Všeobecný zákoník občanský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Wikiodkazy, úprava úvodu
Řádek 17:
| oblast = [[občanské právo]]<br />[[rodinné právo]]
}}
'''Všeobecný zákoník občanský''' (německy ''Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie'', zkratka '''ABGB'''), v české právní praxi označovaný jako '''obecný zákoník občanský''' (ve zkratce '''o. z. o.'''), byl základem [[občanskéObčanské právo|občanského práva]] v habsburské monarchii po celé [[19. století]] až do jejího zániku. Všeobecný občanský zákoník byl vyhlášen [[1. červen|1. června]] [[1811]] patentem císaře [[František I.|Františka I.]] č. 946 Sb. z. s. s platností pro všechny země [[Rakouské císařství|rakouského císařství]], vyjímaje [[Země Koruny svatoštěpánské|země koruny uherské]]. Na [[Česko|českém]] území byl platným právem prakticky až do vydání nového zákoníku práce v roce 1965, ačkoliv rozsáhléprakticky pasážecelý nahradilybyl novénahrazen československétzv. kodexy[[Občanský zzákoník let(Československo, 1950)|středním aobčanským 1964zákoníkem]] z roku 1950.
 
Zákoník vycházel nejen z tradic [[Římské právo|římského práva]], ale především zohledňoval koncepci [[Přirozené právo|přirozeného práva]].
'''Všeobecný zákoník občanský''' (německy ''Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie'', zkratka '''ABGB'''), v české právní praxi označovaný jako '''obecný zákoník občanský''' (ve zkratce '''o. z. o.'''), byl základem [[občanské právo|občanského práva]] v habsburské monarchii po celé [[19. století]] až do jejího zániku. Všeobecný občanský zákoník byl vyhlášen [[1. červen|1. června]] [[1811]] patentem císaře Františka I. č. 946 Sb. z. s. s platností pro všechny země rakouského císařství, vyjímaje země koruny uherské. Na českém území byl platným právem prakticky až do vydání nového zákoníku práce v roce 1965, ačkoliv rozsáhlé pasáže nahradily nové československé kodexy z let 1950 a 1964.
 
Zákoník vycházel nejen z tradic římského práva, ale především zohledňoval koncepci přirozeného práva.
 
== Členění zákoníku ==