Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 7 lety
aktualizace a přesun části textu do článku Tkací stroj
[[Soubor:Kette und Schuß num col.png|thumb|150px|Schéma struktury tkaniny. Osnova (1) a útek (2)]]
'''Tkanina''' je plochý [[Textilie|textilní]] útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav [[nit]]í, osnovy a útku. Tím se odlišuje od jiných textilních výrobků, např. [[pletenina|pletenin]], [[krajka|krajkovin]], všívaných, nebo tzv. [[netkané textilie|netkaných textilií]].
'''Tkanina''' je plochý útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav [[nit]]í (nebo drátů), [[osnova (textil)|osnovy]] a [[útek|útku]].
 
V některých souhrnných údajích a podle Československé státní normy (ČSN 153110) <ref>Kovová tkanina: http://nahledy.normy.biz/nahled.php?i=1005</ref> jsou jako tkanina označovány také [[drát]]ěnédrátěné mříže, síta a podobné [[kov]]ovékovové výrobky, zhotovené tkací technikou. Následující článek však pojednává výhradně o [[textil]]ních tkaninách.
== Vlastnosti tkanin ==
* šířka: [[stuha|stužky]] od cca 5 mm po šestimetrové [[koberec|koberce]]
* hmotnost: se pohybuje od 25 g/m² (plátno ze skleněného [[filament]]u v síle 0,03 mm) do témeř 1 kg/m² (těžká plachtovina)
* Užitné vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny finální úpravou (''zušlechtěním'') tkaniny. K zušlechťovacím procesům patří např.: [[bělení textilií|bělení]], [[mercerace|mercerování]], [[barvení textilií|barvení]], [[tisk]] (snímek <sup>(9)</sup>), [[postřihování textilií|postřihování]] (snímek <sup>(10)</sup>), [[počesávání textilií|česání]], [[plst|valchování]], [[impregnování textilií|impregnace]] atd
== Druhy tkanin ==
* Podle suroviny: bavlnářské (z [[bavlna|bavlny]] a směsí s bavlnou) (snímek <sup>(1)</sup>), vlanařské (z [[ovčí vlna|vlny]] a směsí s vlnou) (snímek <sup>(2)</sup>), syntetické (z [[filament|filamentových přízí]]), [[aramidová vlákna|aramidové]] (snímek <sup>(3)</sup>, kovové <ref>Definice kovové tkaniny: http://www.i-ploty.cz/207-kovova-tkanina-pozinkovana-zn-.html</ref> atd
* Podle účelu použití: např. prádloviny, šatovky, [[záclonovina|záclonoviny]], stuha|stuhy (snímek <sup>(4)</sup>atd
* Podle způsobu výroby: jednobarevné, pestře tkané (snímek <sup>(5)</sup>), [[smyčková tkanina|smyčkové]] (snímek <sup>(6)</sup>), [[žakárové vzorování textilií|žakárové]] , |<sup>(7)</sup> [[brožovaná tkanina|brožované]], [[3D tkanina|3D]] tkaniny atd.
* Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (tradiční výrazy s obsahem ne vždy jednoznačně definovaným), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny.
Například:
 
[[Brokát]] je těžší hedvábná tkanina v [[atlasová vazba|atlasových vazbách]]
== Příprava materiálu ke tkaní ==
Materiál ke [[tkaní]] musí (mimo jiné) dosahovat určité pevnosti v tahu a v ohybu. Těmto podmínkám vyhovuje většina [[Příze|přízí]] z textilních vláken a dráty z některých kovů. Pevnost osnovních (obzvláště [[Ovčí vlna|vlněných]]) přízí se často zvyšuje [[skaní]]m.
 
