za pomocí [[žakárové vzorování textilií|žakarového]] [[prošlup]]ního ústrojí, ve kterém jsou jednotlivé nitěnky zavěšeny na zdvižných šňůrách ovládaných platinami.
(b) '''Zanášení útku mezi osnovní niti'''
[[Soubor:Air_jet_loom_in_City_Museum_of_Nordhorn,_Germany.jpg|thumbnail|400px|Tkací stroj s pneumatickým prohozním ústrojím (rok výroby 1988)]]
V [[18. století]] byl vynalezen „létající člunek“, který se k zanášení útku výhradně používal až do poloviny [[20. století]]. Člunek se prohazoval prošlupem za současného odvíjení útkové příze z cívky, která v něm byla nasazena. Člunkovým prohozem se mohlo zatkávat maximálně okolo 500 metrů útku za minutu. Na těchto strojích bylo možné utkat na příklad 1 m² bavlněné látky asi za 8 minut.
Podstatně vyššího výkonu se dosahuje s jehlovým, skřipcovým, hydraulickým nebo pneumatickým prohozním ústrojím. Na rychlost 5000 m/min. jsou podle technické literatury<ref>Víceprošlupní stroje: http://de.wikipedia.org/wiki/Webstuhl</ref> konstruovány tzv. ''víceprošlupní tkací stroje''.
Výrobci tkacích strojů s dlouholetými zkušenostmi jsou na příklad: švýcarský Sultex, belgický Picanol nebo německý Dornier. V České republice vyráběla pneumatické tkací stroje Zbrojovka ve [[Vsetín]]ě.
== Vlastnosti tkaniny ==
Tkaniny se vyrábí ve velmi rozdílných šířkách (od několikamilimetrových [[Stuha|stužek]] po dvacetimetrové námořní plachty).
Váha (správně: hmotnost) tkanin se pohybuje od 25 g/m² (plátno ze [[Skleněná textilní vlákna|skleněného]] [[filament]]u v síle 0,03 mm)<ref>Skleněná vlákna:http://www.haufler-iv.de/glasgewebe.htm</ref> do témeř 1 kg/m² (těžká plachtovina).
Jednotlivé užitné vlastnosti jako: pevnost v otěru, prodyšnost, srážlivost, mačkavost, lesk a mnoho dalších, se ve svém významu liší v závislosti na účelu použití.
Užitné vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny finální úpravou (''zušlechtěním'') tkaniny. K zušlechťovacím procesům patří např.: [[bělení textilií|bělení]], [[mercerace|mercerování]], [[barvení textilií|barvení]], [[tisk]], [[postřihování textilií|postřihování]], [[počesávání textilií|česání]], [[valchování]], [[impregnace]] atd.
Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (z části srozumitelných i ve více jazycích), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny. Například:
''[[popelínová tkanina|Popelín]]'' je jemná bavlněná tkanina na košile, halenky a pyžama. Obsahuje zpravidla na každý útek dvě osnovní nitě.
[[Soubor:Gabardine.jpg|thumbnail|250px|Struktura gabardénové tkaniny]]
''[[damašek (tkanina)|Damašek]]'' je bavlněná nebo lněná žakarová tkanina na ložní prádlo a ubrusy.
''[[Gabardén]]'' je jemná, velmi hustá tkanina s viditelným strmým žebrováním. Vyrábí se z bavlněných, vlněných i hedvábných přízí a používá se převážně na obleky a kostýmy.
''[[Tvíd]]'', na který se zpracovávají hrubší melanžové (z různobarevných vláken) příze převážně z vlny. Tkanina se používá hlavně na saka, kostýmy a svrchníky.
''[[denim|Blue denim]]'' (v češtině: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v képrové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem<ref>Blue denim:http://www.die-maus.de/sachgeschichten/jeansstoff/</ref>.
[[denim|Blue denim]] (v češtině často: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v keprové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem
== Výroba tkanin ==
{|{|align="left" border="1" class="wikitable" {{wikitabulka}}
|-
! rowspan="2" |Druh <br />tkanin<br />
! colspan="2" | Výroba v milonech m<sup>2</sup>
|-
!1989
!2008<ref>Statistika české textilní výroby 1993-2009: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRU9030CU&&kapitola_id=33</ref>
V ČR bylo v roce 2004 vyrobeno celkem 203 milionů m² tkanin.
