Vtělení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.5.2) (Robot: Odebírám ja:受肉; kosmetické úpravy |
m Robot: Upravuji šablonu: Citát bible |
||
Řádek 6:
Hlavním tématem a tajemstvím křesťanské víry je [[vykoupení]] člověka v [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]], v němž Bůh sám sestoupil na svět a narodil se jako člověk. Tím se křesťanství odlišuje od [[judaismus|judaismu]] a [[islám]]u. Nicméně ani křesťané nevěří ve tři různé bohy, nýbrž v Boha jako [[Trojice|Trojici]] Otce, Syna a Ducha svatého. Otec přitom znamená stvoření, Syn vtělení a vykoupení a Duch svatý trvalou přítomnost Boží. Událost vtělení si křesťané připomínají při slavení [[Vánoce|Vánoc]] (Ježíšovo narození), [[Velikonoce|Velikonoc]] (Ježíšova smrt a vzkříšení) a Svatodušních svátků.
Křesťanská myšlenka vtělení přitom není [[dualismus|dualistická]] a neznamená, že by božská duše vstoupila do lidského těla, nýbrž mluví o podstatném spojení božské a lidské přirozenosti v jedné osobě.<ref> Rahner – Vorgrimmler, ''Teologický slovník''. Heslo Vtělení, str. 389</ref> Tak ji vyjadřují už nejstarší křesťanské texty, například [[List Filipským]]: „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka a stal se jedním z lidí.“ {{
Tajemství božího vtělení a Trojice nelze rozumem pochopit a znamená také hranici dostupnosti Boha pro lidské myšlení. Některé křesťanské proudy je proto odmítaly a odmítají: [[Michael Servet]], [[unitáři]], [[Svědkové Jehovovi]] aj. Naopak ve středověké mystice se vyskytuje představa, že k Božímu vtělování dochází stále a v každé zbožné duši ([[Mistr Eckhart]]).
| |||