[[Popelínová tkanina|Popelín]] (snímek <sup>(1)</sup>) je jemná bavlněná tkanina na košile, halenky a pyžama. Obsahuje zpravidla na každý útek dvě osnovní nitě
Některé tkaniny se [[barvení textilií|barví]] až po odetkání, v rámci jejich úpravy - zušlechťování. Takovémuto zboží se říká kusobarevné. U pestře tkaného zboží se předkládají tkacímu stroji příze v různých barvách a osnovní nitě na [[džíny|džínové]] tkaniny (pravý ''blue denim'') jsou kompletně obarveny [[indigo|indigem]].
 
[[Manšestrová tkanina|Manšestr]] (<sup>(2)</sup>), podéně pruhovaný samety a plyše|samet na svrchní ošacení a k dekoračním účelům
[[Osnova|Osnovní]] [[příze]] se po [[snování|nasnování]] z [[cívka|cívek]] na osnovní vály šlichtují a jednotlivé nitě (v počtu několika tisíc) se musí před tkaním provléknout nítěnkami a paprskem [[tkací stroj|tkacího stroje]]. Tomuto procesu se říká "[[navádění]]" a navlékání do [[nítěnky|nítěnek]] se říká "návod do [[brdo (textil)|brda]]", navlékání do [[paprsek|paprsku]] se říká „návod do paprsku“.
 
[[Damašek (tkanina)|Damašek]] je bavlněná nebo lněná žakarová tkanina na ložní prádlo a ubrusy.
[[Útek]] se dodává zpravidla nasoukaný na cívkách, ze kterých se při tkaní odvíjí.
 
[[Gabardén]] je jemná, velmi hustá tkanina s viditelným strmým žebrováním. Vyrábí se z bavlněných, vlněných i hedvábných přízí a používá se převážně na obleky a kostýmy.
== Princip tkaní ==
[[Soubor:Weben 3.jpg|thumbnail|400px|Hlavní části tkacího stroje]]
 
[[Tvíd]] (snímek <sup>(8)</sup>), na který se zpracovávají hrubší melanžové (z různobarevných vláken) příze převážně z vlny. Tkanina se používá hlavně na saka, kostýmy a svrchníky.
Na vedlejším náčrtu je schematicky znázorněno zhotovení tkaniny:
 
Osnova se odvíjí z osnovního válu (1), jednotlivé niti procházejí ''nitěnkami'' (drátěnými očky 2), které jsou zavěšeny na ''listu'' (3). Soustava listů tvoří tzv.''brdo'', jehož úkolem je zdvihat jednotlivé listy a vytvořit tak [[prošlup]] (4), kterým prochází zanašeč útku (5). Osnovní niti jsou dále vedeny ''paprskem'' (6) který udržuje osnovu v patřičné šíři a přirazí každý zanešený útek k hotové části tkaniny. Tato se navíjí na zbožový válec (7).
 
== Tkací stroje ==
Podobným způsobem pracovala jednoduchá zařízení již před mnoha tisíci lety.
Z těch se vyvinul tkací stroj (hovor.: ''[[tkalcovský stav]]''), na kterém se postupně zdokonalilo zejména:
 
(a) '''Prošlupní ústrojí'''
 
Pohyb listů (až 25) může být programován a vytvářet komplikované [[Vazby tkanin|vazby]] osnovy s útkem. Vzory v téměř neomezené velikosti lze zhotovit za pomocí [[žakárové vzorování textilií|žakarového]] [[prošlup]]ního ústrojí, ve kterém jsou jednotlivé nitěnky zavěšeny na zdvižných šňůrách ovládaných platinami.
 
(b) '''Zanášení útku mezi osnovní niti'''
 
[[Soubor:Air_jet_loom_in_City_Museum_of_Nordhorn,_Germany.jpg|thumbnail|400px|Tkací stroj s pneumatickým prohozním ústrojím (rok výroby 1988)]]
 
V [[18. století]] byl vynalezen „létající člunek“, který se k zanášení útku výhradně používal až do poloviny [[20. století]]. Člunek se prohazoval prošlupem za současného odvíjení útkové příze z cívky, která v něm byla nasazena. Člunkovým prohozem se mohlo zatkávat maximálně okolo 500 metrů útku za minutu. Na těchto strojích bylo možné utkat na příklad 1 m² bavlněné látky asi za 8 minut.
 