Z toho:
{|align="left" border="1" class="wikitable"
|'''Druh tkaniny'''
|'''mil.<br />m²'''<br />
|-
|bavlnářské
|[[bavlna|bavlněné a směsové]]
|591||92
|167
|-
|syntetické
|[[ovčí vlna|vlněné a směsové]]
|94||289
|16
|-
|vlnařské
|[[len|lněné]]
|128||15
|13
|-
|lněné
|[[koberec|koberce]] a podlah. krytiny
|106||6
|7
|-
|koberce
|32||1
|-
!celkem
|951||403
|}
Z odhadů z konce 20. století (''Talavášek'' str. 27) se dá odvodit, že světová roční výroba tkanin dosahovala (při 756 roční výroby textilií) v 1. dekádě 21. století nejméně 2509 m2, tj. cca 40 m2 na jednoho obyvtele zeměkoule.
V průměru na jednoho obyvatele to tedy bylo cca. 20 m².
Jak ukazuje tabulka vlevo, vyrobily české tkalcovny v roce 2008 na jednoho obyvatele právě stejné množství jako byl světový průměr (při poklesu na polovinu úrovně před 20 lety).
(Mimo to se vyrobilo asi 245 tisíc tun kovových tkanin.)
Celosvětové množství vyrobených tkanin lze jen hrubě odhadnout na základě známé
spotřeby textilních vláken. Ve shora zmíněném období se ve světě spotřebovalo 77 milionů tun bavlny, vlny a umělých vláken. (Statistika neobsahuje na př. len, [[juta|jutu]], [[přírodní hedvábí]]).
Za předpokladu, že se polovina surovin spotřebuje na výrobu tkanin a z každého kilogramu se utká nejméně 6 m², připadalo na každého obyvatele zeměkoule 35–40 m² tkaných textilií.
== SouvisejícíGalerie článkytkanin ==
<gallery perrow="5" heights="100">
* [[Brokát]], [[Denim]], [[Flanel]], [[Flauš]], [[Klot]], [[Krep]], [[Manšestrová tkanina]], [[Mohér]], [[Pepito]], [[Samety a plyše]], [[Satén]], [[Smyčková tkanina]], [[Stuha]], [[Sypkovina]], [[Taft (tkanina)]], [[Velur (textil)]], [[Vazby tkanin]], [[Voál]], [[Žoržet]]
Soubor:Hemd.jpg|<sup>(1)</sup>Popelín ze směsi polyester/bavlna
Soubor:Cord 1.jpg|<sup>(2)</sup>Bavlněný a vlněný manšestr
File:TwaronSRM.jpg|<sup>(3)</sup>Aramidová tkanina
Soubor:Sicherheitsgurt.jpg|<sup>(4)</sup> Popruh
File:Züchen 2.jpg|<sup>(5)</sup>Pestře tkaný kanafas
File:Tessuto a spugna piccolo.jpg|<sup>(6)</sup>Smyčková tkanina
File:Morris and Co Anemone 1876.jpg|<sup>(7)</sup>Žakár za směsi vlna/hedvábí
Soubor:Tweed 1.jpg|<sup>(8)</sup>Tradiční vlněný tvíd
Soubor:Seidentuch 1.jpg|<sup>(9)</sup>Tisk na hedvábné tkanině
Soubor:Teppich-Museum Oelsnitz 13.jpg|<sup>(10)</sup> Axminsterský koberec
</gallery>
== Externí odkazyLiteratura ==
* Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 15, 139-150,
* [http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/240022200D/$File/16A12.xls statistiky na czso.c]
* Pospíšeil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
* [http://www.cirfs.org/frames_04.htm statistiky na cirfs.org]
* ''Staistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412-415
== Reference ==
<references />
* Kolektiv autorů: Tkalcovská příručka (SNTL Praha 1980)
* Kolektiv autorů: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
[[Kategorie:Textil]]
| 