Wikipedie

Evropský parlament: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Obsah stránky nahrazen textem „neexistuje“
m Verze 8125886 uživatele 46.229.116.186 (diskuse) zrušena-vandalismus
Řádek 1:
{{Aktualizovat}}
neexistuje
{{Politika Evropské unie}}
[[Soubor:Europarl logo.svg|thumb|Logo Evropského parlamentu]]
[[Soubor:European-parliament-brussels-inside.JPG|thumb|Jednací místnost v budově EP v Bruselu]]
{{Politické skupiny 7. Evropského parlamentu}}
'''Evropský parlament''' (EP) je jeden z orgánů [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU). Jeho smyslem je reprezentovat zájmy občanů Evropské unie. [[Poslanec|Poslanci]] Parlamentu jsou voleni přímou volbou každých pět let. První přímé volby do Evropského parlamentu byly v červnu [[1979]]. Poslanci jsou v jednotlivých zemích EU voleni podle zásad [[poměrné zastoupení|poměrného zastoupení]] v tajné volbě všemi občany EU, jednotlivé volební systémy se však liší. V [[Belgie|Belgii]], [[Lucembursko|Lucembursku]], [[Řecko|Řecku]] a na [[Malta|Maltě]] jsou volby pro občany povinné.
 
Parlament má (po rozšíření Evropské unie na 27 členů) 736 poslanců (před rozšířením to bylo 732). Počet zástupců z jednoho státu je určen [[Maastrichtská smlouva|Maastrichtskou smlouvou]] (Smlouva o Evropské unii/ SEU/ Smlouva o EU). Maastrichtská smlouva také určila, že každý občan [[Členové EU|členské země EU]], který žije v jiné zemi EU, může v této zemi také volit poslance EP. [[Smlouva z Nice]] zvýšila maximální počet poslanců na 785 a změnila početní zastoupení jednotlivých zemí, aby tak vytvořila místo pro budoucí nové členy EU ([[Česko]] mělo 24 poslanců). Sídlem EP je [[Štrasburk]] (plenární zasedání), ale Parlament pracuje také v [[Brusel]]u (výbory, schůze [[Politická skupina Evropského parlamentu|politických skupin]]) a [[Lucemburk]]u (sekretariát).
 
Ačkoliv Evropský parlament nevytváří zákony jako národní parlamenty, smlouvy přijaté od roku [[1992]] značně rozšířily pravomoce EP. Základní pravomoce EP jsou '''legislativní, rozpočtová a kontrolní'''. Také '''politická role''' Parlamentu v EU postupně roste.
 
== Legislativní pravomoc ==
[[Maastrichtská smlouva]] umožnila Parlamentu [[Spolurozhodování EP|spolurozhodovat]] s [[Rada Evropské unie|Radou EU]] o návrzích zákonů. Parlament tak společně s Radou přijímá zákony (nařízení, směrnice) navržené [[Evropská komise|Evropskou komisí]]. Parlament musí s návrhem zákona souhlasit, jinak takový návrh nevstoupí v platnost. [[Spolurozhodování EP|Spolurozhodování]] se vztahuje, mimo jiné, na volný pohyb pracovníků, ustanovení vnitřního trhu, výzkum a technologický rozvoj, životní prostředí, ochranu zákazníků, vzdělání, kulturu a zdraví. V dalších oblastech Parlament pouze vyjadřuje svůj názor (např. daně). V otázkách měnové politiky zase může jeho nesouhlas Rada přehlasovat pouze jednomyslně (procedura spolupráce).
 
Pro přijímání textů legislativního či jiného charakteru Evropský parlament užívá, stejně jako jeho národní protějšky, systém zpravodajů. Tento systém spočívá v tom, že o jednotlivé texty (buď návrhy [[Evropská komise|Evropské komise]] či parlamentní rezoluce) se stará zpravodaj (vybraný poslanec v rámci příslušného výboru). Tento poslanec vypracovává, ve spolupráci se sekretariátem, pozici EP k dané otázce (zprávu), například k návrhu Komise. Zpravodaj pak přijímá a zapracovává pozměňovací návrhy ostatních poslanců. Ostatní frakce pak ještě jmenují každá svého „stínového zpravodaje“, který komunikuje se zpravodajem, formuluje mu pozici své [[Politická skupina Evropského parlamentu|politické skupiny]] a vypracovává pro svou skupinu návod, jak o jednotlivých pozměňovacích návrzích a o textu samotném mají jeho kolegové a kolegyně z klubu hlasovat. Jakmile je text v nějaké podobě schválen ve výboru, jde na plénum. Tento proces se opakuje jednou nebo vícekrát (čtení), podle druhu legislativního postupu a v závislosti na tom, zda se podaří dospět ke shodě s Radou. Na plénu poslanci hlasují většinou přítomných poslanců, nebo absolutní většinou v rámci spolurozhodovací procedury (většina všech poslanců). Pro odvolání Evropské komise je potřeba dvou třetinová většina.
 
