Furmint: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Víno: linky, |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 26:
Největší plochy vinic této odrůdy dnes najdeme v Maďarsku, v oblasti Tokaj-Hegyalja, kde tvoří základ (60-70%) pro výrobu tokajských vín, ale i v oblasti Somló, roku 1998 byl Furmint vysazen celosvětově na ploše cca 2.000 hektarů, z toho 1.600 hektarů bylo právě v Maďarsku. Dále se odrůda pěstuje také v rumunské Transylvánii, v oblasti Tirnava, na Ukrajině, zejména na Krymském poloostrově, v Moldavsku a Zakarpatsku, v rakouském Burgenlandu, v Chorvatsku, ve Slovinsku (pod názvem ''Šipon'' obzvláště v regionu Ljutomer) a ve Francii (dép. Gard, Hérault, Aude, tvoří zde součást cuvée vín AOC Palette), ale na malých plochách ji najdeme též například v Jihoafrické republice a v Alžírsku.
Odrůda není zapsána do [[Státní odrůdová kniha ČR|Státní odrůdové knihy České republiky]] a není ani odrůdou, povolenou k výrobě zemských vín. Ojediněle ji najdeme ve společných výsadbách, často pod některým ze synonymních názvů, takže ani sám vinař neví, že pěstuje právě odrůdu ''Furmint''. Na Slovensku, kde je registrovanou odrůdou, je pěstována výlučně na východě, v tokajské oblasti, kde společně s odrůdou ''[[Hárslevelü]]'' ''([[Lipovina)]]'' tvoří základ tokajského sortimentu.
== Název ==
Řádek 42:
== Pěstování ==
Odrůda špatně odolává mrazu (pouze do -15°C), v letech s nepříznivým počasím v době květu trpí též sprcháváním květenství. Výnosy dává středně vysoké, ale značně nepravidelné. Preferuje dlouhý řez na 7-8 [[Očko|oček]] při zatížení 30-35 oček na keř. Za účelem zvýšení výnosů a snížení hráškovatění bobulí je účelné pěstovat révu ve smíšené výsadbě, kde Furmint tvoří 30% a Harslevelü 70%. Mošt má živou aciditou, vysoký potenciální obsah alkoholu a výrazné aroma, je tou nejdůležitější surovinou pro výrobu tokajského vína v Maďarsku, kde při pozdní sklizni dosahuje [[Moštoměr|cukernatost]]i až 27-33 %. Typickou vlastností je vysoká mineralita moštu, podpořená sopečným podložím tokajské oblasti.
=== Fenologie ===
Řádek 58:
Charakter výsledného vína je velmi závislý na tom, zda je víno vyrobeno [[Reduktivní kvašení|reduktivní]] technologií nebo [[Oxidativní kvašení|oxidativní]] metodou. [[Tokajské víno|Tokajská vína]] jsou vyráběna oxidativní metodou a převážně nejsou vyráběna jako odrůdová, jsou to [[cuvée]] povolených tokajských odrůd. Vyrábějí se jako Tokajské stolní (11% obj. alkoholu), Tokajské samorodné suché (13% obj. alkoholu), Tokajské samorodné sladké (14% obj. alkoholu, vyšší zbytkový cukr) a Tokajský výběr (aszu) dvojputňový až šestiputňový (podle počtu puten cibéb, přidaných do 135 l tokajského vína). Velmi vzácně se vyrábí i nejdražší, osmiputňový výběr, Eszencia. Vína se od sebe odlišují nejen rozdílným obsahem alkoholu a zbytkového cukru, ale i intenzitou zvláštního, specifického aroma (tzv. chlebovina).
Mimo tokajskou oblast lze při zvláštní péči a přízni počasí vyrobit odrůdová, zlatožlutá až slámově žlutá, suchá a řízná, extraktivní, parfémovaná vína vyšší acidity s obsahem alkoholu často přesahujícím 13 %, v mládí s [[buket]]em přezrálých jablek, později heřmánku a medu, někdy i s kovovými tóny, s aroma hrušek, při plném vyzrání i skořice, čokolády, koření, kouře, tabáku, čaje. Pro sladká vína jsou typické meruňky, marcipán, červený pomeranč, cukroví. V případě reduktivního kvašení se mohou ve vůni objevovat tóny jablek, hrušek, limetky, grapefruitu, ananasu či letních květin, v chuti pak med a kořenitost. V poslední době jsou s úspěchem připravována i bariková odrůdová vína. V Rakousku je z hroznů odrůdy ''Furmint'' vyráběno sladké dezertní víno přívlastku
== Odkazy ==
| |||