Magister militum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m r2.6.3) (robot přidal: sl:Magister militum
m napřímení odkazu
Řádek 7:
== Vývoj ==
 
Ve [[VýchodořímskáByzantská říše|východořímské říši]] byly za vlády císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] vytvořeny další velitelské hodnosti: ''magister militum per Armeniam'', ''magister militum per Africam'' (v znovu dobyté [[Afrika (provincie)|Africe]]) a ''magister militum Spaniae'' (do jeho působnosti spadalo východořímské území dobyté na [[Vizigóti|Vizigótech]] v [[Hispánie|Hispánii]]). Za určitých okolností byly velitelům vojsk udělovány zvláštní plné moci, které jejich nositelům umožňovaly rozhodovat fakticky jménem císaře. Ojediněle jim byla svěřována také kontrola civilní správy. Velitele vojsk s těmito oprávněními je proto možné pokládat za určitý předstupeň ve vývoji k pozdější hodnosti [[Exarcha|exarchy]], třebaže velitelům vojsk byla pravomoc rozhodovat i v civilních záležitostech přidělována pouze ve výjimečných případech.
 
Magistri militum se nejpozději v [[5. století]] stali de facto veliteli veškerých vojenských jednotek v západní polovině říše a získali tak rozhodující vliv na politiku státu (jako například [[Stilicho]] nebo [[Aetius]]). Naproti tomu východním císařům se dařilo lépe ovládat své mocné vojevůdce, jakým byl třeba [[Belisar]]. Po zániku [[Západořímská říše|západořímského císařství]] v roce [[476]] propůjčoval východořímský panovník titul velitele vojska také některým [[Germáni|germánským]] náčelníkům a králům. Tento úřad, který až podezřele často zastávala osoba [[barbar]]ského původu, existoval po celé období pozdní antiky. Teprve v průběhu [[7. století]] se ve východořímské armádě upustilo od jeho používání, když byla stávající pohraniční vojska stažena z [[Thrákie]], [[Arménie]] a [[Orient]]u do [[Malá Asie|Malé Asie]], kde byla zreorganizována v rámci nového [[Thema|themového]] systému uspořádání obrany říše.