== Rozpočtová pravomoc ==
Parlament rozhoduje o rozpočtu EU společně s [[Rada Evropské unie|Radou]]. Rozpočet nevstoupí v platnost, dokud ho nepodepíše předseda EP. Parlament má poslední slovo v mnoha rozpočtových položkách, ale zemědělské výdaje může pouze doplnit; poslední slovo u této položky má Rada. Parlament může rozpočet zamítnout; jednání o rozpočtu pak začíná nanovo. EP v minulosti rozpočet zamítl dvakrát, ale od roku [[1986]] tuto silnou pravomoc nepoužil. Parlament také kontroluje, jak jsou rozpočtové výdaje využity.
 
== Dozorčí pravomoc ==
Parlament dohlíží na všechny aktivity [[Evropská unie|Unie]]. Tato pravomoc byla původně vyhrazena pouze pro aktivity [[Evropská komise|Komise]], nyní je ale rozšířena i na [[Rada Evropské Unie|Radu ministrů]] a orgány zodpovědné za [[Společná zahraniční a bezpečnostní politika|zahraniční a bezpečnostní politiku]]. Parlament hrají klíčovou roli při jmenování Komise: ratifikuje prezidenta Komise a vede slyšení o každém navrženém komisaři; poté rozhoduje o jmenování Komise jako celku v hlasování o důvěře. EP a jeho členové mohou komisi interpelovat. EP má také právo vyjádřit komisi nedůvěru a tak ji přinutit k rezignaci. Tuto pravomoc ovšem Parlament zatím nikdy nevyužil, přestože se k tomu již schylovalo v roce 1999 (Santerova komise odstoupila ještě před hlasováním v Evropském parlamentu). V současné době se hodně hovoří i o tom, že by politická orientace Evropské komise měla odpovídat většině v EP vzešlé z voleb (funkční období Komise a EP jsou sladěna). Občané EU se mohou na EP obracet se svými peticemi. Pokud mají stížnosti proti činnosti orgánů EU, mohou se obrátit na Evropského veřejného ochránce práv, který spadá pod EP. EP může také podávat žaloby k Evropskému soudnímu dvoru v oblasti mezinstitucionálních vztahů.
 
== Politická role ==
Politická role Parlamentu stále roste. [[Rada Evropské unie|Rada]] konzultuje s Parlamentem svá důležitá zahraničněpolitická rozhodnutí. Parlament vznáší na Radu dotazy a může vydávat doporučení. Mezinárodní události jsou předmětem parlamentních rozprav, které jsou zakončeny přijetím usnesení požadujících určitý zahraničněpolitický přístup [[Evropská unie|Unie]]. Přijetí každého nového člena EU a většina mezinárodních smluv musí být odsouhlasena Parlamentem. Evropský parlament přisuzuje značnou důležitost ochraně [[Základní lidská práva|lidských práv]] jak uvnitř, tak vně Unie. Používá svoji pravomoc souhlasu jako jeden z prostředků podpory vážnosti základních práv. Tuto pravomoc Parlament použil k zamítnutí několika finančních protokolů s jistými nečlenskými zeměmi na základě nedodržování lidských práv, čímž tyto země přinutil propustit politické vězně anebo přijmout mezinárodní zásady ochrany lidských práv. V roce [[1988]] Parlament založil [[Sacharovova cena za svobodu myšlení|Sacharovovu cenu za svobodu myšlení]], která se každoročně uděluje jednomu nebo více jednotlivcům nebo skupině, kteří se vyznamenali v boji za lidská práva. V roce [[1989]] byla tato cena udělena [[Alexander Dubček|Alexandru Dubčekovi]].
 
