Parthové: Porovnání verzí

[[ImageSoubor: ParthianWarrior.jpg|thumb|150px|right|Parthský válečník na [[Traianův sloup|Traianově sloupu]] v [[Řím]]ě (překreslení)]]

'''Parthové''' (staropersky ''Parthava'', [[Latina|latinsky]] ''Parthi'', [[Řečtina|řecky]] ''Πάρθοι'') je v užším slova smyslu název etnika, obývajícího ve [[starověk]]u oblast jihovýchodně od [[Kaspické moře|Kaspického moře]] (dnes západní část [[írán]]ského [[Chorásán]]u), v širším smyslu pojmenování vládnoucí vrstvy [[Parthská říše|parthské říše]] (cca [[245 př. n. l.|245]] př. n. l. – [[224]] n. l.), jednoho z nejvýznamnějších [[stát]]ních útvarů ve starověku. Jako etnikum byli Parthové národem íránského původu s příbuzenskými vazbami k [[Peršané|Peršanům]], [[Médové|Médům]] a [[Skythové|Skythům]].

První zmínky o Parthech pocházejí z [[6. století př. n. l.|6. století]] př. n. l., kdy si jejich území podrobil zakladatel [[Perská říše|perské říše]] [[Dynastie AchaimenovcůAchaimenovci|Achaimenovců]] [[Kýros II.|Kýros II. Veliký]] ([[559 př. n. l.|559]] – [[530 př. n. l.|530]] př. n. l.). [[Satrapie]] [[Parthie]] pak v příštích tři sta letech sdílela osudy většiny íránských krajů – po Achaimenovcích zde vládl [[Alexandr Veliký]], potom jednotliví [[diadochové]] a nakonec [[Makedonie (řecká)|makedonská]] [[dynastie Seleukovců]] (zhruba od roku [[310 př. n. l.|310]] př. n. l.), jejíž [[panovník|králové]] sídlili v syrské [[Antiochie|Antiochii]].

Za vlády [[Seleukos II.|Seleuka II.]] ([[246 př. n. l.|246]] – [[225 př. n. l.|225]] př. n. l.) využil tehdejší parthský satrapa [[Andragorás]] slabosti ústřední moci v Antiochii a osamostatnil se. Jeho krátkou vládu ukončil vpád Parnů, národa spřízněného s Parthy, jehož příslušníci kočovali severovýchodně od hranic Parthie. Parnové vedení náčelníkem [[Arsakés I.|Arsakem]] ovládli postupně celé území Parthů, přešli zde k usedlému způsobu života a velmi rychle splynuli s místní populací – již ve [[3. století př. n. l.|3. století]] př. n. l. je vládnoucí parnský rod [[Dynastie ArsakovcůArsakovci|Arsakovců]] označován jako parthský.

Arsakovci v průběhu [[2. století př. n. l.|2. století]] př. n. l. dobyli na Seleukovcích celý Írán i [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a začali užívat starý achaimenovský titul [[Šáhanšáh|král králů]]. Na dalších tři sta let se stala [[parthská říše]] nejen nespornou velmocí na Předním východě, ale i jedním z protihráčů rodícího se [[ŘímskáStarověký říšeŘím|římského impéria]]. Konflikty s Římem jsou také nejlépe zdokumentovanou částí parthských dějin, neboť jim z pochopitelných důvodů věnovali pozornost řecko-římští spisovatelé ([[Marcus Licinius Crassus|Crassova]] porážka u [[Bitva u Karrh|Karrh]] je z bitev, které spolu [[Římané]] a Parthové svedli, patrně nejznámější).

Většinu funkcí u arsakovského dvora v [[Ktésifón]]tu zaujímala po celou dobu trvání říše parnsko-parthská nobilita a tomu odpovídal i zvyšující se význam parthštiny jako komunikační řeči, třebaže dochované texty pochází převážně až z dob vlády perských [[Dynastie SásánovcůSásánovci|Sásánovců]]. Íránské vlivy rovněž v průběhu doby zcela vytlačily povrchní helenizaci parthských krajů z dob Alexandra Velikého a Seleukovců.