Přídavné spalování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
interwiki, kategorie, větší úpravy textu |
|||
Řádek 1:
[[Soubor:J58_AfterburnerT.jpeg|thumb|right|Test přídavného spalování motoru Pratt & Whitney J58]]
'''Přídavné spalování''' nebo také '''forsáž''' je zařízení
Účelem
== Nevýhody ==
▲Přídavné spalování je zařízení, přidávané k některým druhům proudových motorů, zejména vojenských letounů. Poprvé bylo vyvynuto pro projekt letounu [[Miles M.52]] ==, během posledních pár let Druhé Světové valky.
Palivo je vstřikováno do
▲Účelem [[přídavného spalování]] je obstarání dočasného zvýšení [[tahu]] proudového motoru pro situace, kdy je vyžadováno krátkodobé, rapidní zvýšení výkonu stroje, jako vzlet, bojové manévry, nebo nadzvukový let. Zvýšení [[tahu]] je dosaženo vstřikováním paliva přímo do [[výtokové trysky]] za turbínou. Palivo je zažehnuto horkými [[výtokovými plyny]] a zvyšuje okamžitě tah proudového motoru zhruba o jednu třetinu. Samotný princip jej dělá velmi náročným na spotřebu paliva, proto se používá pouze v určitých situacích, po omezenou dobu. Vyjímkou může být motor [[Patt & Whitney J58]], neboli motor, užitý k pohonu legendárního [[SR-71 Blackbird]], který je konstruován pro dlouhodobé lety v režimu zapnutého přídavného spalování.
Přídavné spalování vytváří markantní nárust tahu,
==
Jediné civilní letouny, vybavené motory s přídavným spalováním jsou [[Concorde]] a [[Tupolev Tu-144]], které používají
[[Kategorie:Letecká terminologie]]
▲Palivo je vstřikováno do [[výtokové trysky]], kde [[výtokové plyny]] už spotřebovaly většinu kyslíku při hoření ve spalovací komoře proudového motoru. Proto je přídavné spalování velice neefektivní, vzhledem k množství paliva, které spotřebuje. Jeho efekt také slábne s přibývající letovou výškou, jak se tlak ve výtokové trysce úměrně snižuje. Naopak na příkladu SR-71 můžeme vidět, že je tento letoun relativně učinný právě ve velkých výškách, při rychlostech přesahujících Mach 3 a v režimu "wet" (mokrý, čili přídavné spalování zapnuto). Je to ale dáno unikátní konstrukcí motorů ([[turbonáporové]], s [[ramjet]] efektem) a jednoúčelovou konstrukcí celého letounu, který byl projektován pouze za účelem velice rychlého letu ve velkých výškách. Proudové motory mohou být přizpůsobeny pro vetší účinnost bud pro režim wet, nebo dry. Bohužel, letoun s motorem uzpůsobeným pro režim letu "wet", bude sice relativně účinný a úsporný při použití přídavného spalování, zato žíznivý v režimu letu bez forsáže. Inženýři musejí vždy vytvořit kompromis mezi těmito dvěma extrémy.
▲Přídavné spalování vytváří markantní nárust tahu, stejnětak jako úchvatné dlouhé plameny, šlehající z trysek motoru. V plamenech můžeme vidět tzv. [[shock diamonds]], neboli prstence, tvořené [[rázovými vlnami]] ve výtokových plynech.
[[de:Nachbrenner]]
▲Jediné civilní letouny, vybavené motory s přídavným spalováním jsou [[Concorde]] a [[Tupolev Tu-144]], které používají "wet" režim při startu a pro zkrácení času, stráveného v [[transonickém]] režimu letu, s enormním odporem vzduchu (překonávání [[zvukové bariéry]]). Kromě těchto dvou civilních vyjímek, můžete motory s přídavným spalováním najít pouze ve [[vojenských]] a [[experimentálních letounech]].
[[en:Afterburner (engine)]]
[[fr:Postcombustion]]
[[is:Afturbrennari]]
[[it:Postbruciatore]]
[[nl:Naverbrander]]
[[ja:アフターバーナー]]
[[no:Etterbrenner]]
[[fi:Jälkipoltin]]
[[ru:Форсаж]]
[[sv:Efterbrännkammare]]
[[zh:後燃器]]
|