Každý občan [[Členové EU|členského státu EU]] je zároveň občanem Unie. [[Občanství EU]] doplňuje, nikoliv nahrazuje, národní občanství. Občané EU mají právo podávat petice k Evropskému parlamentu, právo předkládat své stížnosti evropskému veřejnému ochránci práv(ombudsmanovi), a právo oslovit jakýkoli orgán nebo instituci EU v jednom z [[úřední jazyky EU|úředních jazyků Unie]] (jazyky všech členských států EU) a obdržet odpověď ve stejném jazyce.
 
== Historie ==
'''Parlamentní shromáždění''' bylo zavedeno již v Pařížské smlouvě z roku [[1951]] ustavující [[Evropské společenství uhlí a oceli]]. Po vzniku [[Evropské společenství|Evropského hospodářského společenství]] a [[Evropské společenství pro atomovou energii|Euratomu]] v roce [[1957]] se pravomoce tohoto Shromáždění rozšířily i na oblasti působnosti těchto dvou společenství. Shromáždění bylo tvořeno zástupci národních parlamentů.
 
V roce [[1976]] došlo ke změně smluv a od roku [[1979]] byli poslanci voleni přímou volbou občany jednotlivých členských zemí. V prvních přímých volbách bylo zvoleno 518 poslanců.
 
[[Jednotný evropský akt]] v roce [[1986]] oficiálně změnil název Shromáždění na Evropský parlament a přidělil mu nové pravomoci. Nový název byl ale fakticky používán už od roku [[1962]].
 
Přistoupení nových členů a pozdější sjednocení [[Německo|Německa]] zvýšilo počet členů na 626.
 
[[Soubor:EP Groups 1979-2009.png|thumb|left|500px|'''Historie politických skupin v Evropském parlamentu (1979-2009):'''<br />
{|
|valign=top|
{{legenda|#3399FF|Konzervativci/Křesťanští demokraté (CD,EPP (79-92),EPP (92-99),FE,EPP-ED)}}
{{legenda|#0000FF|Konzervativci (C,ED,ECR)}}
{{legenda|#FF0000|Sociální demokraté (S,SOC,PES,S&D)}}
{{legenda|#990000|Komunisté/Krajní levice (COM,LU,EUL,EUL/NGL)}}
{{legenda|#FFFF00| Liberálové/Centristé (L,LD,LDR,ERA,ELDR,ALDE)}}
{{legenda|#99ffff|Národní konzervativci (UDE,EPD,EDA,UFE,UEN)}}
|valign=top|
{{legenda|#00FF00|Zelení (G)}}
{{legenda|#009900|Zelení/Regionalisté (RBW (84-89),RBW (89-94),G/EFA)}}
{{legenda|#999999|Heterogeneous (CDI,TGI)}}
{{legenda|#999999|Nezávislí (NI)}}
{{legenda|#ff9900|Euroskeptici (EN,I-EN,EDD,IND/DEM,EFD)}}
{{legenda|#000000|Nacionalisté/Krajní pravice (ER,DR,ITS)}}
|}
]]
{{-}}
== Počet poslanců ==
{| class="wikitable" style="text-align: right;"
|-
!&nbsp;
! style="width: 3.5em;" | Září<br />1952
! style="width: 3.5em;" | Březen<br />1957
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1973
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />1979
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1981
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1986
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />1994
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />1995
! style="width: 3.5em;" | Květen<br />2004
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />2004
! style="width: 3.5em;" | Leden<br />2007
! style="width: 3.5em;" | Červen<br />2009
! style="width: 3.5em;" | Prosinec<br />2010<br />(návrh)
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Německo}} ||18||36||36||81||81||81||99||99||99||99||99||99||99
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Francie}} ||18||36||36||81||81||81||87||87||87||78||78||72||74
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Itálie}} ||18||36||36||81||81||81||87||87||87||78||78||72||73
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Belgie}} ||10||14||14||24||24||24||25||25||25||24||24||22||22
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Nizozemsko}} ||10||14||14||25||25||25||31||31||31||27||27||25||26
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Lucembursko}} ||4||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6||6
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Spojené království}} ||&nbsp;||&nbsp;||36||81||81||81||87||87||87||78||78||72||73
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Dánsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||10||16||16||16||16||16||16||14||14||13||13
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Irsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||10||15||15||15||15||15||15||13||13||12||12
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Řecko}} ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||24||25||25||25||24||24||22||22
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Španělsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||60||64||64||64||54||54||50||54
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Portugalsko}} ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||25||25||25||24||24||22||22
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Švédsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||22||22||19||19||18||20
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Rakousko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||21||21||18||18||17||19
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Finsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||16||16||14||14||13||13
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Polsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||54||54||54||50||51
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Česko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||24||24||22||22
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Maďarsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||24||24||24||22||22
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Slovensko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||14||14||14||13||13
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Litva}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||13||13||13||12||12
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Lotyšsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||9||9||9||8||9
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Slovinsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||7||7||7||7||8
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Kypr}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||6||6||6||6||6
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Estonsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||6||6||6||6||6
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Malta}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||5||5||5||5||6
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Rumunsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||35||33||33
|-
| style="text-align: left;" | {{Vlajka a název|Bulharsko}}||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||18||17||18
|- style="font-weight: bold;"
| style="text-align: left;" |Celkem||78||142||198||410||434||518||567||626||788||732||785||736||754
|}
 
Protože navržený počet poslanců byl pro 27 členských zemí (tedy i pro předpokládaných 12 nových členů), zatímco nejdříve bylo přijato pouze 10 zemí, a celkový počet členů tak byl 25, [[Smlouva z Nice]] určila, že v takovém případě budou neobsazená poslanecká místa poměrně rozdělena mezi všechny členy Unie tak, aby celkový počet poslanců byl 732. Toto ustanovení platí přechodně pro parlamentní období 2004 – 2009. Když však v tomto období byly přijaty další dvě nové členské země, tito noví členové volili své zástupce do EP a počet poslanců tak dočasně překročil maximální počet 732.
 
[[Lisabonská smlouva]] určuje maximální počet poslanců na 751 celkově (předseda parlamentu však nemůže hlasovat) a 96 pro jeden členský stát.<ref>viz článek 14 konsolidovaného znění [[Smlouva o Evropské unii|Smlouvy o Evropské unii]]</ref> Vstoupila však v platnost až 1. prosince 2009, tedy několik měsíců po [[Volby do Evropského parlamentu 2009|volbách v roce 2009]]. [[Evropská rada]] proto navrhla dočasné zvýšení počtu poslanců na 754 (a způsob jejich výběru) do konce tohoto volebního období (ted do roku 2014), aby byla zachována proporcionalita při nemožnosti odebrat Německu existující mandáty během volebního období.<ref name=nav>[http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/09/st17/st17196.cs09.pdf Návrh 17196/09]</ref> Evropský parlament tento návrh schválil,<ref>[http://www.eppgroup.eu/press/showpr.asp?PRControlDocTypeID=1&PRControlID=9334&PRContentID=16057&PRContentLG=en Lisbon Treaty: European Parliament will have 754 MEPs until June 2014. Íñigo Méndez de Vigo MEP and Carlo Casini MEP]</ref> při včasné rafitikaci členskými státy by tak tato úprava mohla být platná od prosince 2010.<ref name=nav/>
 
== Orgány Evropského parlamentu ==
 
Práce Evropského parlamentu je jako u jiných parlamentů organizována v rámci výborů a pléna. Jedině text schválený na plénu je platný, přesto je práce výborů nepostradatelná. Nabízí totiž poslancům možnost specializace, takže o jednotlivých návrzích se jedná v rámci výborů mezi poslanci, kteří se dané oblasti blíže věnují. Evropský parlament má 20 stálých výborů, které vesměs tematicky odpovídají [[generální ředitelství|generálním ředitelstvím]] Evropské komise. Kromě výborů existují ještě podvýbory a také dočasné výbory svolávané k aktuálním tématům.
 
Vedle výborů má Evropský parlament ještě delegace. Je jich 33 a mají meziparlamentní charakter. Jedná se o kontakt s poslanci parlamentů třetích zemí z celého světa a také přidružených či kandidátských zemí. Vedle toho jsou v EP i delegace pro působení v parlamentních shromážděních EU-AKT (africké, karibské a tichomořské státy), EU-Středomoří a také v parlamentním shromáždění NATO.
 
Vedle výborů a delegací jsou v Evropském parlamentu ještě orgány, které zajišťují jeho chod. Jsou jimi konference předsedů (předseda EP a předsedové politických skupin; řeší otázky spojené s chodem parlamentu), kvestoři (volení poslanci pro vyřizování administrativních a finančních otázek poslanců) a předsednictvo EP (předseda EP, místopředsedové a kvestoři jako pozorovatelé). Zvláštní postavení má předseda Evropského parlamentu, který zastupuje EP navenek. Předseda EP je volen na dva a půl roku a momentálně jím je [[Jerzy Buzek]] (zvolen 14. července 2009). Evropský parlament má také Generální sekretariát tvořený 5000 úředníky v Lucemburku a v Bruselu.
 
