Wikipedie

Václav Štěpán (klavírista): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odkaz, kat, typo
+{{Příbuzenstvo}} a {{Požadavek na obrázek}}, drobné úpravy
Řádek 1:
{{Požadavek na obrázek}}
PhDr. '''Václav Štěpán''' ([[12. prosinec|12. prosince]] [[1889]] [[Pečky]] - [[24. listopad|24. listopadu]] [[1944]] [[Praha]]) byl český muzikolog, estetik, klavírista, skladatel, publicista a pedagog.▼
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|manželka|[[Ilona Štěpánová-Kurzová]]}}
{{Příbuzný|syn|[[Pavel Štěpán]]}}
{{Příbuzný|tchán|[[Vilém Kurz mladší]]}}
}}
▲PhDr. '''Václav Štěpán''' ([[12. prosinec|12. prosince]] [[1889]] [[Pečky]] -– [[24. listopad|24. listopadu]] [[1944]] [[Praha]]) byl český muzikolog, estetik, klavírista, skladatel, publicista a pedagog.
 
== Životopis ==
Narodil se jako jedno ze dvou dětí v rodině ředitele [[pivovar]]u   12. prosince [[1889]] v [[Pečky|Pečkách]].▼
Od svých pěti let se učil hře na [[klavír]] v  Praze u [[Josef Čermák |Josefa Čermáka]], v  letech 1904–09 studoval skladbu u [[Vítězslav Novák |Vítězslava Nováka]], pak v  letech 1909–13 hudební vědu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě]] Univerzity Karlovy v  Praze, kde složil [[doktorát]] pod vedením [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]]. Ve studiích pokračoval roku [[1913]] a [[1914]] v  [[Berlín|Berlíně]] u [[Heinrich Kretzschmar |Heinricha Kretzschmara]] a v  klavírní třídě [[Joachym Kwast| Joachyma Kwasta]]. 21. června [[1924]] se oženil s dcerou [[Vilém Kurz mladší|Viléma Kurze]] [[Ilona Štěpánová |Ilonou]], v r. [[1925]] se jim narodil [[syn]] [[Pavel Štěpán|Pavel]], pozdější známý [[pianista]]. Zemřel ve věku 54 let 24. listopadu [[1944]] v Praze, je pochován na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze.▼
▲Narodil se jako jedno ze dvou dětí v rodině ředitele [[pivovar]]u  12. prosince [[1889]] v [[Pečky|Pečkách]].
▲Od svých pěti let se učil hře na [[klavír]] v Praze u [[Josef Čermák |Josefa Čermáka]], v letech 1904–09 studoval skladbu u [[Vítězslav Novák |Vítězslava Nováka]], pak v letech 1909–13 hudební vědu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě]] Univerzity Karlovy v Praze, kde složil [[doktorát]] pod vedením [[Zdeněk Nejedlý|Zdeňka Nejedlého]]. Ve studiích pokračoval roku [[1913]] a [[1914]] v [[Berlín|Berlíně]] u [[Heinrich Kretzschmar |Heinricha Kretzschmara]] a v klavírní třídě [[Joachym Kwast| Joachyma Kwasta]]. 21. června [[1924]] se oženil s dcerou [[Vilém Kurz mladší|Viléma Kurze]] [[Ilona Štěpánová |Ilonou]], v r. [[1925]] se jim narodil [[syn]] [[Pavel Štěpán|Pavel]], pozdější známý [[pianista]]. Zemřel ve věku 54 let 24. listopadu [[1944]] v Praze, je pochován na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze.
 
== Skladatel ==
Roku 1909 je poprvé veřejně uveden jako skladatel, poslední kompozici dokončil v roce 1921. Věnoval se především menším formám pro komorní obsazení; kromě klavírních skladeb jde o úpravy českých a slovenských písní, klavírní kvintet, klavírní trio, písně s doprovodem klavíru atp. Nejrozsáhlejší, nejvýznamnější a nejvíce hranou skladbou Václava Štěpána je ''Sextuor pro smyčcové nástroje''.
 
=== Hudební dílo: ===
* 5 písní, op. 1,
* Klavírní trio c- moll, op. 2,
* Dvanáct českých národních písní, op. 3,
* Čtyři ženské sbory s klavírem, op. 4,
Řádek 18 ⟶ 24:
* Tesklivé sny, fantazie ve formě variací pro klavír, op. 8,
* Národní písně
** a) pro mužský sbor, op. 9a,
** b) pro ženský sbor, op. 9b,
** c) pro smíšený sbor, op. 9c,
* České národní písně, op. 10,
* Sextuor pro smyčcové nástroje, op. 11,
Řádek 27 ⟶ 33:
* Slovenské lidové písně, op. 14.
 
== Spisovatel a publicista ==
Od roku 1908 publikoval hudební kritiky, články a studie, zejména v  Hudební Revui, kde působil od roku 1910; po zániku Hudební Revue dále v  jejích následnických Listech Hudební matice do roku 1928, poté se stalo jeho hlavním publicistickým útočištěm Tempo. Méně často psal pro Lidové Noviny, Naši Dobu, Umělecký měsíčník či Lumír, ze zahraničních listů otiskoval jeho články německý Der Auftakt a francouzské La Revue Musicale nebo Journal des Debats. V  rámci své redaktorské činnosti pro Hudební Revui se významně účastnil polemik s  konkurenčním listem Smetana, zejména se svým školitelem Zdeňkem Nejedlým; jejich spor vrcholil v  letech 1914–16 pří o „pokrokovost“ v  hudbě a o Janáčkovu Její pastorkyni. Ze Štěpánovy publicistické činnosti jsou ceněny především hudebně esteticky zaměřené studie a hlavně pak zasvěcené, pohotové a nezaujaté kritiky, ve kterých vynikl i Štěpánův talent literární.
 
