Bedřich Bezděk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněn infobox, fix linx, kat
Řádek 6:
| od = [[1918]]
| do = [[1920]]
| pořadí2 =
| úřad2 = poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]]
| od2 = [[1920]]
Řádek 17 ⟶ 16:
| do5 = [[1939]]
| datum_narození = [[18. červenec]] [[1876]]
| místo_narození = [[Velké MeziříčiMeziříčí]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
|datum_úmrtí = [[12. srpen|12. srpna]] [[1943]]
|místo_úmrtí = [[Brno]]<br />{{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}
| strana = [[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě|Mor. - slez. kř. soc. str.]]<br />[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]<br />[[Strana národní jednoty|Str. nár. jednoty]]
| manžel/ka =
| děti =
Řádek 26 ⟶ 25:
| podpis =
}}
'''Bedřich Bezděk''' ([[18. červenec|18. července]] [[1876]] [[Velké Meziříčí]] – [[12. srpen|12. srpna]] [[1943]] [[Brno]]<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 38</ref>) byl [[Česko|český]] a [[Československo|československý]] politik a meziválečný poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění republiky Československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]].
 
== Biografie ==
Pocházel z chudé dělnické rodiny. Vyučil se tiskařem a byl zaměstnán v tiskárně rajhradských[[rajhrad]]ských benediktínů. Již jako mladý typograf se dostal do skupiny křesťanskosociálních pracovníků sdružených kolem [[Jan Šrámek|Jana Šrámka]] a zapojil se do jeho hnutí ([[Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě]]). Počátkem 20. století řídil časopis pro katolické dělnictvo ''Budoucnost''. Roku [[1906]] byl zvolen do ústředního představenstva Všeodborového sdružení křesťanského dělnictva a roku [[1912]] se stal předsedou křesťanskosociální organizace typografů. Za katolické strany kandidoval již při volbách do [[Moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] roku [[1913]]. Po vzniku ČSL působil jako člen zemského výkonného výboru v Brně, předseda tiskové společnosti strany a družstevní Moravsko-slezské jednoty. I nadále působil v odborovém hnutí a po secesi [[Antonín Čuřík|Čuříkových]] odborů byl roku [[1929]] zvolen ústředním jednatelem nové odborové ústředny ČSL na Moravě - Všeodborového sdružení křesťanského dělnictva. Roku [[1935]] se stal jeho místopředsedou a zastupoval ve vedení katolických odborů předsedu strany Jana Šrámka.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 38</ref><ref>{{Citace monografie
 
Už počátkem 20. století řídil časopis pro katolické dělnictvo ''Budoucnost''.<ref>{{Citace monografie
| titul = kol. aut.: Politické strany, 1861-1938
| vydavatel = Doplněk
Řádek 39 ⟶ 36:
| strany = 284
| jazyk = česky
}}</ref>
}}</ref> V letech [[1918]]-[[1920]] zasedal v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]]. V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních volbách v roce 1920]] se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]], [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]] i [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]]. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]],<ref>{{Citace elektronické monografie
 
}}</ref> V letech [[1918]]-[[1920]] zasedal v [[Revoluční národní shromáždění|Revolučním národním shromáždění]]. V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1920|parlamentních volbách v roce 1920]] se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v [[Volby do parlamentu Československé republiky 1925|parlamentních volbách v roce 1925]], [[Volby do parlamentu Československé republiky 1929|parlamentních volbách v roce 1929]] i [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]]. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu [[21. březen|21. března]] [[1939]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Bedřich Bezděk
Řádek 68 ⟶ 67:
[[Kategorie:Narození 1876]]
[[Kategorie:Úmrtí 1943]]
[[Kategorie:Čeští odboráři]]
[[Kategorie:Členové Moravsko-slezské křesťansko-sociální strany na Moravě]]
[[Kategorie:Členové KDU-ČSL]]
[[Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění]]
[[Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti]]