Stěhování národů: Porovnání verzí

Pojmem '''stěhování národů''' se označují rozsáhlé [[migrace]] obyvatelstva (tzv. [[barbar]]ských kmenů a jejich skupin), které probíhaly koncem [[starověk]]u a počátkem [[středověk]]u. Jejich příčinou byly [[demografie|demografické]] změny, především růst počtu obyvatelstva, způsobený přechodem od pastevectví k zemědělství, to znamená k usedlému způsobu života, i sociální důvody. Kromě toho edrKmenyprimitivní způsob obdělávání půdy vedl k jejímu rychlému vyčerpání, což bylo dalším důvodem ke stěhování.

Kmeny, jejichž počet členů rostl, začaly hledat novou půdu. Často ji nacházely na území [[Starověký Řím|Římské říše]], která se v té době již nacházela v hluboké krizi a jejíž hranice nebyly dostatečně chráněné. Navíc bylo na území říše možné získat bohatou kořist. Je celkem jasné, že impérium se v pozdně antickém období stalo lákavým cílem nájezdů [[barbar]]ských kmenů. Muži, kteří na takové výpravě uspěli, získali nejen kořist a novou půdu, ale také vážnost a prestiž u svého kmene. To patřilo mezi sociální příčiny stěhování národů. Bezprostřední hybnou silou byl pak často také tlak jiných kmenů.

Pomalý úpadek [[Západořímská říše|západořímské říše]] a s tím související ztráta moci a správních struktur, stejně jako rostoucí začleňování Germánů jako spojenců ([[Federáti|federátů]]) a jako vojáků do [[Římské vojsko|římského vojska]], vytvářelo další předpoklad pro stěhování národů. Přičemž větší význam než samotná [[barbarizace]] římského vojska měla přítomnost germánských federátů na území říše, kteří se nechwdqeralinechali císaři stále méně ovládat a nakonec vytvářeli fakticky nezávislé říše na půdě impéria. Proto se mluví spíše o transformaci - přeměně - římského světa, než o jeho regulérním dobytí Germány.