Podstatně vyššího výkonu se dosahuje s jehlovým, skřipcovým, hydraulickým nebo pneumatickým prohozním ústrojím. Na rychlost 5000 m/min. jsou podle technické literatury<ref>Víceprošlupní stroje: http://de.wikipedia.org/wiki/Webstuhl</ref> konstruovány tzv. ''víceprošlupní tkací stroje''.
 
Výrobci tkacích strojů s dlouholetými zkušenostmi jsou na příklad: švýcarský Sultex, belgický Picanol nebo německý Dornier. V České republice vyráběla pneumatické tkací stroje Zbrojovka ve [[Vsetín]]ě.
 
== Vlastnosti tkaniny ==
Tkaniny se vyrábí ve velmi rozdílných šířkách (od několikamilimetrových [[Stuha|stužek]] po dvacetimetrové námořní plachty).
 
Váha (správně: hmotnost) tkanin se pohybuje od 25 g/m² (plátno ze [[Skleněná textilní vlákna|skleněného]] [[filament]]u v síle 0,03 mm)<ref>Skleněná vlákna:http://www.haufler-iv.de/glasgewebe.htm</ref> do témeř 1 kg/m² (těžká plachtovina).
 
Jednotlivé užitné vlastnosti jako: pevnost v otěru, prodyšnost, srážlivost, mačkavost, lesk a mnoho dalších, se ve svém významu liší v závislosti na účelu použití.
 
Užitné vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny finální úpravou (''zušlechtěním'') tkaniny. K zušlechťovacím procesům patří např.: [[bělení textilií|bělení]], [[mercerace|mercerování]], [[barvení textilií|barvení]], [[tisk]], [[postřihování textilií|postřihování]], [[počesávání textilií|česání]], [[valchování]], [[impregnace]] atd.
 
Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (z části srozumitelných i ve více jazycích), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny. Například:
 
''[[popelínová tkanina|Popelín]]'' je jemná bavlněná tkanina na košile, halenky a pyžama. Obsahuje zpravidla na každý útek dvě osnovní nitě.
[[Soubor:Gabardine.jpg|thumbnail|250px|Struktura gabardénové tkaniny]]
''[[damašek (tkanina)|Damašek]]'' je bavlněná nebo lněná žakarová tkanina na ložní prádlo a ubrusy.
 
''[[Gabardén]]'' je jemná, velmi hustá tkanina s viditelným strmým žebrováním. Vyrábí se z bavlněných, vlněných i hedvábných přízí a používá se převážně na obleky a kostýmy.
 
''[[Tvíd]]'', na který se zpracovávají hrubší melanžové (z různobarevných vláken) příze převážně z vlny. Tkanina se používá hlavně na saka, kostýmy a svrchníky.
 
''[[denim|Blue denim]]'' (v češtině: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v képrové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem<ref>Blue denim:http://www.die-maus.de/sachgeschichten/jeansstoff/</ref>.
 
[[denim|Blue denim]] (v češtině často: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v keprové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem
== Výroba tkanin ==
{|{|align="left" border="1" class="wikitable" {{wikitabulka}}
|-
! rowspan="2" |Druh <br />tkanin<br />
! colspan="2" | Výroba v milonech m<sup>2</sup>
|-
!1989
!2008<ref>Statistika české textilní výroby 1993-2009: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=PRU9030CU&&kapitola_id=33</ref>
 
V ČR bylo v roce 2004 vyrobeno celkem 203 milionů m² tkanin.
 
