Ondřej Avellino: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Přidávám br, ca, de, en, es, fr, id, nl, scn |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Andreas Avellino.jpg|thumb|Ondřej Avellino]]
Svatý '''Ondřej Avellino''', občanským jménem '''Lancellotto Avellino''' ([[1521]], Castronuovo di Sant'Andrea, provincie [[Basilicata]] - [[10. listopad|10. listopadu]] [[1608]], [[Neapol]]) byl [[Itálie|italský]] [[kněz]], člen [[řád teatinů|řádu teatinů]], prohlášený v roce [[1712]] [[papež]]em [[Klement XI.|Klementem XI.]] za [[svatý|svatého]].
== Životopis ==
Narodil se v Castronuovu v roce [[1521]], jeho otcembyl Giovanni Avellino a jeho matkou Margherita, rozená Appellová. Byl pokřtěn jménem Lancellotto, měl mladšího bratra. Jeho základní vzdělání zajistil strýc Cesare Appella, místní [[děkan]]. V roce [[1532]] odešel do několik kilometrů vzdálené obce Senise, kde po čtyři roky studoval [[klasická filologie|klasickou filologii]], [[matematika|matematiku]] a [[hudba|hudbu]]. [[17. duben|17. dubna]] [[1537]] přijal podjáhenské svěcení, další čtyři roky pomáhal svému strýci děkanovi jako [[katecheta]]. V roce [[1545]] nebo [[1546]] byl vysvěcen na kněze. V následujícím roce se zapsal na univerzitu v Neapoli, kde studoval [[právo]].
V roce [[1548]] se seznámil se [[španělsko|španělským]] [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitou]] Diegem Lainezem, jehož [[exercicie|duchovní cvičení]] v něm vyvolala hlubokou změnu smýšlení a pravou konverzi. Od té doby se rozhodl pokračovat v právnických studiích, zřeknout se však titulu, ovládat svou vůli, každý den postupovat na cestě k dokonalosti a zcela se oddat Bohu v teatinském řádu, který založil sv. [[Kajetán z Thieny]] v roce [[1524]].
Řádek 13:
V roce [[1551]] byl pověřen úkolem reformovat mravy v klášteře sv. Archanděla v Baianu. V oněch dobách bylo zvykem šlechtických rodin dávat do kláštera děti, pro něž se nepodařilo najít vhodné manželství, což vedlo k úpadku klášterů a prostředí velmi vzdálenému ideálu [[mnišství|mnišského]] života. Lancelotto se všemi svými silami snažil pomocí pečlivého dohledu nad mnichy zavést přísnou disciplínu, což vedlo k nelibosti mnichů a vyústilo až k pokusu o [[vražda|vraždu]].
[[14. duben|14. dubna]] [[1556]] vstoupil do postulátu k teatinům v klášteře sv. Pavla v Neapoli. Třicátého listopadu téhož roku se stal [[noviciát|novicem]] a přijal řeholní jméno Ondřej. Řeholní sliby složil [[25. leden|25. ledna]] [[1558]]. V roce [[1560]] se stal představeným noviců, tuto funkci zastával po deset let. Byl velmi ceněn jako [[zpověď|zpovědník]].
V roce [[1567]] se stal představeným kláštěra sv. Pavla, tím byl následujících deset let. V letech [[1573]]-[[1577]] byl vizitátorem lombardské provincie teatinů, v letech [[1590]]-[[1591]] vizitátorem kampánské provincie.
Řádek 21:
Jeho řád zažil v neapolské, milánské a římské provincii v době jeho působení obrovský rozmach. Významná je také jeho [[dopis|korespondence]], která čítá tisíce dopisů, a jeho spisy z oblasti [[askeze|asketiky]] a [[bible|biblické]] výklady, svědčící o velké [[Panna Maria|mariánské]] úctě. Jeho texty byly inspirovány převážně [[svatý Augustin|sv. Augustinem]], sv. [[Jan Zlatoústý|Janem Zlatoústým]] a sv. [[Tomáš Akvinský|Tomášem Akvinským]]. K jeho blízkým spolupracovníkům patřili sv. [[Karel Boromejský]] a mystik [[Lorenzo Scupoli]], autor knihy ''Duchovní boj''. Jeho korespondence byla publikována ve dvou svazcích v roce [[1731]].
Zemřel [[10. listopad|10. listopadu]] [[1608]] v Neapoli.
== Kult ==
Proces [[beatifikace]] začal v prosinci [[1614]], za blahoslaveného byl nakonec prohlášen papežem [[Urban VIII.|Urbanem VIII.]] [[14. říjen|14. října]] [[1624]] a za svatého [[Klement XI.|Klementem XI.]] [[22. květen|22. května]] [[1712]].
Je pohřben v bazilice sv. Pavla v Neapoli. Katolická církev slaví jeho svátek [[10. listopad|10. listopadu]]. Je ochráncem před neočekávanou smrtí a patronem italské obce Badolato v [[Kalábrie|Kalábrii]].
== Externí odkazy ==
| |||