Gustave Caillebotte: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Galerie: přidán obrázek s popisem
→‎Život: rozšíření článku
Řádek 4:
 
== Život ==
Již v 25 letech věku zdědil po svém otci, soudci soudního dvoru departementu, velký majetek. Na svém statku v Yerres pak začal vážněji malovat a do roku [[1879]] vzniklo na 80 větších děl. Finanční naprostá nezávislost umožnila po ukončení studia na [[Ecole des Beaux-Arts]] v Paříži Caillebottovu významnou podporu [[impresionisté|impresionistům]]. V pařížském [[Bonnatův atelier|Bonnatově atelieru]], za jehož žáka je považován, se setkal s [[Edgar Degas|Edgarem Degasem]], [[Claude Monet|Claudem Monetem]] a [[Renoir|Pierrem-Augustem Renoirem]] svými pozdějšími přáteli a navzájem ovlivnili své malířské projevy. Tak jeho krajiny pozdějších prací připomínají práce Bazillovy, zatímco portréty jsou zřetelně ovlivněny Degasem. Žil životem pařížského dandyho, zcela dle svých zálib. Byl vášnivým jachtařem a stavitelem člunů a jacht. Většinu majetku investoval do péče o své přátele impresionisty. Gustave Caillebotte financoval a organizoval první výstavy impresionistů a současně pilně maloval (namaloval na 500 obrazů) a sbíral současné umění. Druhé výstavy impresionistů se sám aktivně účastnil. Umělec, jehož dílo bylo současníky podceňováno, odkázal své dílo i sbírku státu, který však - po skandálních diskusích - přijal dar jen z části. Tato díla jsou dnes vystavena v pařížském [[Musée d’Orsay]] jako [[Collection Caillebotte]] – součástí jsou slavná díla [[Monet]]ova, [[Degas]]ova, [[Édouard Manet|Manetova]], [[Pierre-Auguste Renoir|Renoirova]], [[Camille Pissarro|Pissarova]]. Caillebotte sám nejprve maloval v tradičním stylu, ale mezi léty [[1875]] a [[1880]] se přizpůsobil myšlení a projevu svých prátel impresionistů, čistým programovým impresionistou však nikdy nebyl. V jeho obrazech se zrcadlí život v bohatých čtvrtích Paříže, nebo v letních měsících na venkově. Později se zcela oddal životu v soukromí na svém venkovském sídle v [[Petit Gennevilliers]]. Podnikal výlety do [[Argenteuil]] a maloval na březích [[Seina|Seiny]] v místech, kde jeho přátelé impresionisté pracovali celé měsíce. Jeho dílo bylo plně doceněno až dlouho po malířově smrti. Gustave Caillebotte je uložen na pařížském hřbitově [[Pere-Lachaise]]. Jelikož velká část jeho prací je stále v privátním majetku, patří jeho plátna k velkým atrakcím aukcí předních aukčních domů ([[Sotheby]], [[Christie’s]]).
 
=== Mládí ===
Narodil se 19. srpna 1848 do rodiny s vyšším společenským postavením. Jeho otec Martial Caillebotte (1799-1874) byl dědicem rodinného podniku s vojenskou výstrojí a pracoval též jako soudce. Otec dvakrát ovdověl, než se oženil s Céleste Daufresne (1819-1878), matkou Gustava Caillebotta a jeho dvou mladších bratrů: Reného (1851-1876) a Martiala (1853-1910). Mládí prožil s rodiči v Paříži a léta trávil s rodinou v Yerres, ve městě na řece stejného jména, jižně od Paříže, kde otec zakoupil rozlehlý statek. Ve věku 12 let se Gustave Caillebotte začal vážněji zajímat o kreslení a malování. Studoval práva a také technické vědy. V roce [[1871]] se zúčastnil jako voják [[Prusko-francouzská válka|Prusko-francouzské války]] a sloužil též v Národní gardě (Garde Nationale Mobile de la Seine).
 
=== Umělecký život ===
[[Image:Gustave Caillebotte photo c1878.jpg|thumb|upright|left|Gustave Caillebotte, ve věku 30 let, kolem r. 1878. (Soukromá sbírka)]]
Po válce začal navštěvovat výtvarnou školu, kde se stal studentem Léona Bonnata a s vážným zájmem se věnoval studiu malířství. V krátkém čase se vypracoval a svůj první malířský ateliér si zařídil v domě rodičů. Po smrti otce zdědil velký majetek. V r. [[1874]] se setkal a spřátelil s několika umělci, kteří tvořili svá díla mimo oficiální proud francouzské Akademie a mezi nimiž byli i malíři [[Edgar Degas]], [[Claude Monet]] a [[Pierre Auguste Renoir]]. Pomohl jim organizovat 1. výstavu impresionistů v Paříži v témže roce. Impresionisté, zvaní také "Nezávislí" se distancovali od akademických malířů vystavujících na každoročních Salonech.
Gustave Caillebotte se poprvé představil jako malíř až na druhé výstavě impresionistů v r. [[1876]], kde vystavil 8 obrazů včetně ''Les raboteurs de parquet'' (''Parketáři'') z r. [[1875]]. Jeho první mistrovské dílo (nyní ve sbírkách [[Musée d'Orsay]]), oceňované jeho přáteli, bylo některými kritiky pro svůj námět považováno za "vulgární" a bylo přirozeně zamítnuto pro vystavení na Salonu. V těch časech se z pracujících lidí zobrazovali pouze lidé pracující na polích jako sedláci nebo farmáři.
 
Cailebottův malířský styl byl ovlivněn impresionismem, ale byl mnohem více realistický. Někdy se přibližoval k bohatě barevnému degasovkému realismu, jindy zase používal ve svém díle jemné pastely impresionistů . Nikdy se však zcela nepřiklonil pouze k jedinému stylu. Pokud se týká témat, maloval velmi často rodinné, domácké náměty, interiéry a portréty. Mnoho jeho obrazů zachycuje členy jeho rodiny; ''Jeune Homme à la fenêtre'' (''Mladý muž u okna'') [[1876]] zobrazuje bratra Reného doma v Paříži, v ulici de Miromesnil. Obraz ''Les orangers'' (''Pomerančovníky'') [[1878]] zachycuje bratra Martiala a jejich sestřenici Zoë v zahradě letního rodinného sídla v Yerres a ''Portraits à la campagne'' (''Portréty na venkově'') [[1875]] představují jeho matku, tetu, sestřenici a rodinné přátele. S oblibou maloval činnosti jako společné stolování, hraní karet, hraní na piano, čtení, to vše v soukromí rodin vyšší společenské třídy. Venkovní výjevy z Yerres zase oslavují radost z jízdy na lodi po proudu, nebo z rybaření a plavání. Při nich často používal jemné impresionistické techniky, aby dal vyniknout kráse a klidu venkovské přírody.
 
Nejznámější jsou ale autorovy obrazy městské pařížské architektury jako ''Le pont de l'Europe'' (''Evropský most'') [[1876]] nebo ''Rue de Paris, temps de pluie'' (''Pařížská ulice v dešti'') [[1877]]. Typickými pro tyto jeho práce jsou až fotograficky přesný dojem a zastřené barvy dodávající obrazům moderní nádech připomínající americké realisty např. Edwarda Hoppera. Společným základem všech jeho urbanistických obrazů je nadšení pro novou technologii fotografie a intenzivní zájem o zobrazování perspektivy. V obrazech z r. [[1880]] ''L'homme au balcon, boulevard Haussmann'' (''Muž na balkóně, Haussmannova třída'') a ''Un balcon'' (''Balkón'') zve pozorovatele ke společnému pohledu na ulici města z nezvyklé perspektivy. Pohled "shora" je námětem i dalších děl: ''Vue des toits, effet de neige'' (''Pohled na zasněžené střechy''), ''Boulevard vu d'en haut'' (''Pohled na hlavní třídu z výšky''), ''Un refuge, boulevard Haussmann'' (''Refýž, Haussmannova třída'').
 
Tématem četných obrazů byly plachetnice a lodě na řece [[Seina|Seině]] v Argenteuil a na řece Yerres. Uměl dobře zobrazit i "neživou přírodu" jako v díle ''Roses jaunes dans un vase'' (''Žluté růže ve váze'') z r. [[1882]]. Gustave Caillebotte také rád zachycoval situace týkající se jídla včetně surovin, ze kterých se připravovalo, jako maso u řezníka nebo ovoce a zeleninu vystavené na stáncích. Nevyhýbal se ani aktům, které zobrazoval přirozeně realisticky, aniž by se schovával za mytologické náměty.
 
=== Mecenáš a sběratel ===
Po mnoho let byla jeho malířská tvorba zatlačována do pozadí a byl znám především jako mecenáš umění. To, že zdědil rodinný majetek mu dovolilo malovat bez nutnosti muset svá díla také prodávat. Též mu to umožňovalo finančně pomáhat při pořádání výstav impresionistů a podporovat své přátele malíře tím, že kupoval jejich obrazy. Prvního [[Claude Monet|Moneta]] koupil v r. [[1876]] a finančně podporoval jeho kariéru tím, že platil nájem za jeho malířský ateliér. Nejen finančně, ale i organizačně se podílel na pořádání 3., 4., 5. a 7. výstavy impresionistů. Pro neshody s malíři [[Edgar Degas|Degasem]] a [[Camille Pissarro|Pissarem]] 6. výstavu impresionistů bojkotoval. Sponzoroval i [[Paul Gauguin|Paula Gauguina]], [[Georges Seurat|Georgese Seurata]] a další symbolisty. Sehrál hlavní roli v přesvědčování představitelů [[Musée du Louvre]], aby zakoupili [[Édouard Manet|Manetův]] obraz ''l'Olympia'' (''Olympie''), což se nakonec podařilo.
 
=== Ostatní zájmy ===
Své bohatství užíval Caillebotte též pro pěstování svých různých zálib, ke kterým patřilo sbírání poštovních známek (jeho jméno bylo zapsáno do seznamu významných filatelistů a jeho sbírka je nyní v British Library), pěstování orchidejí, navrhování a stavba jachet a také textilní design.
 
=== Život na venkově ===
V r. [[1881]] zakoupil malíř dům se zahradou v Petit-Gennevilliers, na březích Seiny, poblíž Argenteuil a v r. [[1888]] se tam trvale přestěhoval. Zde vytvořil také svá další četná malířská díla. Věnoval se také jachtingu, navrhování a stavbě lodí. Hodně času trávil se svým bratrem Martialem a přítelem malířem [[Pierre Auguste Renoir|Renoirem]], který ho často navštěvoval a společně vedli dlouhé diskuse o umění, politice, literatuře a filozofii. Zdálo se, že má vážný vztah s Charlotte Berthier, ženou o jedenáct let mladší než on, z nižší společenské vrstvy. Neoženil se s ní však, ale finančně ji zabezpečil do konce jejího života. Jeho malířská kariéra výrazně oslabila kolem r. [[1890]], kdy přestal malovat velká plátna. Zemřel náhle po záchvatu mrtvice, při práci na zahradě svého domu v Petit-Gennevilliers, v r. [[1894]] ve věku 45 let. Je pohřben na hřitově Père Lachaise v Paříži.
 
=== Sbírky ===
Podle své vůle, daroval malíř rozsáhlou sbíru malířských děl francouzskému státu. Tato sbírka obsahovala 68 obrazů, které namalovali různí impresionisté: [[Camille Pissarro]] (19 obrazů), [[Claude Monet]] (14 obrazů), [[Pierre Auguste Renoir]] (10 obrazů), [[Alfred Sisley]] (9 obrazů), [[Edgar Degas]] (7 obrazů), [[Paul Cézanne]] (5 obrazů) a [[Édouard Manet]] (4 obrazy).
 
V době malířovy smrti, byli impresionisté francouzskými oficiálními místy odmítáni, upřednostňovali se akademici, zvláště ti z Académie des Beaux-arts (Akademie krásných umění). Gustave Caillebotte si přál, aby se obrazy z jeho sbírky dostaly do [[Musée du Luxembourg]] (Lucemburského muzea), které mělo vystavovat žijící autory a také do [[Musée du Louvre]] (Muzea Louvre). Bouhužel odpovědní činitelé s tím nesouhlasili a své zamítavé stanovisko sděleli malíři [[Pierre Auguste Renoir|Renoirovi]], který se stal vykonavatelem Caillebottovy závěti. Po nesčetných diskusích bylo přijato pouze 38 obrazů do [[Musée du Luxembourg]]. Následná výstava byla první veřejnou národní výstavou impresionistů ve Francii. Zbývajících 29 obrazů (1 obraz od [[Edgar Degas|Degase]] si ponechal [[Pierre Auguste Renoir|Renoir]] jako protiúčet za své služby vykonavatele závěti) bylo nabídnuto do národních sbírek ještě dvakrát, v r. 1904 a 1908, ale v obou případech byly zamítnuty. Když se v r. [[1928]] vláda konečně rozhodla odkaz přijmout, vdova po synovi Gustava Caillebotta to odmítla. Většinu z těchto děl tak zakoupil dr. A.C. Barnes a jsou nyní v majetku jeho nadace (La Fondation Barnes).
 
Vzhledem k pohnuté historii malířova odkazu je mnoho jeho děl v soukromých sbírkách jednotlivců nebo nadací a v předních světových, zejména amerických, muzeích a galeriích.
 
=== Výstavy a kritiky ===
Od 2. výstavy impresionistů v r. [[1876]], na které poprvé vystavoval Gustave Caillebotte své obrazy, se zúčastňoval jako malíř pravidelně i dalších výstav (konaly se od r. [[1874]] každá druhý rok) 3., 4., 5., a naposledy 7. výstavy v r. [[1886]], kdy vystavil 17 svých obrazů.
 
