Jožka Jabůrková: Porovnání verzí

Od mládí pracovala v tělovýchovném hnutí; vstoupila do řad sociálně demokratické mládeže a do [[Dělnická tělovýchovná jednota|Dělnické tělovýchovné jednoty]]. Byla cvičitelkou, náčelnicí a vychovatelkou. Po zorkolurozkolu ve Svazu DTJ se zapojila do komunisticky orintované Federace dělnických tělovýchovných jednat. Podílela se na organizaci významné [[Maniny|maninské]] [[Spartakiáda|spartakiády]] v roce [[1921]]. Studovala krátce v Moskvě na tamním tělovýchovném institutu. Po léta se usilovně věnovala práci mezi ženami a mládeží. Uplatnila přitom své literární nadání, stala se vedoucí redaktorkou ženského časopisu ''Rozsévačka''. Psala o životě v Praze, o zájmech a problémech žen, poukazovala na možnost řešení nezaměstnanosti, věnovala se potřebám dětí. Dotýkala se všech hlavních sociálních otázek, reagovala na nebezpečí války. Pod jejím vedením ''Rozsévačka'' organizovala akce ve prospěch trpících děti ve Španělsku i na pomoc německým antifašistům prchajícím do Československa. Stala se spisovatelkou, napsala několik knih, např. dětskou Evička v zemi divů.<ref name="DDT">{{Citace monografie

V roce [[1931]] byla zvolena do ústředního zastupitelstva hlavního města Prahy na kandidátce KSČ. Své sociální cítění projevovala i zde. Žádala zřizování jeslí, mateřských škol, stravoven a hřišť, účinnou zdravotní péči pro děti dělníků a nezaměstnaných, vybudování levných moderních bytů pro sociálně slabé rodiny. Stavěla se důsledně proti projevům fašismu a upozorňovala na jeho nebezpečí. Usilovala o vytvoření jednotné národní protifašistické fronty.