Raimond III. z Tripolisu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JagRoBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Byzanc - Změněn(y) odkaz(y) na Byzantská říše
Řádek 12:
Raimond III. byl pravnukem [[Raimond de Saint-Gilles|Raimonda de Saint-Gilles]], hraběte z Toulouse a jednoho z předních vůdců [[první křížová výprava|první křížové výpravy]]. Mladý Raimond III. usedl na tripolský trůn ve svých dvanácti letech, když byl roku 1152 [[assassinové|assassiny]] zavražděn jeho otec a předchůdce, hrabě [[Raimond II. z Tripolisu|Raimond II.]] Protože Raimond III. nebyl plnoletý, faktickou vládu za něho další tři roky držela jeho matka [[Hodierna z Tripolisu|Hodierna]]. Poté začal být znám jako ''Raimond mladší'', aby byl svými současníky odlišen od svého otce.
 
Roku [[1159]] ovdověl [[byzancByzantská říše|byzantský]] [[seznam byzantských císařů|císař]] [[Manuel I. Komnenos|Manuel I.]] a obrátil se na jeruzalémského krále, aby mu doporučil některou palestinskou princeznu. [[Balduin III. Jeruzalémský|Balduin III.]] mu navrhl svou sestřenici, tripolskou princeznu a sestru Raimonda III. [[Melisenda z Tripolisu|Melisendu]]. Křižácké panstvo se pro myšlenku, že se Melisenda stane císařovnou vyloženě nadchlo a skládalo bohaté svatební dary.<ref name="sl51">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | titul=Křižáci v&nbsp;Levantě |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=1975 | jazyk = |strany=151}}</ref> Císař však nakonec Melisendu odmítl a raději zvolil [[antiochijské knížectví|antiochijskou]] princeznu [[Marie z Antiochie|Marii]]. Křižáci se tím cítili velice pobouřeni, především Raimond III. Loďstvo, které mělo být určeno k přepravě Melisendy do [[Konstantinopol]]e nechal hrabě předělat na [[válečná loď|válečné lodě]], kterými zaútočil na byzantský ostrov [[Kypr]].
 
Roku [[1164]] Raimond III. a antiochijský kníže [[Bohemund III. z Antiochie|Bohemund III.]] vytáhl osvobodit pevnost [[Harim]], kterou obléhal sultán [[Núr ad-Dín]]. V [[bitva u Harimu|bitvě u Harimu]] byla křižácké vojsko muslimy rozdrceno a Raimond, Bohemund, [[hrabství Edessa|hrabě z Edessy]] [[Joscelin III. z Edessy|Joscelin III.]], hrabě z [[Poitou]] [[Hugo VIII. de Lusignan|Hugo de Lusignan]] a další křižáci byli zajati a uvězněni v [[Aleppo|Aleppu]]. Raimond III. byl vězněn až do roku [[1173]], kdy za něho bylo složeno výkupné. Do Raimundova propuštění v [[Tripolis]]u dočasně jako regent vládl jeruzalémský král [[Amaury I. Jeruzalémský|Amaury I.]] Roku 1174 se oženil s dědičkou galilejského knížectví [[Echiva Galilejská|Eschivou]], díky níž získal titul galilejského knížete a postavení jednoho z nejvlivnějších velmožů Jeruzalémského království.<ref name="monte27">{{Citace monografie
Řádek 35:
== Dynastické spory ==
 
Zemřelý král [[Amaury I. Jeruzalémský|Amaury I.]] byl dvakrát ženatý, nejprve s [[Amežka z Courtenay|Anežkou z Courtenay]], se kterou byl křižáckou šlechtou donucen se rozvést poté, co nastoupil na trůn,<ref name="sl52">{{Citace monografie | jméno=Věra | příjmení=Hrochová | titul=Křižáci v&nbsp;Levantě |vydavatel=Mladá fronta | místo= Praha | rok=1975 | jazyk = |strany=152 | poznámka=[dále jen Hrochová]}}</ref> aby se mohl oženit s [[ByzancByzantská říše|byzantskou]] princeznou [[Marie Komnénovna (jeruzalémská královna)|Marií Komnenovnou]], čímž Jeruzalémské království pokračovalo v přátelském kursu k Byzanci. Amauryho první dcera Sibyla, jejíž matkou byla Anežka si později vydobyla silnou pozici u královského dvora. Jeho druhá dcera [[Isabela Jeruzalémská|Isabela]], jejíž matka byla Marie byla později podporována mocným rodem [[Ibelin]]ů.
 
Raimondova vlastní pozice v těchto mocenských zápasech byla složitá a kontroverzní. Jako nejbližší příbuzný krále v mužské linii, měl velký nárok na jeruzalémský trůn. [[Arab]]ský kronikář [[Ibn al Athir]] píše: