|
Termín „pletivo“ je zejména v poslední době na ústupu, mimo čistou [[botanika|botaniku]] (například v [[genetika|genetice]] a [[molekulární biologie|molekulární biologii]]) se částečně již prosazuje slovo [[tkáň]] jakožto obecný termín pro živočišné tkáně i rostlinná pletiva. Příčinou je, že rozdělení pletiva a tkáně je do jisté míry umělé a že řada dalších jazyků ([[angličtina]]) toto rozlišení vůbec nezná.
== Dělení rostlinných pletiv ==
[[File:Arabidopsis-epiderm-and-trichome.jpg|thumb|Pohled na pokožku rostlin ([[skenovací elektronový mikroskop|SEM mikroskopie]])]]
Přesto mohou být pletiva dělena podle různých hledisek:
=== Podle tloušťky buněčných stěn a mezibuněčných prostor ===
Odlišná tloušťka [[Buněčná stěna|buněčných stěn]], která vzniká při sekundárním tloustnutí stěn, předurčuje zvláště budoucí fyzikální vlastnosti pletiva - jako je pevnost, odolnost, pružnost nebo naopak dužnatost či nadýchanost pletiva.
*'''[[Parenchym]]''' - tvořen tenkostěnnými [[buňka]]mi s četnými mezibuněčnými prostory ([[interceluláry]]). Toto pletivo je velmi tvrdé a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv. Podle konkrétní funkce se často vymezují speciální druhy parenchymu:<ref name=vinter />
**[[Palisádový parenchym]] - buňky jednosměrně protáhlé, kolmé k povrchu (hlavní [[fotosyntéza|fotosyntetizující]] pletivo v [[list]]ech)
**[[Merenchym]] - kulovité buňky (př. výplně v mladých částech [[rostliny|rostlin]])
**[[Aerenchym]] - oválné buňky, s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné [[vzduch]]em (častá [[adaptace]] u vodních rostlin)
**[[Aktinenchym]] – aerenchym z mrtvých buněk hvězdicovitého tvaru s velkými mezibuněčnými prostory
**[[Hydrenchym]] – řídké pletivo sloužící např. u [[kaktus]]ů jako zásobárna vody
**[[Prosenchym]] - protažené [[buňka|buňky]] s šikmými přepážkami, nejsou zde žádné mezibuněčné prostory, (př. [[cévní svazky]])
**[[Chlorenchym]] – parenchym s primárně [[fotosyntéza|fotosyntetickou]] funkcí, obsahuje [[plastid]]y
**[[Transferový parenchym]] – umožňuje transport na krátkou vzdálenost
*'''[[Kolenchym]]''' - [[Buňka|buňky]] mají stěny výrazně ztlustlé v rozích či po stranách (př. [[řapík]]y [[list]]ů), to jim dává zároveň velkou pružnost, či ohebnost, zároveň ale i houževnatost.
**Rohový kolenchym - ztlustlý v rozích
**Deskový kolenchym - ztlustlý v stěnách rovnoběžných s povrchem orgánu
**Mezerový kolenchym - ztlustlý v místech, kde se stýká s intercelulárami
*'''[[Sklerenchym]]''' - silně ztlustlé [[Buněčná stěna|buněčné stěny]], [[Buňka|buňky]] propojeny [[Plasmodesma|plasmodesmaty]]. Často bez živého obsahu, jednotlivé buňky - [[sklereidy]]. Mají nejčastěji strukturně zpevňovací funkci. (př. stěna [[Pecka (plod)|pecky]], kamenné hrudky v dužině [[hrušeň|hrušky]]…)
=== Podle funkce (resp. podle stupně vývoje) ===
U rostlin si některé typy buněk a pletiv ponechávají schopnost dělit se, po celou dobu života organismu. Rostlina nemůže na vnější podměty reagovat přímým pohybem tak jako živočichové, proto uplatňuje vůči vnějším impulsům koordinovaný [[růst]]. Pro možnost neustálého přírůstku si udržuje několik typů růstově aktivních pletiv, která jsou rozložena v zónách, kde je růst možné předpokládat a další pletiva, která musí tyto zóny vyživovat, chránit a nebo zabezpečovat rozmnožování druhu. Ovykle se podle stupně vývoje dělí pletiva takto:<ref name=votrubova />
*'''Dělivá pletiva''' ([[meristém]]y)
**Původní ([[protomeristémy]]) - na růstovém vrcholku [[stonek|stonku]] a [[kořen]]e
**Prvotní ([[primární meristémy]]) - vznikají z protomeristému, postupně se mění na pletiva trvalá
**Druhotná ([[sekundární meristémy]]) - vznikají obnovením dělivé funkce trvalého pletiva ([[kambium]], [[felogén]]) u rostlin s druhotným tloustnutím (rostliny, jejichž stonky/kořeny během vývoje tloustnou - hlavně [[dřevina|dřeviny]]).
**Skrytá (latentní meristémy) - buňky dělivého pletiva roztroušené na některých místech mezi buňkami trvalých pletiv, aktivují se jen za určitých okolností
*'''Pletiva trvalá'''
**Krycí ([[Pokožka (rostliny)|pokožka]], [[průduch]]y, [[trichom]]y, [[hydatoda|hydatody]], [[korek]]…)
**Vodivá ([[cévní svazek|cévní svazky]] s částí [[dřevo|dřevní]] ([[xylém]]) a [[lýko]]vou ([[floém]])
**Základní (v prostoru mezi krycími a vodivými): má základní funkce, jako je [[fotosyntéza]], zásoba živin a vody, někdy nadlehčují rostliny, někdy vyměšují [[pryskyřice]] a [[silice]]
**Zpevňovací
== Nepravá pletiva hub ==
| 