Sindar byli původně členy elfského praklanu [[Nelyar]]. Když je Elwë přemlouval, aby s ním odešli do [[Aman (Tolkien)|Amanu]]u, následovali jej. V Beleriandu se však ztratil a většina jeho následovníků odmítla odejít do Amanu bez něj, a tak čekali, dokud se nevrátil. Začali si říkal Eglath, opuštěný lid. Když se Elwë znovu objevil, někteří s ním žili v [[Doriath]]u, zatímco další se bez domova toulali Beleriandem. Brzy se však většina Sindar stáhla do Doriathu, kromě těch z [[Nevrast]]u, kteří následovali [[Turgon]]a a několika skupin toulajícíh se divočinou. K nejdepresivnější události v dějinách Sindar došlo okolo roku 505, kdy byl král Elu Thingol zabit [[trpaslík]]y a Doriath přišel o svou ochranu [[Melian]]iným pásem. Velekrálem se stal Dior Eluchíl, nejsličnější z Ilúvatarových dětí, který byl ale rovněž zabit roku 507 [[Fëanorovi synové|Fëanorovým synem]] [[Celegorm]]em. Většina Sindar pak uprchla do Sirionských přístavů, vedena Diorovou dcerou [[Elwing]]. Po válce hněvu pak většinou ostávali v [[Lindon]]u s [[Círdan]]em nebo v [[Lothlórien]]u s [[Galadriel]] a [[Celeborn]]em.
