Východoněmecké povstání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+nj.název,encykloped.úvodu,rus.>sov.,čj |
m typo |
||
Řádek 14:
== Povstání ==
[[Soubor:Bundesarchiv B 145 Bild-F005191-0040, Berlin, Aufstand, sowjetischer Panzer.jpg|thumb|right|Sovětský tank při potlačování povstání]]
Dopoledne 16. června se na staveništi 40. bloku východoberlínské Stalinalee
17. června ulicemi Berlína pochodovalo 12 000 dělníků z oceláren v Hennigsdorfu, 16 000 dělníků z Reichsbahnbauunion. Na dvaceti tisíc dělníků ze stavebnictví se shromáždilo na Strausberger Platz. Během dopoledne vstoupilo do stávky dělníci nejdůležitějších průmyslových gigantů jako
Dělníci začali organizovat stávkové výbory, které společně vznesli svůj hlavní politický požadavek - sjednocení Německa prostřednictvím transparentních a demokratických voleb.
Ve 13 hodin vyhlásil sovětský velitel města generálmajor Dibrova výjimečný stav. Sovětské tanky obsadily střed Berlína. Proti nim neozbrojení demonstranti nic nezmohli a tak se ulice vyklidily. Od 21:00 byl zákaz vycházení a situace se postupně uklidňovala.
18. června vypukly stávky mimo Berlín a brzy zachvátily celou zemi. Celkově se na stávce podílelo na 600 podniků s půl milionem dělníků. Proběhlo asi 560 místních demonstrací, manifestací, stávek a násilných činů proti úředním osobám.
Řádek 28:
== Důsledky. ==
[[Soubor:DBPB 1953 110 17.Juni.jpg|thumb|right|Západoberlínská známka připomínající povstání]]
Po rozdrcení povstání sovětskými jednotkami sáhla centrální vláda k tvrdým opatřením. V průběhu masivní vlny zatýkání bylo
Sporadické stávky a pasivní odpor pokračovali až do 24. června, kdy Ministerstvo státní bezpečnosti vydalo tiskovou zprávu, že v zemi je už klid.
|