Karel Řičář: Porovnání verzí

Přidáno 1 690 bajtů ,  před 8 lety
bez shrnutí editace
(článek založen)
 
| do = [[1939]]
| datum_narození = [[23. říjen|23. října]] [[1900]]
| místo_narození = Voděrady (okres Rychnov nad Kněžnou)
|datum_úmrtí = 4. února [[1977]]
|místo_úmrtí = Voděrady
| strana = [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Čs. str. lidová]]
| manžel/ka =
| podpis =
}}
'''Karel Řičář''' též '''Karel Říčař''' ([[23. říjen|23. října]] [[1900]] Voděrady 4. února [[1977]] Voděrady<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222</ref>) byl [[Československo|československý]] politik a poslanec [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění republiky Československé]] za [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Československou stranu lidovou]].
 
== Biografie ==
Po rodičích vlastnil malé hospodářství. Vedle své profese se angažoval nejprve od roku 1922 v orelském hnutí: 1930-1948 náčelník Brynychovy župy v Hradci Králové. Později se zapojil do ČSL, kde se stal členem ZVV ČSL v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Autor řady článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Podepisoval se pseudonymem Jan Vrch. 1927-1945 starosta obce a 1945-1947 předseda MNV ve Voděradech. Působil též v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223</ref>
 
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách v roce 1935]] byl zvolen za lidovce do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do [[21. březen|21. března]] [[1939]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2011-10-17}}</ref>
 
Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. 1953 zatčen a na základě vykonstruovaného obvinění (údajné kontakty s exilovou křesťanskodemokratickou stranou) odsouzen k trestu smrti pro trestný čin velezrady. Později mu byl trest změněn na doživotí a následně snížen na deset let. Vězněn v Hradci Králové, na Pankráci, Valdicích a v Leopoldově. 1960 propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval jako nádeník v místním JZD. 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.<ref>PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223</ref>
 
 
== Odkazy ==
127

editací