Pro rozdělování všech postů v rámci orgánů EP mezi frakcemi (předsednictví EP, předsednictví výborů atd.), ale i v rámci frakcí mezi jednotlivými národními delegacemi, se používá systém D’Hondt, který dobře reflektuje váhu jednotlivých subjektů (stejný systém se používá i pro rozdělování křesel v české poslanecké sněmovně).
 
== Odkazy ==
{{commons|European Parliament}}
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Evropská politická strana]]
* [[Politická skupina Evropského parlamentu]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{cs}} [http://www.europarl.europa.eu/news/public/default_cs.htm Oficiální stránky Evropského parlamentu]
* {{cs}} [http://www.evropsky-parlament.cz/ Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR]
* {{cs}} [http://www.e-polis.cz/evropska-unie/41-evropsky-parlament.html Evropský parlament Odborně]
 
{{České politické strany}}
{{Česká politická zastoupení od 1848}}
{{Politika EU}}
 
{{Portály|Evropská unie|Politika}}
[[Kategorie:Instituce Evropské unie]]
[[Kategorie:Evropský parlament| ]]
[[Kategorie:Dvoukomorové parlamenty]]
[[Kategorie:Štrasburk| !]]
 
{{Link FA|en}}
{{Link FA|ka}}
{{Link GA|de}}
 
[[an:Parlamento Europeu]]
[[ar:البرلمان الأوروبي]]
[[ast:Parllamentu Européu]]
[[az:Avropa Parlamenti]]
[[be:Еўрапейскі парламент]]
[[be-x-old:Эўрапейскі парлямэнт]]
[[bg:Европейски парламент]]
[[bn:ইউরোপিয়ান পার্লামেন্ট]]
[[br:Parlamant Europa]]
[[bs:Evropski parlament]]
[[ca:Parlament Europeu]]
[[cy:Senedd Ewrop]]
[[da:Europa-Parlamentet]]
[[de:Europäisches Parlament]]
[[el:Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο]]
[[en:European Parliament]]
[[eo:Eŭropa Parlamento]]
[[es:Parlamento Europeo]]
[[et:Euroopa Parlament]]
[[eu:Europar Legebiltzarra]]
[[fa:پارلمان اروپا]]
[[fi:Euroopan parlamentti]]
[[fr:Parlement européen]]
[[fy:Jeropeesk Parlemint]]
[[ga:Parlaimint na hEorpa]]
[[gl:Parlamento Europeo]]
[[gv:Parlamaid ny h-Oarpey]]
[[he:הפרלמנט האירופי]]
[[hr:Europski parlament]]
[[hu:Európai Parlament]]
[[ia:Parlamento Europee]]
[[id:Parlemen Eropa]]
[[is:Evrópuþingið]]
[[it:Parlamento europeo]]
[[ja:欧州議会]]
[[ka:ევროპის პარლამენტი]]
[[kk:Еуропалық парламент]]
[[ko:유럽 의회]]
[[kw:Senedh Europa]]
[[lb:Europäescht Parlament]]
[[lt:Europos Parlamentas]]
[[lv:Eiropas Parlaments]]
[[mk:Европски парламент]]
[[ms:Parlimen Eropah]]
[[mt:Parlament Ewropew]]
[[mwl:Parlamiento Ouropeu]]
[[nl:Europees Parlement]]
[[nn:Europaparlamentet]]
[[no:Europaparlamentet]]
[[oc:Parlament Europèu]]
[[pl:Parlament Europejski]]
[[pnb:یورپی پارلیمنٹ]]
[[pt:Parlamento Europeu]]
[[ro:Parlamentul European]]
[[ru:Европейский парламент]]
[[sh:Evropski parlament]]
[[simple:European Parliament]]
[[sk:Európsky parlament]]
[[sl:Evropski parlament]]
[[sq:Parlamenti Evropian]]
[[sr:Европски парламент]]
[[stq:Europäisk Parlemänt]]
[[sv:Europaparlamentet]]
[[tr:Avrupa Parlamentosu]]
[[uk:Європейський Парламент]]
[[vi:Nghị viện châu Âu]]
[[zh:欧洲议会]]
[[zh-min-nan:Europa Gī-hoē]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropský_parlament“