Z toho:
{|align="left" border="1" class="wikitable"
|'''Druh tkaniny'''
|'''mil.<br />m²'''<br />
|-
|bavlnářské
|[[bavlna|bavlněné a směsové]]
|591||92
|167
|-
|syntetické
|[[ovčí vlna|vlněné a směsové]]
|94||289
|16
|-
|vlnařské
|[[len|lněné]]
|128||15
|13
|-
|lněné
|[[koberec|koberce]] a podlah. krytiny
|106||6
|7
|-
|koberce
|32||1
|-
!celkem
|951||403
|}
 
Z odhadů z konce 20. století (''Talavášek'' str. 27) se dá odvodit, že světová roční výroba tkanin dosahovala (při 756 roční výroby textilií) v 1. dekádě 21. století nejméně 2509 m2, tj. cca 40 m2 na jednoho obyvtele zeměkoule.
&nbsp; V průměru na jednoho obyvatele to tedy bylo cca. 20 m².
&nbsp; Jak ukazuje tabulka vlevo, vyrobily české tkalcovny v roce 2008 na jednoho obyvatele právě stejné množství jako byl světový průměr (při poklesu na polovinu úrovně před 20 lety).
 
&nbsp; (Mimo to se vyrobilo asi 245 tisíc tun kovových tkanin.)
 
&nbsp; Celosvětové množství vyrobených tkanin lze jen hrubě odhadnout na základě známé
spotřeby textilních vláken. Ve shora zmíněném období se ve světě spotřebovalo 77 milionů tun bavlny, vlny a umělých vláken. (Statistika neobsahuje na př. len, [[juta|jutu]], [[přírodní hedvábí]]).
 
&nbsp; Za předpokladu, že se polovina surovin spotřebuje na výrobu tkanin a z každého kilogramu se utká nejméně 6 m², připadalo na každého obyvatele zeměkoule 35–40 m² tkaných textilií.
 
 
== SouvisejícíGalerie článkytkanin ==
<gallery perrow="5" heights="100">
* [[Brokát]], [[Denim]], [[Flanel]], [[Flauš]], [[Klot]], [[Krep]], [[Manšestrová tkanina]], [[Mohér]], [[Pepito]], [[Samety a plyše]], [[Satén]], [[Smyčková tkanina]], [[Stuha]], [[Sypkovina]], [[Taft (tkanina)]], [[Velur (textil)]], [[Vazby tkanin]], [[Voál]], [[Žoržet]]
Soubor:Hemd.jpg|<sup>(1)</sup>Popelín ze směsi polyester/bavlna
Soubor:Cord 1.jpg|<sup>(2)</sup>Bavlněný a vlněný manšestr
File:TwaronSRM.jpg|<sup>(3)</sup>Aramidová tkanina
Soubor:Sicherheitsgurt.jpg|<sup>(4)</sup> Popruh
File:Züchen 2.jpg|<sup>(5)</sup>Pestře tkaný kanafas
File:Tessuto a spugna piccolo.jpg|<sup>(6)</sup>Smyčková tkanina
File:Morris and Co Anemone 1876.jpg|<sup>(7)</sup>Žakár za směsi vlna/hedvábí
Soubor:Tweed 1.jpg|<sup>(8)</sup>Tradiční vlněný tvíd
Soubor:Seidentuch 1.jpg|<sup>(9)</sup>Tisk na hedvábné tkanině
Soubor:Teppich-Museum Oelsnitz 13.jpg|<sup>(10)</sup> Axminsterský koberec
</gallery>
 
== Externí odkazyLiteratura ==
* Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 15, 139-150,
* [http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/240022200D/$File/16A12.xls statistiky na czso.c]
* Pospíšeil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
* [http://www.cirfs.org/frames_04.htm statistiky na cirfs.org]
* ''Staistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412-415
 
== Reference ==
<references />
* Kolektiv autorů: Tkalcovská příručka (SNTL Praha 1980)
* Kolektiv autorů: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
 
[[Kategorie:Textil]]