Mezi kritiky výstav impresionistů byl i francouzský spisovatel a kritik [[Émile Zola]]. Psal kritiky i na obrazy Gustava Caillebotta představené v rámci těchto výstav. Od počátečních negativních kritik se postupně vyjadřoval o jeho díle stále více pochvalněji a označil Gustava Caillebotta jako velmi moderního malíře a nejodvěžnějšího člena ze skupiny impresionistů<ref>[http://www.impressionniste.net/caillebotte.htm Ukázky kritik Émile Zoly tvorby Gustava Caillebotta] {{fr}}</ref>.
 
Kolem r. [[1950]] upadlo dílo Gustava Caillebotta v zapomnění a část jeho obrazů z rodinné sbírky byla rozprodána. V r. [[1964]] The Art Studio of Chicago zakoupilo jeho 2 obrazy a vyjádřilo tak zájem Američanů o tohoto umělce. 70 let po jeho smrti pak i francouzští historikové a znalci umění přehodnotili názory na jeho uměleckou tvorbu. Jeho převratné pojetí perspektivy je okouzlilo a zařadili ho mezi další uznávané umělce, jejichž odkaz má nezpochybnitelnou uměleckou hodnotu. Jeho díla byla opět vystavována a kritiky oceňována.
 
V současné době má [[Musée d'Orsay]] v [[Paříž|Paříži]] ve svých sbírkách zhruba 40 obrazů, jejichž autorem byl Gustav Caillebotte a 5 z nich je trvale vystaveno v rámci stálé výstavy muzea<ref>[http://www.musee-orsay.fr/en/tools/plan-salle.html?zsz=10&si_rech_col_repplan=Plan Obrazy Gustava Caillebotta vystavené v Muséé d'Orsay] {{fr}}</ref>.
 
== Odkazy ==
{{ID autority|nkp=ola2002113720o}}
{{Commons|Category:Gustave Caillebotte}}
 
=== Reference ===
<references/>
<!--* Distell, Anne; Druick, Douglas W.; Groom, Gloria & Rapetti, Rodolphe (1995): ''Gustave Caillebotte, Urban Impressionist''. New York: Abbeville Publishing Group (Abbeville Press, Inc.) & The Art Institute of Chicago. (American catalogue for retrospective exhibition in Paris, Chicago, & Los Angeles, 1994&ndash;1995.)-->
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Distell
| jméno = Anne a kol.
| odkaz na autora =
| titul = Gustave Caillebotte, Urban Impressionist
| vydavatel = Abbeville Publishing Group (Abbeville Press, Inc.) & The Art Institute of Chicago.
| místo = New York
| rok = 1995
| počet stran =
| kapitola = (American catalogue for retrospective exhibition in Paris, Chicago, & Los Angeles, 1994&ndash;1995.)
| strany =
| isbn =
| jazyk = anglicky
}}
 
<!--* {{Citace sborníku
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul =
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele =
| jméno sestavitele =
| sestavitel =
| sborník =
| odkaz na sborník =
| vydavatel =
| místo =
| rok vydání =
| isbn =
| url =
| kapitola =
| strany =
| jazyk = anglicky
}}-->
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.gustavcaillebotte.org www.gustavcaillebotte.org] ucelený soubor děl (244 obrazů)
 
 
 
<!-- {{Portály|Umění|Francie}}
{{DEFAULTSORT:Caillebotte, Gustave}}
[[Kategorie:Francouzští malíři]]
[[Kategorie:Narození 1848]]
[[Kategorie:Úmrtí 1894]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Mecenáši]]
 
[[ar:غوستاف كاييبوت]]
[[ca:Gustave Caillebotte]]
[[da:Gustave Caillebotte]]
[[de:Gustave Caillebotte]]
[[en:Gustave Caillebotte]]
[[eo:Gustave Caillebotte]]
[[es:Gustave Caillebotte]]
[[fa:گوستاو کایبوت]]
[[fr:Gustave Caillebotte]]
[[gl:Gustave Caillebotte]]
[[he:גוסטב קייבוט]]
[[hy:Գյուստավ Կայբոտ]]
[[it:Gustave Caillebotte]]
[[ja:ギュスターヴ・カイユボット]]
[[lb:Gustave Caillebotte]]
[[lt:Gustave Caillebotte]]
[[nl:Gustave Caillebotte]]
[[no:Gustave Caillebotte]]
[[oc:Gustave Caillebotte]]
[[pl:Gustave Caillebotte]]
[[pt:Gustave Caillebotte]]
[[ru:Кайботт, Гюстав]]
[[simple:Gustave Caillebotte]]
[[sv:Gustave Caillebotte]]
[[tr:Gustave Caillebotte]]
[[uk:Гюстав Кайботт]]
[[vi:Gustave Caillebotte]]
-->
 
== Nejslavnější díla ==