Verze z 8. 3. 2012, 10:45 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m r2.5.4) (Robot: Přidávám ca, fa, ka, ko, no, ro, vi ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 3. 2012, 23:52 editovat zrušit editaci 85.70.68.180 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 2: [[Soubor:Jandourkovy závrty 2.jpg\|thumb\|Jandourkovy závrty v [[Moravský kras\|Moravském krasu]]]] [[Soubor:Zavrt1.jpg\|right\|thumb\|Závrt v masívu Dürrnstein, Rakousko]] '''Závrt''' je jedním z nejtypičtějších povrchových [[kras]]ových tvarů. ~~Jde~~Nejčastěji ojde ~~nejčastěji~~o okrouhlé deprese (~~sníženina~~sníženiny), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají již označovány jako [[polje]]) a hloubce od 1 m až po hluboké závrty hlubší než 100 m. Závrty vznikají nejčastěji [[zvětrávání\|rozpouštěním]] rozpustné [[hornina\|horniny]] směrem do podzemí, které se označuje také jako ''krasovění''. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti. V tropickém krasu dosahuje tato četnost někdy až několik set závrtů na km². Závrty se často vyskytují ve skupinách či řadách, podmíněných tektonickou predispozicí či průběhem podzemích prostor. Při postupném rozšiřování závrtů může docházet k jejich splývání se závrty sousedními a vzniku protáhlých depresí, které se někdy nazývají '''[[uvala\|uvaly]]'''. Pro ně je poměrně charakteristické nerovné dno, způsobené různou hloubkou původních závrtů, i když i dno uval může být sekundárně zarovnáno naplaveninami.

Závrt: Porovnání verzí