Thajské královské námořnictvo: Porovnání verzí

Moderní thajské námořnictvo vzniklo na počátku 20. století, nejprve ale nepředstavovalo významnější sílu. V průběhu 20. let však ve [[VelkáSpojené Britániekrálovství|Velké Británii]] získalo [[torpédoborec]] ''Phra ruang'' (původně HMS ''Radiant'' patřící ke [[Třída R (1916)|třídě ''R'']]), [[Korveta|korvetu]] ''Chao Phya'', čtyři [[Torpédový člun|torpédové čluny]] a pobřežní dvě obrněné lodě [[Třída Ratanakosindra|třídy ''Ratanakosindra'']]. Ve 30. letech thajské námořnictvo dále sílilo, přičemž pro svou zvětšující se flotu postavilo novou námořní základnu Sattahip, kterou používá dodnes. Britové dodali ještě tři torpédové čluny, italové devět [[Torpédovka|torpédovek]], dvě [[Minonoska|minonosky]] a rozestavěly rovněž dvojici malých [[křižník]]ů, které po vypuknutí druhé světové války zabavily jako [[Třída Etna (1941)|''Etna'' a ''Vesuvio'']] (dostavěny ale nikdy nebyly). Hlavní dodavatelem se ovšem stalo Japonsko, u kterého Thajsko získalo dva pobřežní obrněnce [[Třída Dhonburi|třídy ''Dhonburi'']], čtyři ponorky, čtyři torpédové čluny a dvě transportní lodě.