Přínos Václava Štěpána pro hudební vědu spočívá ve dvou disciplínách – v hudební teorii a hlavně v  hudební estetice. V  prvním případě se jedná o popsání tzv. sémantické analýzy, kterou uplatňoval především při rozborech děl Josefa Suka a Vítězslava Nováka. Nejreprezentativnější Novákovské a Sukovské analýzy shromáždil do knihy Novák a Suk. Nejzásadnějším estetickým dílem Štěpánovým je jeho disertační práce Hudební symbolika a příbuzné zjevy v programní hudbě. Tuto a dalších pět statí, studií, článků a kritik uspořádal k  vydání pod názvem Hudebně-estetické práce, k  vydání však nedošlo. Štěpán se zaměřoval především na současnou estetickou problematiku (Estetický problém současné hudby), tedy na spor o programní a absolutní hudbu, o Janáčka, o pokrok a konservativismus, o neoklasicismus a neoformalismus atp. Estetiku též vyučoval na pražské konzervatoři, a to v  letech 1919–31.
 
=== Výběr z literárního díla: ===
* Mírní konservativci a rozhodní pokrokovci. Situační úvodník (Hudební Revue 7, 1913, s. 1–8).
* Hudební symbolika a příbuzné zjevy v programní hudbě (Hudební Revue 7, 1913, s. 57–61, 119–124, 311–328, 446–455, 508–519).
Řádek 42 ⟶ 49:
* Ottův slovník naučný nové doby (některá hesla s hudební tematikou)
 
== Klavírista ==
Ještě před ukončením Štěpánova studia hry na klavír měla pražská veřejnost možnost poznat v  něm mimořádně nadaného doprovázečedo provázeče i sólistu, později žádaného interpreta soudobých děl, roku 1911 provedl premiéru Pana a Exotikonu Vítězslava Nováka. Významná byla jeho spolupráce s  Ševčíkovým-Lhotského kvartetem, v  triu s  houslistou Jindřichem Bastařem a violocellistou Františkem Pourem. Jako klavírní virtuos dobyl úspěchů i v  zahraničí, zejména v  Paříži, kde vystoupil poprvé roku 1919 s  Českým kvartetem, dále také v  Německu, Velké Británii, Jugoslávii a Švýcarsku. Vystupoval i se svojí chotí Ilonou. Velkolepým vyvrcholením Štěpánovy virtuosní dráhy pak byl koncert uspořádaný k padesátinám Josefa Suka r. 1924, kde osobně souborně provedl oslavencovo klavírní dílo. Na tento počin navázal jeho syn Pavel, který souborné klavírní dílo Josefa Suka nahrál a získal za něj zlatou desku., Od roku 1935 vyučoval na pražské konzervatoři i hru na klavír, roku 1941 byl jako mimořádný profesor povolán na mistrovskou školu.
 
== Účastník veřejného a hudebního života ==▼
Václav Štěpán hrál důležitou úlohu v  meziválečné organizaci českého i zahraničního hudebního života. Václav Štěpán byl členem spolku [[Umělecká beseda]]. Spolu s [[František Janda| Františkem Jandou]] a tímto spolkem založil stejnojmenné družstvo Umělecká Beseda, které dokončilo v r. [[1925]] budovu Umělecká Beseda na [[Malá Strana| Malé Straně]] v [[Praha|Praze]]. Spolu s [[František Janda| Františkem Jandou]] byli členy (spoluvlastníky) výše uvedeného družstva a v budově Umělecké Besedy bydleli.▼
 
V letech 1920–27 byl místopředsedou [[Spolek pro komorní hudbu|Spolku pro komorní hudbu]], části Československé sekce [[ISCM]], 1924 a 1925 delegátem Československé republiky v  ISCM v  [[Curych]]u, od roku [[1924]] člen hudebního odboru [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].▼
▲==Účastník veřejného a hudebního života==
▲Václav Štěpán hrál důležitou úlohu v meziválečné organizaci českého i zahraničního hudebního života. Václav Štěpán byl členem spolku [[Umělecká beseda]]. Spolu s [[František Janda| Františkem Jandou]] a tímto spolkem založil stejnojmenné družstvo Umělecká Beseda, které dokončilo v r. [[1925]] budovu Umělecká Beseda na [[Malá Strana| Malé Straně]] v [[Praha|Praze]]. Spolu s [[František Janda| Františkem Jandou]] byli členy (spoluvlastníky) výše uvedeného družstva a v budově Umělecké Besedy bydleli.
▲1920–27 byl místopředsedou [[Spolek pro komorní hudbu|Spolku pro komorní hudbu]], části Československé sekce [[ISCM]], 1924 a 1925 delegátem Československé republiky v ISCM v [[Curych]]u, od roku [[1924]] člen hudebního odboru [[Česká akademie věd a umění|České akademie věd a umění]].
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Štěpán_(klavírista)“