Zelené řasy: Porovnání verzí

 

== Stavba ==

Rozměry buňky jsou velice různé – extrémem jsou v tomto ohledu řasy ''[[Ostreococcus|Ostreococcus tauri]]'' (velikost buňky pouhý jeden [[mikrometr|μm]]<ref>{{Citace periodika| pmid = 17460045| issn = 0027-8424| ročník = 104| číslo = 18| strany = 7705-10| příjmení = Palenik| jméno = Brian| spoluautoři = Jane Grimwood, Andrea Aerts, Pierre Rouzé, Asaf Salamov, Nicholas Putnam, Chris Dupont, Richard Jorgensen, Evelyne Derelle, Stephane Rombauts, Kemin Zhou, Robert Otillar, Sabeeha S Merchant, Sheila Podell, Terry Gaasterland, Carolyn Napoli, Karla Gendler, Andrea Manuell, Vera Tai, Olivier Vallon, Gwenael Piganeau, Séverine Jancek, Marc Heijde, Kamel Jabbari, Chris Bowler, Martin Lohr, Steven Robbens, Gregory Werner, Inna Dubchak, Gregory J Pazour, Qinghu Ren, Ian Paulsen, Chuck Delwiche, Jeremy Schmutz, Daniel Rokhsar, Yves Van de Peer, Hervé Moreau, Igor V Grigoriev| titul = The tiny eukaryote Ostreococcus provides genomic insights into the paradox of plankton speciation | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America| rok = 2007| periodikum = Proc Natl Acad Sci U S A.| url = http://www.pubmedcentral.nih.gov/articlerender.fcgi?tool=pubmed&pubmedid=17460045 |jazyk=anglicky}}</ref>), na opačném konci spektra je třeba obrovská mnohojaderná buňka [[lazucha|lazuchy]] (''Caulerpa'', až jeden metr<ref>{{citace elektronické monografie | url = http://www.brookscole.com/biology_d/templates/student_resources/0030270448_tobin/webbit/ch04-01.html | titul = Caulerpa, The World's Largest Single-celled Organism? | příjmení= Jensen|jméno= Mari N |jazyk=anglicky}}</ref>). Buňky obsahují typickou [[eukaryotická buňka|eukaryotickou výbavu]] a navíc [[plastid]]y primárního typu.

 

 

[[Chloroplast]]y mají dvě obalné [[buněčná membrána|membrány]] (vznikly totiž [[primární endosymbióza|primární endosymbiózou]] stejně jako u ostatních rostlin).<ref>{{Citace monografie

}}</ref> [[Tylakoid]]y srůstají v lamely, ale netvoří [[granum|grana]]. [[Pyrenoid]]y jsou uvnitř chloroplastu, někdy tam je navíc červenavé [[světločivná skvrna|stigma]].<ref name=kalina /> Hlavní zásobní látkou je většinou [[škrob]] (α-1,4-glukan).<ref name=margulis /> Zelené řasy mají v typickém případě dva nebo čtyři [[bičík]]y.<ref name=margulis /> [[Buněčná stěna]] je zpravidla [[Celulóza|celulózní]] a [[pektin]]ózní, někdy je však nahrazena stěnou z [[xylóza|xylózy]] (u některých [[trubicovky|trubicovek]], ''Bryopsidophyceae''). Obecně bývají jejich stěny zpevněny [[uhličitan vápenatý|uhličitanem vápenatým]], [[křemík|křemičitými]] sloučeninami či vzácně i jinými látkami.<ref name=margulis />

 

{{podrobně|Stélka#Typy stélek řas}}

Zelené řasy jsou často jednobuněčné, ale několikrát v evoluční historii zelených řas vznikla do určité míry i mnohobuněčnost.<ref name=margulis /> Podoba zelených řas je rozmanitá - od vláken po trubice, jednoduchých listů až mnohem složitějších. Mají různé typy [[stélka|stélek]] - od mikroskopických jednobuněčných až po makroskopické. Mnohé ze zelených řas jsou relativně primitivní jednobuněčné organizmy, často s jediným [[plastid]]em, ale jiné skupiny zelených řas vykazují zvyšující se úroveň vnitřní organizace. Existují tak i zelené řasy jakožto mnohobuněčné rostliny se složitou vnitřní organizací a řízeným růstem a vývojem ([[parožnatky]]), které se považují za nejbližší žijící příbuzné [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]. Mnoho znaků zelených řas je stejných jako u vyšších rostlin, jsou jim totiž mnohem blíže příbuzné než řasám [[hnědé řasy|hnědým]] a [[červené řasy|červeným]].

 

Ve většině případů dochází pravidelně i k pohlavnímu rozmnožování. To má klasické schéma, při němž nejprve splynou [[cytoplazma|cytoplazmy]] obou pohlavních buněk (tzv. [[plazmogamie]]), načež splynou [[buněčné jádro|jádra]] ([[karyogamie]]). Takto vzniklá [[zygota]] obvykle prochází stádiem klidu (tzv. [[zygospora]]). Pohlavní buňky vznikají z [[vegetativní]]ch buněk nebo v [[gametangium|gametangiích]], mohou mít různý tvar a různou pohyblivost (trend směřuje k [[oogamie|oogamii]]). Někdy však jsou od sebe pohlavní buňky různého pohlaví k nerozeznání (zuv. [[izogamie]]). V tom případě se tyto „pohlavní typy“ (mating types) často označují znaménky + a -.<ref name=kalina /><ref name=margulis />

 

Žijí ve sladkých i slaných vodách, kde se přichycují na kameny ve skalnatých pobřežích. Zde přežijí jen díky svému pružnému tělu a schopnosti splývání na vlnách, jinak by je příbojové vlny rozdrtily. Daří se jim hlavně v mělkých, tropických lagunách, kde se vyskytují nejčastěji rody ''[[Caulerpa]]'', ''[[Halimeda]]'' a ''[[Udotea]]'' Dále můžeme zelené řasy spatřit v půdě, na kamenech, na rostlinách, v teplotních extrémech. Jsou důležitými [[primární producent|primárními producenty]] a jsou významnou složkou potravy mnoha organismů. Některé zelené řasy (''[[Trebouxia]]'') tvoří fotosyntetizující část [[lišejník]]ů, některé zase jsou původci infekčních onemocnění (např. ''[[Prototheca]]'', ''[[Chlorella]]'').

 

}}}}

 

 

Někteří zástupci, např. druhy [[rod (biologie)|rodů]] ''[[Chlorella]]'' (zelenivka) nebo ''[[Dunaliella]]'' jsou využíváni jako zdroj potravinářských barviv nebo přímo k výživě lidí i hospodářských zvířat. Makroskopické zelené řasy se také často používají jako ozdobné rostliny v [[Akvárium|akváriích]]. Často se také využívají ve farmaceutickém průmyslu jako přírodní léčivo.

 

== Odkazy ==

 

<references group="pozn" />

 

{{Portály|Rostliny}}

[[Kategorie:Nižší rostliny]]

[[Kategorie:Zelené řasy| ]]

 

[[ar:طحالب خضراء]]

[[bg:Зелени водорасли]]

[[ca:Alga verda]]

[[de:Grünalge]]

[[eo:Verda algo]]

[[fr:Algue verte]]

[[hr:Zelena alga]]

[[hu:Zöldmoszatok]]

[[ja:緑藻]]

[[nl:Groenwieren]]

[[sk:Zelené riasy]]

[[sl:Zelene alge]]

[[sv:Grönalger]]

[[uk:Зелені водорості]]

[[vi:Tảo lục]]